Historické památky a budovy v Ústeckém kraji

“Působivé místo pro ty co mají rádi tajemství a nebojí se tmy. Mě se prohlídka s mladým průvodcem velmi líbila.”

“Město Litoměřice mám rád... leží na soutoku řeky Labe a Ohře,přes řeku jsou dva mosty,je zde pro turisty k dispozici lodní doprava..proti proudu Labe přes zdymadlo v Roudnici n.L. na Mělník a po proudu přes zdymadlo v Lovosicích přes Portu Bohemiku = Brána do Čech ...kolem Střekova do Ústí n.Labem.Stojí plavba za to !!! nádhera.. lze najít podrobnost na internetu. Probíhá zde pravidelně Zahrada Čech, Vinobraní,Hezké náměstí,podzemí,krásný kostel,památky na pobyt Karla Hynka Máchy-jako schody,světnička,divadlo..krásné pohledy z hradeb do okolí,lze odtud vyrážet na pěkné výlety..jako např.na Radobýl,Varhošť,vinice Žalhostice,továrna Richard, zámek Ploskovice atd. Letos proběhly také výroční oslavy 800 let vzniku Litoměřic,toto vše jsem také nafotil a podělím se s Vámi. Návštěvu doporučuji.”

“Jde vůbec hodnotit takovéto místo?! Návštěvu doporučuji každému.”

“Jediná dochovalá brána městského opevnění z roku 1500. Druhá tzv. Pražská byla zbourána již v roce 1861.”

“Zajímavá masivní stavba památníku z roku 1913, postavená na počest napoleonské bitvy, která se odehrála o sto let dříve.”

“Místo pro odpočinek.a občerstvení”

“Tzv. Lehmannovy pomníky, dle zřizovatele. Vybudované byly r. 1906. Na nápisu vyznívá shaha o usmíření obou stran, vojáci ve smrti leží vedle sebe bez ohlednu na to, na které straně válčili.”

“Prohlídka radnice byla úchvatná a poučná”

“Chřibští měšťané si v roce 1596 založili střelecké bratrstvo, ve kterém nacvičovali střelbu kuší na cíl. Později se spojili s ostrostřelci, vyzbrojenými puškami. V roce 1792 společně vybudovali kamenný podstavec pro střelecký sloup. K němu upevněný terč byl se svými 45 metry nejvyšší v severních Čechách.”

“Kašna co vím, je na svém místě kam až sahá má paměť, teče i v zimě. Pozor voda co z ní teče není pitná, takže na vlastní nebezpečí.. :)”

“Pomník rodáka a významného českého přírodovědce z roku 1887”

“Zajímavá ukázka středověkého opevnění.”

“Památník stojí u jihovýchodního konce mostu přes říčku Blšanku. Připomíná povodeň, která vznikla při jarních průtržích mračen roku 1872 v povodí Podvineckého potoka (nazývaného též Zlatý potok). Během povodně byly protrženy hráze rybníků v Postuchovicích, Volečíně a Blatně. Vysoká voda vtrhla do Kryr v noci, vyžádala si oběti na životech a pobořila mnoho domů. Na paměť povodně byl u mostu v centru Kryr pod soutokem říčky Blšanky s Podvineckým potokem vztyčen kamenný památník v novogotickém slohu. Na památníku je červenými vlnkami vyznačena hladina vysoké vody. Roku 2012 byl památník opraven.”

“Krásný pomník. Popis psan v němčině, sle to dnes není žádný problém. Jen to vše dokresluje historii Šluknova. Mám to tam opravdu moc rád.”

“Památník z roku 1929, který byl znovu odhalen dne 16.června 2019”

“Dřevěná rozhledna na valu hradiště Stradonice. Krásný výhled na České středohoří, Hazmburk, atd. Ovocný sad pod hradištěm krásně voněl jarem.”

“Zkusil jsem jejich čokoládovou špičku plněnou Mangem a Maracujou, a je to nebe v puse. Dokonalá harmonie smetanové textury, bílé čokoládové polevy a intenzivní, osvěžující chuti exotického ovoce uvnitř. Každé sousto je důkazem, že se tady dezerty vyrábí s opravdovou láskou a citem pro detail. Pokud hledáte v Žatci místo, kde si vychutnáte skutečně mistrovské cukrářské dílo v příjemném prostředí, Amélii musíte navštívit. ———— Eng: I tried their chocolate tip filled with Mango and Passion Fruit, and it is heaven in your mouth. A perfect harmony of creamy texture, white chocolate coating and intense, refreshing taste of exotic fruit inside. Every bite is proof that desserts are made here with true love and attention to detail. If you are looking for a place in Žatec where you can enjoy a truly masterpiece of confectionery in a pleasant environment, you must visit Amélia.”

