Historické památky a budovy v Jihočeském kraji

“Pár dřevěných kůlů a drátů... Ale jak strašně to působí, je neuvěřitelné. Uvědomíte si, že celá země byla vlastně vězení.”

“Moc hezke muzeum. Velice mila pani, ktera nam povedela spoustu informaci o Kvilde a jeji historii. Doporucujeme.”

“Moc hezké místo.Vhodné na nenáročnou procházku do 4km.Kousek od Blatné.”

“Vyhlídka na Javorníku je skvělé místo na krátký výlet s krásnými výhledy na Novohradské hory a okolní krajinu. Cesta k vyhlídce vede z parkoviště vzdáleného přibližně 1,2 km a prochází kolem malebné kaple sv. Antonína Paduánského — trasa je nenáročná, vhodná i pro rodiny s dětmi. Parkoviště stojí 70 Kč na celý den. Vyhlídka nabízí možnost klidného posezení a focení, atmosféra je příjemná a turistů je jen málo. Celkově je to ideální místo pro relaxaci, krátkou zastávku nebo výlet s panoramatickými výhledy na Šumavu a Novohradské hory. Více podobných typů na výlety najdete u mě na ig: _nikii_photo”

“V rámci naší prohlídky státního hradu a zámku Jindřichův Hradec jsme měli tu možnost nahlédnout i do Rondelu, který zvenku je krásný spolu s parkem, který před ním je, ale co je opravdu fascinující, je vnitřek! Nádherně zdobený, laděný do barev bílá a zlatá. To se musí vidět na vlastní oči! Pokud tedy bude cesta kolem, běžte se tam podívat - vstup je v rámci základního okruhu a nejspíš i dalších.”

“Velice zajímavé menší muzeum. Syn byl nadšený. Doporučuji, stojí za návštěvu.”

“Určitě doporučuji návštěvu zámku a největšího betlému.”

“Přes 68 metrů vysoká, hranolová věž dnes tvoří jednu z výškových dominant historického jádra a slouží jako vyhlídková věž. Na ochozu v sedmém podlaží se nalézáte ve výšce přes 35 metrů nad patou věže a 513 metrů nad mořem. Patřím mezi notorické "věžolezce" všude, kde jsou vyhlídky zpřístupněné, přesto že trpím lehkou závratí - a možná právě pro tu záplavu adrenalinu. Už jsem zažil podstatně vyšší věže, ale ta jindřichohradecká byla jednou z nejnáročnějších - zdejší ochoz je totiž pouhých pár decimetrů široký a tenké zábradlí proklatě nízko. Jen za tu krátkou chvíli mé návštěvy se několik lidí na ochoz ani neodvážilo vstoupit. Když se ještě opře vítr, máte o zábavu postaráno... Nicméně budete odměněni krásným výhledem. Zajímavost: ještě v 17. století bylo ve věži zavěšeno sedm zvonů, z nichž největší, nazývaný Knaur, byl po známém Zikmundu z pražského chrámu sv. Víta druhým největším zvonem v Čechách. Over 68 meters high, the prismatic tower today forms one of the height dominants of the historic core and serves as a lookout tower. On the gallery on the seventh floor you are at a height of over 35 meters above the foot of the tower and 513 meters above sea level. I am one of the notorious "tower climbers" wherever it´s possible, even though I suffer from a slight dizziness - and perhaps because of the awesome "flood of adrenaline". I have already experienced significantly higher towers, but the Jindřichův Hradec one was one of the most demanding - the local gallery is only a few decimetres wide and the thin railing is damn low. In just that short moment of my visit, several people did not even dare to enter the gallery. And when the wind blows, the party´s on... However, you will be rewarded with a beautiful view. Interesting fact: in the 17th century, seven bells were hung in the tower, the largest of which, called Knaur, was after the famous Sigismund from the Prague Cathedral of St. Vitus the second largest bell in Bohemia.”

“Sice menší (4obloukový), ale pěkný viadukt z roku 1900, pod viaduktem je dřevěný vláček k posezení nejen pro děti. A nedaleko pramen/studánka a pod viaduktem protéká Arnoštky potok.”

“Replika Železné opony je velmi silné místo. Při prohlídce strážní věže, plotů z ostnatého drátu ve kterých byla elektřina a zátarasů proti vozidlům člověka až mrazí. Je nezbytné připomínat si pohnutou minulost těchto míst, která je nedílnou součástí naší historie. Protože kdo nezná minulost je odsouzen k opakování jejích chyb.”

