Cestovní kancelář v Ústeckém kraji

“Krásné místo na procházku s dětmi. Byli jsme ve vedru a ve skalách bylo o hodně příjemněji.”

“Odtud uvidíte Mariinu vyhlídku z úplně jiné perspektivy .)”

“Petře, moc díky za nezapomenutelnou dovolenou na Salze! Křišťálově čistá voda, majestátní hory a úchvatná příroda. Adrenalin proložený zábavou, prožitý v partě příjemných lidí, dobré jídlo a jako třešnička na dortu večerní hraní a zpívání u táboráku. Výsledný pocit předčil veškerá má očekávání. Ještě jednou moc díky za bezvadnou organizaci vody, vše bylo zajištěno, a tak jsme si mohli vodu užít naplno. Máme zážitky na celý život. Velmi doporučuji!”

“Pro mne doposud neznámý kopec středohoří s báječným výhledem byl skvělým překvapení jak moc pěkné místo to je.”

“Kdo nenakupuje na farmách,jako je tahle farma sýry tvaroh mléko,je sám proti sobě. Dětem nakupovat vždy jen potraviny plné živin, které na takových farmách mají,než dávat dětem ty mrtvé jedovaté sloučeniny, které prodávají v supermarketech.”

“Bohužel nám nevyšlo moc počasí ale určitě se sem vrátíme až bude lepší.”

“Na Helfenburk se jde z kopce, je to 1,5 km (z Rašovic). Podobně jako Kost jej není dlouho vidět, protože je také v údolí. Věž hradu není zcela původní. V roce 1887 totiž hrad (tedy zříceninu) koupil průmyslník hrabě Josef von Schroll (tkalcovny a textilky na Broumovsku) a ten v letech 1887-90 nechal dostavět rozbořené třetí patro. Věž má 30 m a je volně přístupná, vstupné je dobrovolné. Historii dám až nakonec, nyní zmíním zajímavosti: - u věže se jako zajímavost se zmiňuje prevet pro strážné. Nebojte, nekadili si rovnou před vchod, ten nechal prorazit v 19. století již zmíněný Josef von Schroll. Jak očekáváte, původní vstup byl pochopitelně z vnitřního hradu pro dřevěném mostě nějak do druhého(?) patra. Výstup na ní není pro otylé ani pro ty s klaustrofobií. Jsou tu dvě točitá schodiště v síle zdiva a tentokrát dle dobového zvyku pravotočivá (například ale Hazmburk má schodiště levotočivé). Nahoru vede 143 schodů, ale moc velké rozhledy nečekejte. - ačkoliv je hrad 400 let neobývaný, je poměrně zachovalý. To asi proto, že z každé okolní vesnice je to sem celkem daleko a ne po dobré cestě a tak ho stavebníci nerozebrali, jako mnohé jiné pamětihodnosti. - i když je uvnitř hradu roubenka není to bohužel občerstvovna, slouží jako zázemí spolku Hrádek Helfenburk, který se o hrad stará. Je-li vedro, je dobré si nějakou tu tekutinu vzít sebou, tady totiž nekoupíte nic. - je tu i velký unikát. Dobrovolníci zde totiž před lety vyčistili 65 m hlubokou studnu a v ní našli ohořelou hřídel rumpálu. Nyní zde dělají repliku tohoto rumpálu. - za znovuzrození hradu mohou trempové, kteří v roce 1966 začali zříceninu čistit od náletových dřevin, které jej zcela zarostly. Dělali tak ale pod dohledem okresního konzervátora z Litoměřic, pana Františka Fišera. - vnější hradba měří 277 m a je vysoká až 12 m. Zajímavé je, že nemá ani jednu baštu. A teď ta historie: Hrad má dva vstupy, přesně podle toho, že se skládá ze dvou časově i stavebně odlišných celků. Vlevo je ten původní do vnitřního jádra vybudovaném na konci pískovcového hřebene a vpravo je brána do nádvoří/parkánu vytvořeném vybudováním vnějšího opevnění. Nejstarší část hradu je na pískovcovém suku. Vznikl nejspíše v polovině 14. století, když jej pravděpodobně nechali vystavět Páni z Klinštejna, ale už v r. 1375 jej koupil pražský arcibiskup Jan Očko z Vlašimi. Opevnění nechal vybudovat třetí pražský arcibiskup Jan z Jenštejna v letech 1375-1379. Po církevních vlastnících patřil v 15. století Půtovi z Častolovic, Berkům z Dubé, dokonce i Jindřichu z Rožmberka. Protože další z majitelů, Zdeněk Konopišťský ze Šternberka, stál proti Jiřímu z Poděbrad, ten hrad i blízkou Roudnici oblehl a dobil. Jako poslední je na hradě uváděn Vilém z Ilburka, který jej místo obtížně dostupného Ronova, jenž mu také patřil, obýval. V roku 1538 umírá a rod zaniká po meči. Pak už bylo na hradě jen služebnictvo. 1622 vyhořel poté, co jej vyplenili císařští pod vedením maršála Buquoye. Po Bílé hoře patří hrad jezuitům z Liběšic. Pak už přichází na řadu průmyslník Schroll. Nyní je města Úštěku.”

