Albrechtova rozhledna Frýdlant

Recenze

1. Martin Petr ★★★★★

   Rozhledna Frýdlantská výšina Ve výšce 399 metrů n. m. stojí nad městem Frýdlant 21 metrů vysoká rozhledna. Na tehdejším Resselově kopci 6. července 1890 zpřístupnili dřevěnou trámovou opláštěnou rozhlednu o výšce 14 metrů. Říkalo se jí „Dresslerova výšina“, a to podle Antona Dresslera, člena Spolku, jenž se jak osobně, tak finančně o vystavění rozhledny zasloužil. Tvůrcem vyhlídkové věže byl místní truhlář Josef Haupt, který se stal později předsedou Spolku. Na jaře roku 1905 ovšem musela být rozhledna pro svou zchátralost stržena, neboť nevydržela odolávat zdejším klimatickým podmínkám. Dne 17. května 1906 došlo k položení základního kamene pro rozhlednu stavěnou na žulových základech a budovanou z červených, dvakrát pálených cihel dle projektu frýdlantského stavitele Rudolfa Hampla. Její výstavbu prováděla společnost Appel & Hampel. Náklady na vybudování věže se vyšplhaly na 9000 korun, přičemž část z této částky složil Anton Dressler. Slavnostní otevření rozhledny se za velké účasti veřejnosti konalo dne 30. dubna 1907. Turisté na rozhlednu chodili až do roku 1945. Po druhé světové válce začala rozhledna chátrat. Od roku 1958 se ale rozhledna opět uzavřela, neboť začala sloužit jako převaděč televizního vysílání a ve zděné části rozhledny fungovalo zařízení pro navigaci dopravních letadel letících směrem na Varšavu, Stockholm nebo Moskvu. Nacházel se zde všesměrový radiomaják D-VOR s identifikačním znakem „OKX“. Tak tomu bylo až do podzimu roku 1979, během něhož se telekomunikační systémy přestěhovaly na novou kovovou věž zbudovanou téhož roku poblíž rozhledny. Přemístilo se i letecké navigační zařízení, a to na maják vystavěný na loukách u Dětřichova. Během roku 1980 předalo město rozhlednu i s blízkým okolím tělovýchovné jednotě (TJ) Slovan Frýdlant a jejímu turistickému odboru. Ten sice původně s ohledem na technický stav věže uvažoval o jejím odstřelu, nakonec ale zvolil zachování vyhlídkové věže a provedl generální rekonstrukci stavby, na níž se podíleli členové odboru turistiky, kteří odpracovali 2500 brigádnických hodin, spolu s pracovníky Stavokombinátu. Otevření rozhledny a přilehlého areálu po provedené obnově se uskutečnilo 6. listopadu 1982. V roce 1992 se frýdlantský odbor Klubu českých turistů (KČT) zaregistroval jako samostatný Klub turistů Frýdlant (KTF) a s tělovýchovnou jednotou Slovan Frýdlant uzavřel smlouvu o dlouhodobém pronájmu areálu U rozhledny. Provoz rozhledny tak od té doby zajišťuje frýdlantský Klub turistů.

   téměř 5 měsíců zpět
2. Ivo Moravec ★★★★☆

   Zastavte se. Nebudete litovat. Občerstvíte se. Po kraji se porozhlédnete a podpoříte místní nadšence v péči o rozhlednu a okolí.

   téměř 6 měsíců zpět
3. Aleš Havlík ★★★★★

   Určitě stojí za návštěvu. Je to krásná procházka, kde je i občerstvení, posezení a zázemí i pro děti. Z rozhledny je vidět zámek a pivovar, ostatní je bohužel zacloněno stromy.

   téměř 7 měsíců zpět

1. Tomáš Panýrek ★★★★☆

   Jde o moc hezkou rozhlednu, kterou doporučuji navštívit. Dole je hned občerstvení. Moc super lidi. K dispozici WC, je zde venkovní posezení a dětský koutek. Jediné co vytknout, ale za to může příroda, rychle rostoucí stromy a je vidět pouze jedním směrem na Frýdlant a zámek. Jinak nic.

   téměř 10 měsíců zpět
2. Miroslava Konečná ★★★★★

   Krásné místo na procházky v jakékoli ročním období. O víkendech v létě lze vylézt až na vrchol rozhledny, osvěžit se u stánku, či opéct si buřtíka na ohni. Je zde mnoho vyžití i pro děti - od houpaček, až po prolézačky. Podvečerní procházky k rozhledně jsou velmi příjemné.

   1 rok zpět
3. Jan Prousek ★★★★☆

   Krásná budova, velmi příjemné paní na pokladně a fajn výhled. Škoda, že kvůli vzrostlým stromům není vidět víc.

   téměř 3 roky zpět

Často kladené dotazy