Historické památky a budovy v Plzeňském kraji

“V Domažlicích můžete navštívit Muzeum Chodska, které vám přiblíží nejen historii Chodska, ale představí také bohaté etnografické sbírky. Muzeum je nejstarším muzeem na Domažlicku a sídlí na Chodském hradu.Podnět k založení muzea v Domažlicích vzešel v roce 1883. Během pěti let svého fungování byly první exponáty provizorně umístěny v prostorách augustiniánského kláštera, od roku 1893 pak na městské radnici. V roce 1931 bylo celé zařízení umístěno právě do objektu Chodského hradu. V roce 1991 bylo muzeum uzavřeno z důvodu generální rekonstrukce. Po započatých opravách však v dubnu 1995 - krátce před dokončením rekonstrukce - zachvátil objekt požár. Od května roku 1999 je expozice opět přístupná veřejnosti, a to v průběhu celého roku, Část expozice je věnována archeologiipravěku a středověku. Zajímavá je stálá výstava chodské svatby a lidových zvyků zdejšího kraje. V rámci prohlídky je možné vystoupit na hradní věž nebo naopak sestoupit do hradního sklepení, kde je nově nainstalováno lapidárium. Jednou z dominant stálé expozice v Chodském hradu se stal pohřební kočár z obce Mutěnín, který muzeum získalo do svých sbírek. Vzácná technická památka je jedinou svého druhu v Plzeňském kraji. Domažlický hrad vznikl v letech 1260 – 1265 v rámci založení města za vlády českého krále Přemysla Otakara II. Chodský hrad často hostil české panovníky na jejich cestách do ciziny, například na počátku 30. let 14. stol. i Jana Lucemburského. Od 15. století byly Domažlice často zastavovány. Roku 1592 hrad těžce poškodil požár, po kterém zůstal několik let v troskách. Zpustlý a zanedbaný hrad nechalo město Domažlice v první třetině 18. století zásadním způsobem přestavět více do podoby zámku.”

“Asi 11 stánků převážně s horkým nápoji, speciality v uzeninách. Ceny dost příznivé”

“Naprosto fantastické místo! Prohlídka předčila moje očekávání! Opravdu doporučuji zdejší štolu a skanzen navštívit! To co je pod zemí musíte vidět! Nádhera!!! Za mě nejhezčí místo ve Stříbře!”

“Technická památka vybudovaná na území Národní park Šumava poblíž obce Srní, konkrétně v osadě Sedlo pod Sedelským vrchem.  Přestože se jmenuje „zámek“, nejde o sídlo šlechty — slouží jako vyrovnávací komora vody pro hydroelektrárnu.  Funguje v rámci systému, kde voda z akumulační nádrže putuje podzemním potrubím do této komory („zámku“) a odtud vysokotlakým potrubím dolů k turbínám. Převýšení je cca 235 m.”

“Velmi příjemný pan průvodce, mohli jsme si projít štolu sami. Tato prohlídka se nám všem líbila. Doporučujeme určitě navštívit”

“Hned vedle vysílače je parkoviště. Je nedaleko hlavní cesty- stavili jsme se při cestě na jiný výlet - Třebouňský vrch, ze kterého je fotografie. Místo na snězení svačiny je tady také :-) Stojí za vidění.”

“Krásný, ještě že jej nezbourali v r. 1918 " vlastenci " jako v Praze.”

“Krásné, útulné, čisté ubytování, příjemná a ochotná obsluha. Jistě jsme zde nebyli naposledy.”

“Nenápadně umístěná synagoga, která ohromí svým prostorem. Výklad i video byly zajímavé.”

“Krásné místo. Určitě doporučuji cestu pěšky z Horažďovic, je to jen 2,5 km.”

“Začaly tam udržbové prace, kdy se otevřel pohled na kapičku, která nabyla původně ani vidět. Pročistli od náletu v podstatě celé okolí kostela. Je dobře, že se této památce věnuje taková pozornost.”

“Hezká romantická stavba připomíná bitvu u Domažlic v roce 1431. Pravděpodobně byla postavena kolem roku 1824 při úpravách okolí koutského zámku. Tvar střechy má napodobovat klobouk, který podle pověsti ztratil prchající kardinál Cesarini. Je odtud krásný výhled do okolí.”

“Respekt pře majitelem za záchranu krásné stavby !!!”

“Romantické místo. Nejlepší je pozorování nutrií.”

“Jakkoliv je budova muzea zvenku nenápadná, o to více překvapí pěkné sbírky uvnitř. My jsme zejména obdivovali sbírku skla z šumavských skláren z různých historických období. Ale i ostatní sbírky rozhodně stojí za shlédnutí.”

“Působivý vrch Přimda se zoubkem zbytků prastarého hradu vábí z každého kouta Tachovska.Vyhlídka je východní,cesta k ní po skalnatém hřebeni je jako zahrádka.Nádhera. Od hradu pohled k západu fascinuje i zipem,jakým v krajině vytvořila dálnice.Doporučuji si Přimdu prožít.”

