Historické památky a budovy v Libereckém kraji

“U čistírny vod na okraji města Semily je parkoviště, kde Riegrova stezka začíná, je značená červenou . Název je poctou zdejšímu rodákovi, také dalším je stezka věnována a to Olbrachtovi a Staškovi. Jde o skalnatý kaňon skrz který protéká řeka Jizera. Délka je asi 4 km a končí u vodní elektrárny Spálov. Pokud máte na parkovišti auto, musíte buď zpět, ale já doporučuji napojit se na modrou, tzv. Kamenického stezku. Ta vás vytáhne až na hřeben k vyhlídce Myší skála. Kousek za ní odbočte vpravo na žlutou a ta vás přes několik vyhlídek přivede zpět k parkovišti. Terén je středně náročný a délka okruhu asi 9 km.”

“Podrobný výklad od přátelského průvodce ,spousta dobových exponátů. Doporučuji pro menší skupinky nebo jednotlivce.”

“Troška historie udržované místo příjemná procházka.”

“Žulový milník je součástí historického dopravního značení na říšské silnici z Prahy na pruskou hranici. Její výstavba začala v roce 1797. Úsek Dlouhý Most – Liberec se budoval v letech 1820–1828, milník tak pochází z doby kolem roku 1828.”

“Budova radnice byla postavena pravděpodobně v roce 1515. V letech 1822 - 1824 byla zvýšena o druhé patro. Její nynější novorenesanční průčelí z roku 1884 je dílem Gottloba Albera. Budova vždy nesloužila pouze úřadovnám městské rady a správy města. Ve druhém patře sídlila krátce například spořitelna, ve druhé polovině 19. století byl v zadním traktu radnice umístěn okresní soud a v roce 1899 bylo v budově také zřízeno městské muzeum. U budovy radnice také býval provozován kořalní výčep, jenž je doložen mezi lety 1682—1835, v zadním traktu budovy fungoval až do požáru roku 1787 pivovar.”

“Na boku budovy jsou pametni desky. Jedna je vzpominkou na nedavno zesnuleho bratra.”

“Pěkný památník v zámeckém parku věnovaný světoznámému vědci v oblasti geologie Františku Pošepnému rodáku z Jilemnice.”

“Ráda sem chodím, hezké místečko kousíček za Klokočím :)”

“Poprvé v životě jsem se zúčastnila Masopustu. Moc se mi to líbilo. He skvělé, tě se stále ještě najdou lidé, co udržují tradice při životě a předávají je sál, mladším generacim . Myslím, že jsme si to užili všichni. Možná by byl problém s parkováním, ale zřejmě byla většina místní. Byly i rodiny s kočárky. Krásné místo , památková zóna.”

“Stiskněte F pro vyjádření úcty.”

“Nadherne misto kudy kracely dejiny”

“S bonusem achátů které najdete v Olešce”

“Pozdně gotická kamenná věž je součástí městského opevnění, věž je výrazně mladší, než další oprávnění, pochází z 80.let 15.století. Sloužila jako šatlava a přestavbou z počátku 20.století byla spojena s vedlejším domem zvaným Helenin zámeček. Průjezd mezi nimi je novogotický. Hradby jsou z pískovce a opuky, další úsek hradeb je dobře viditelný u kostela sv. Ducha.”

“Zajímavé prostory bývalé továrny na výrobu člunků. Výstava původních strojů, motocyklů a mnoho dalšího. Možnost komentované prohlídky.”

“Každý rok o Desenské pouti se koná v areálu Riedlovy vily akce takzvaná dřevosochařství. Můžete být přítomni u toho jak z kusu kmenu stromu šikovné ruce vytvoří nádherné sochy. viz.foto. Bonusem této akce je i dražba a pokud chcete mít takovou sochu na své zahradě můžete si ji koupit. Spolu s touto akcí je v areálu vždy nějaké vystoupení ať už netradičních tanečních a hudebnich skupin.”