“Když se potřebuji uvolnit přetížení, jedu na Šumavu relaxovat”

“Moc příjemné a krásné prostředí, kde zapomenete na povinnosti a městský ruch. Ubytování předčilo naše očekávání. Pokoje i ostatní prostory byly čisté, snídaně v ceně byla bohatá a chutná (oceňujeme hlavně výbornou kávu z kávovaru, i ve více hvězdičkových ubytovacích zařízení je bohužel stále zvykem podávat horkou vodu a rozpustné Nescafé). Velice milá paní správcová (paní Raušová), vždy milá, ochotná, s úsměvěm na rtech, která náš pobyt "vytunila" na všech 5 hvězdiček. Kvitujeme také stánek s točeným kamenickým pivem a domácími utopenci nebo nakládaným hermelínem. P.S. Přijedem zas! :-)”

“Kdo není líný a dojde až sem, užije si klid, málo lidí a hlavně relax v podobě úžasného tich všude kolem. Je tady lavička k odpočinku a skaliska, po kterých se dá lézt.”

“Pěkné náměstí s množstvím informačních cedulí.”

“Celkem nenáročný přístup ke hradu i do skalního městečka. Prohlídka je bez průvodce a hlavně otevřeno i v pondělí. V pokladně příruční občerstvení pro žíznivce i mlsaly. Na parkovišti pod hradem funguje úsměvný retro bufet s příjemnou obsluhou.”

“Krása a hezký výklad o historii hasicstvi. Zachovalé exponáty. Doporučujeme”

“Krásné místo, málo lidí, skvělý výklad a zajímavý osud posledních majitelů, určitě stojí za návštěvu.”

“Krásné město, krásné náměstí, výbroná Jadranská zmrzka, pizza, podzemí.”

“Průvodce byl živá encyklopedie o provazech. Vysvětlil nám vše a doslova přímo před našima očima vytvořil provaz. To bych si nikdy nepomyslel že takový provaz má několik druhů. Nezapomenutelný zážitek.”

“Moc pěkné místo. Byli jsme na prohlídce místnosti, myslím, že okruh B. Koupili jsme si pak ještě i vstup na věž. Doporučuji obojí.”

“Původně gotická radnice pochází z 16. století, poté následovala přestavba barokní a klasicistní podle projektu J. Schafera v letech 1801-1807. Původní budova bývala užší, protože mezi radnicí a vedlejším domem č. 89 vedla ulička s krámky na prodej chleba, odtud dodnes užívané označení pro průchod "Chlebnice". Po požáru v roce 1607 byla radnice rozšířena a ulička zvaná Chlebnice překlenuta, čímž vznikl krytý průchod z náměstí ke kostelu. Vedle radnice u vstupu do průchodu stával kamenný pranýř s okovy, který byl po omezení trestní pravomoci města a hrdelního soudnictví v polovině 18. století z náměstí odstraněn a dnes je uložen v Muzeu Jindřichohradecka. Po dalším požáru z roku 1801 byla budova natolik poškozená, že musela být v podstatě nově vystavěna. S opravou začal v témže roce stavitel Václav Fiedler. Stavbu podle vlastních plánů z roku 1803 dokončil jindřichohradecký stavitel Josef Schaffer v roce 1807. V roce 1904 byla zbořena věž za radnicí, která sloužila jako městské vězení. Ve druhém patře je obřadní síň vybavená mobiliářem podle návrhu slavného architekta Jana Kotěry. Originally a Gothic town hall dates from the 16th century, later followed by a Baroque and Classicist reconstruction according to a project by J. Schafer in the years 1801-1807. The original building used to be narrower, because between the town hall and the adjoining house no.89 an alley led with shops for the sale of bread. After the fire in 1607, the town hall was widened and an alley was bridged, creating a covered passage from the square to the church. Next to the town hall at the entrance to the passage stood a stone pillow with shackles, which was removed from the square in the middle of the 18th century after the reduction of the city's criminal jurisdiction and judicial justice, and is now stored in thec Museum of Jindřichův Hradec. After another fire in 1801, the building was so damaged that it had to be rebuilt from scratch. The builder Václav Fiedler started the repair in the same year. The construction was completed by the local builder Josef Schaffer in 1807. In 1904, the tower behind the town hall was demolished, which served as a city prison. On the second floor there is a ceremonial hall equipped with furniture designed by the famous Czech architect Jan Kotěra.”

“Zajímavé místo bez návalu turistů”

“Pekne malé pohraniční město,podzemi,restaurace, info centrum velký výběr upomínkových předmětů”

“Udržovaný památník. Před samotným památníkem jsou instalovány desky s nápisem v různých jazycích. Samotné muzeum kostky cukru je v nedalekém zámku.”