“Moc krásná prohlídka. Sklepy jsou úchvatné . Velmi doporučuji.”

“Bohužel nám nevyšlo moc počasí ale určitě se sem vrátíme až bude lepší.”

“Na Helfenburk se jde z kopce, je to 1,5 km (z Rašovic). Podobně jako Kost jej není dlouho vidět, protože je také v údolí. Věž hradu není zcela původní. V roce 1887 totiž hrad (tedy zříceninu) koupil průmyslník hrabě Josef von Schroll (tkalcovny a textilky na Broumovsku) a ten v letech 1887-90 nechal dostavět rozbořené třetí patro. Věž má 30 m a je volně přístupná, vstupné je dobrovolné. Historii dám až nakonec, nyní zmíním zajímavosti: - u věže se jako zajímavost se zmiňuje prevet pro strážné. Nebojte, nekadili si rovnou před vchod, ten nechal prorazit v 19. století již zmíněný Josef von Schroll. Jak očekáváte, původní vstup byl pochopitelně z vnitřního hradu pro dřevěném mostě nějak do druhého(?) patra. Výstup na ní není pro otylé ani pro ty s klaustrofobií. Jsou tu dvě točitá schodiště v síle zdiva a tentokrát dle dobového zvyku pravotočivá (například ale Hazmburk má schodiště levotočivé). Nahoru vede 143 schodů, ale moc velké rozhledy nečekejte. - ačkoliv je hrad 400 let neobývaný, je poměrně zachovalý. To asi proto, že z každé okolní vesnice je to sem celkem daleko a ne po dobré cestě a tak ho stavebníci nerozebrali, jako mnohé jiné pamětihodnosti. - i když je uvnitř hradu roubenka není to bohužel občerstvovna, slouží jako zázemí spolku Hrádek Helfenburk, který se o hrad stará. Je-li vedro, je dobré si nějakou tu tekutinu vzít sebou, tady totiž nekoupíte nic. - je tu i velký unikát. Dobrovolníci zde totiž před lety vyčistili 65 m hlubokou studnu a v ní našli ohořelou hřídel rumpálu. Nyní zde dělají repliku tohoto rumpálu. - za znovuzrození hradu mohou trempové, kteří v roce 1966 začali zříceninu čistit od náletových dřevin, které jej zcela zarostly. Dělali tak ale pod dohledem okresního konzervátora z Litoměřic, pana Františka Fišera. - vnější hradba měří 277 m a je vysoká až 12 m. Zajímavé je, že nemá ani jednu baštu. A teď ta historie: Hrad má dva vstupy, přesně podle toho, že se skládá ze dvou časově i stavebně odlišných celků. Vlevo je ten původní do vnitřního jádra vybudovaném na konci pískovcového hřebene a vpravo je brána do nádvoří/parkánu vytvořeném vybudováním vnějšího opevnění. Nejstarší část hradu je na pískovcovém suku. Vznikl nejspíše v polovině 14. století, když jej pravděpodobně nechali vystavět Páni z Klinštejna, ale už v r. 1375 jej koupil pražský arcibiskup Jan Očko z Vlašimi. Opevnění nechal vybudovat třetí pražský arcibiskup Jan z Jenštejna v letech 1375-1379. Po církevních vlastnících patřil v 15. století Půtovi z Častolovic, Berkům z Dubé, dokonce i Jindřichu z Rožmberka. Protože další z majitelů, Zdeněk Konopišťský ze Šternberka, stál proti Jiřímu z Poděbrad, ten hrad i blízkou Roudnici oblehl a dobil. Jako poslední je na hradě uváděn Vilém z Ilburka, který jej místo obtížně dostupného Ronova, jenž mu také patřil, obýval. V roku 1538 umírá a rod zaniká po meči. Pak už bylo na hradě jen služebnictvo. 1622 vyhořel poté, co jej vyplenili císařští pod vedením maršála Buquoye. Po Bílé hoře patří hrad jezuitům z Liběšic. Pak už přichází na řadu průmyslník Schroll. Nyní je města Úštěku.”

“Doporučuji se zde stavit v ranních hodinách a určitě vyrazit z Vysoké lípy, cesta je sice náročnější než z Jetřichovic po žluté, ale za to krasná, určitě nevynechejte skalní stezku, není tak náročná jak píší mapy ale nádherná. Doporučuji spojit i s výletem na Šaunštejn a Malou Pravčickou bránu.”

“Kouzelné město, krásná architektura, katova ulička.”