“Rozhledna Frýdlantská výšina Ve výšce 399 metrů n. m. stojí nad městem Frýdlant 21 metrů vysoká rozhledna. Na tehdejším Resselově kopci 6. července 1890 zpřístupnili dřevěnou trámovou opláštěnou rozhlednu o výšce 14 metrů. Říkalo se jí „Dresslerova výšina“, a to podle Antona Dresslera, člena Spolku, jenž se jak osobně, tak finančně o vystavění rozhledny zasloužil. Tvůrcem vyhlídkové věže byl místní truhlář Josef Haupt, který se stal později předsedou Spolku. Na jaře roku 1905 ovšem musela být rozhledna pro svou zchátralost stržena, neboť nevydržela odolávat zdejším klimatickým podmínkám. Dne 17. května 1906 došlo k položení základního kamene pro rozhlednu stavěnou na žulových základech a budovanou z červených, dvakrát pálených cihel dle projektu frýdlantského stavitele Rudolfa Hampla. Její výstavbu prováděla společnost Appel & Hampel. Náklady na vybudování věže se vyšplhaly na 9000 korun, přičemž část z této částky složil Anton Dressler. Slavnostní otevření rozhledny se za velké účasti veřejnosti konalo dne 30. dubna 1907. Turisté na rozhlednu chodili až do roku 1945. Po druhé světové válce začala rozhledna chátrat. Od roku 1958 se ale rozhledna opět uzavřela, neboť začala sloužit jako převaděč televizního vysílání a ve zděné části rozhledny fungovalo zařízení pro navigaci dopravních letadel letících směrem na Varšavu, Stockholm nebo Moskvu. Nacházel se zde všesměrový radiomaják D-VOR s identifikačním znakem „OKX“. Tak tomu bylo až do podzimu roku 1979, během něhož se telekomunikační systémy přestěhovaly na novou kovovou věž zbudovanou téhož roku poblíž rozhledny. Přemístilo se i letecké navigační zařízení, a to na maják vystavěný na loukách u Dětřichova. Během roku 1980 předalo město rozhlednu i s blízkým okolím tělovýchovné jednotě (TJ) Slovan Frýdlant a jejímu turistickému odboru. Ten sice původně s ohledem na technický stav věže uvažoval o jejím odstřelu, nakonec ale zvolil zachování vyhlídkové věže a provedl generální rekonstrukci stavby, na níž se podíleli členové odboru turistiky, kteří odpracovali 2500 brigádnických hodin, spolu s pracovníky Stavokombinátu. Otevření rozhledny a přilehlého areálu po provedené obnově se uskutečnilo 6. listopadu 1982. V roce 1992 se frýdlantský odbor Klubu českých turistů (KČT) zaregistroval jako samostatný Klub turistů Frýdlant (KTF) a s tělovýchovnou jednotou Slovan Frýdlant uzavřel smlouvu o dlouhodobém pronájmu areálu U rozhledny. Provoz rozhledny tak od té doby zajišťuje frýdlantský Klub turistů.”

“Zvonice v areálu kostela sv. Jakuba Většího. Lavičky pro odpočinek a výhled na Železný Brod.”

“Paráda, nic pro béčka. Pěkný výšlap”

“Z Nového Města pod Smrkem, kde je na konci parkoviště, po modré až k rozhledně. Je to krásný výstup, místy ale hodně strmý. Rozhledna krásná a pěkný výhled. Zpět po zelené, sice delší cesta ale ne tak strmé s krásným výhledem.”

“Jedinečná technická památka,která stále slouží svému účelu a navic zapadá do malebné krajiny u Kryštofova údoli.”

“Hostina obrů Plastika s typickým zeleným povrchem patinovaného bronzu odkazuje na symboly z minulosti a současnosti Libereckého kraje. Předměty připomínají česko-německo-židovskou minulost Liberecka.”

“Krásná stavba v krásném místě jen v okolí jsou lidé co staví ze železničních pražců. Což není ani ekologické a ani estetické.”

“Ze Zriceniny hradu Stohanek je opravdu nadherny vyhled do krajiny. Za dobreho pocasi muzete pozorovat Jested, ktery nelze s jeho dominantou prehlednout, nebo treba hrad Ralsko. Nahore Na Stohanku neni zadne zábradlí a tak je třeba dbát veliké opatrnosti. Schody jsou již dosti prošlapané, ale s poradnou pevnou obuvi nebude jejich zdolání žádný problem. Stohánek se nachází asi 300 metrů od památníku Generalmajora Antonína Sochora, kde můžete pripadne pohodlne zaparkovat svá vozidla.”

“Nádherné údolí, které je lemováno pískovcovými skalami.V údolí uvidíte přírodu bez rušivých civilizačních vymožeností.Je zde řada naučných tabulí, které mají spojitost s přírodou, dobře zabavíte děti.Nastupni místo je pod hradem Kost.”

“Krásné místo s pohnutou historií uprostřed úžasných lesů plných hub ! Pokaždé co sem jdu, objevím něco nového. Místní kiosek (trochu zavádějícím zpusobem nazvaný jako útulna) nabízí čepované pivko a skvělou klobásu na grilu. Ať už na kole nebo pěšky, v jakémkoli počasí, vždycky je to parádní zážitek ! ♥️”