“Šli jsme z Jetřichovic do Dolského mlýna. Pěkná nenáročná procházka cca jedna cesta 4 km. Parkoviště v Jetřichovicích bylo za 100 Kč ale mimo parkoviště to je s pokutou 700 Kč, takže raději za 100 Kč na jednom z mnoha parkovišť. Cesta je přírodou a hlavně lesní ale dostatečně širokou pěšinou, která je občas trochu blátivá,ale dá se to. Dolský mlýn je hezká zřícenina, kde se točilo několik pohádek ( třeba peklo s princeznou) . Tak si tento výlet užijte !!!”

“KSN, prostě nádhera samotná cesta není náročná, je to jen pár schodů. Vylézt samotný šaunštejn je pěkný zážitek, úzké uličky ve skále, lezení po schodech a žebříku. Pokud táhnete velkou krosnu nebo jste prostorově větší můžete mít problém se v některých pasážích protáhnout.”

“Doporučuji se zde stavit v ranních hodinách a určitě vyrazit z Vysoké lípy, cesta je sice náročnější než z Jetřichovic po žluté, ale za to krasná, určitě nevynechejte skalní stezku, není tak náročná jak píší mapy ale nádherná. Doporučuji spojit i s výletem na Šaunštejn a Malou Pravčickou bránu.”

“Krásné místo s velkou jizvou po požárech. Škoda, že v kiosku u Pravčické brány obsluhují arogantní a nevychované slečny v teplácích a bez zájmu o zákazníka, zpátky do 80. let. V Divoké soutěsce fungují lodičky, ale jen tam a zpět. Cestu do soutěsky musíte absolvovat dvakrát. Bohužel cesty dál jsou zavřené. Určitě to stojí za to se tam jít podívat.”

“Parádní zážitek. Naprosto skvělý pilot. Doporučuji.”

“Přišli jsme o poledni přestávce, čekali jsme na další prohlídku od 13h. Zámek pěkný, udržovaný okolní park. Návštěvu doporučuji.”

“Velký výběr, příznivé ceny, ochotná a příjemná obsluha, parkování u prodejny”

“Moc hezký výhled. Výšlap od parkoviště u penzionu trvá tak 30-60 minut, záleží na vaší kondici. Nicméně není čeho se bát, kopec vypadá jako dosti strmá stěna, ale cesta není náročná a žádné lezení po skalách vás nečeká.”

“Super .. je tu toho toliko že nevím co vypíchnout.. myslím že každému se líbí něco jiného ale klasika jako třeba zdejší Milešovka nesklame nikoho.. kdo má rád skály tak kousek od sud jsou nádherné skalní útvary, které jsme objevili omylem díky geocachingu..”

“Lovoš v Českém středohoří je pro mě hora s jedním z nejkrásnějších kruhových výhledů. Ten kopec je geologicky zajímavý a ta cesta nahoru je příjemná. A ten pocit, když se člověk dostane nahoru a vidí tu nádhernou sopečnou krajinu, to je prostě k nezaplacení. Je to místo, které mě fascinuje svou krásou a geologickou historií.”

“Zajímavá zastávka na kole krásně situována zahrada spousta ukázek co zde vedle ve fabrice vyrábí krásný kiosek na příjemné občerstveni.”

“Karle Hynko Máchu, už chápu proč jsi sem chodil.”

“Kouzelné město, krásná architektura, katova ulička.”