“Vánoční výzdoba náměstí odpovídá jeho velikosti. Nachází se zde stánky které byly ve všední den zavřené. Je zde krásný klasický betlém. Je i vánočně ozdobená kašna.”

“Krásný výhled cest k Pancíři a ke dveřím byla vcelku normální po asfaltce takže i s kočárem tam krásně dojdete nebo lesem , pod lanovkou Kolem hadí vyhlídky”

“S dcerou 2,5r jsme si to moc užily! Zábava pro malé i velké. Dostanete se dobře i s kočárkem, je tu občerstvení, taky možnost ohřát si vlastní jídlo v mikrovlnce, mají tu na wc i nočník. Vstupenky jsme koupily raději online.”

“Naprosto úchvatné místo, kde vás obklopí přátelská atmosféra. Nejen díky lokalitě samotné, ale i obrovské práci, kterou tady zastupitelstvo a obyvatelé obce Březina odvádí. Veliké poděkování, úcta a respekt.”

“Betlém se spouští v návštěvní době každou celou hodunu Legenda o ztracených sušických jesličkách se stala jedním z podnětů, které daly dohromady dva významné řezbáře na Sušicku, Karla Tittla a Pavla Svobodu. Výsledkem této spolupráce byly nové mechanické sušické jesličky, které byly slavnostně otevřeny pro veřejnost 27.11.2004 po pouhých deseti měsících práce. Při práci jim pomáhali i další řezbáři a všichni dohromady odpracovali 4 028 hodin. Karel Tittl se narodil r. 1954 a žije dnes ve Velharticích. Od r. 2003 je členem Sdružení výtvarníků ČR a v roce 2005 se stal také členem Unie výtvarných umělců ČR. Při práci na betlému navrhoval architektonické pojetí a vyřezal velké figury a objekty. Sušický rodák Pavel Svoboda, narozený v roce 1965, je původním autorem nápadu na vytvoření betlému. Na starosti měl zejména složitý mechanismus, barevné ladění objektů a figur a vyřezával menší postavy. Pavel Svoboda zemřel po dlouhé a těžké nemoci ve věku nedožitých 48 let dne 7. května 2014. Do poslední chvíle se staral o mechanismus betlému a jeho údržbu. Betlém, koncipovaný do šesti úrovní, je v muzeu zasazen do prostoru 6 x 3,5 x 2,8 metru. Tvoří jej kolem třiceti velkých figur v popředí, přibližně 150 pevných a 150 pohyblivých figur osazených do krajiny Sušicka, z toho polovina je pohyblivých. Pohybuje se také několik z celkem 35 objektů ( mlýnská kola, vory …). Celková rozloha betlému je přes 16m2 . Konstrukce betlému je vytvořena z borovice, domy z lipového dřeva a krajina je dotvářena za pomoci polystyrenu a modelářských materiálů, vesměs jsou používány akrylátové barvy, na figury (postavy) barvy olejové. Použito bylo zhruba 30 m2 překližky, 1,5 m3 borového a více než 6,2 m3 lipového dřeva. Na projektu se finančně podílelo město Sušice, sponzoři a autoři. Finanční krytí nákladů spojených s výrobou betlému ve výši cca 700.000,- Kč si museli zajistit sami řezbáři. Nakonec sponzoři (asi 61 institucí a 45 soukromých osob) přispěli částkou zhruba 200.000,- Kč a Město Sušice betlém od řezbářů odkoupilo za částku 200.000,- Kč. Velkou posilou pro tvůrce byla dlouhodobá podpora starostky města (nynější senátorky) JUDr. Jiřiny. Rippelové a ředitelky Muzea Šumavy Mgr. Zdeňky Řezníčkové. Sušický betlém odráží „kraj starých dob“ – od klasické dřevěné architektury, přes roubenky, šumavské statky, kamenné stavby, až po takové historické klenoty, které snad budou znát jen opravdoví pamětníci – židovskou synagogu v Sušici, nebo prášilskou papírnu. V krajině jsou zasazeny klasické dominanty a představeny jsou i významné památky města Sušice a jeho okolí. © Z. Řezníčková, Z. Papeš”

“Nádherná výstava kamenů a pomůcek k těžení kamenů v dolech, mega se mi to líbilo.”

“Moderně provedené muzeum, které by si určitě zasloužilo větší a z venku estetičtější budovu. Mnoho informací na tabulích a skvělých exponátů - vojenských předmětů, uniforem a zbraní z druhé světové války, resp. osvobození Plzně Američany v květnu 1945. Jak jsem napsal i do pamětní knihy, kéž by takových českých měst bylo více, ale dějiny tomu nepřály. Komu by nestačilo mnoho informací o americkém tažení z Normandie až do Plzně, může zakoupit knihy a další předměty na pokladně. Obsluha dobrá. Pro vojenské nadšence a fandy do vojenství je návštěva tohoto muzea v podstatě povinnost.”

“Nečekaně dobrá expozice a výborný komentář. Lékárna ve skvělém stavu s původním vybavením. Naprostá paráda!”

“Výjimečně otevřeno, krásné a klidné místo které stojí za návštěvu”