Historické památky a budovy v Plzeňském kraji

“PASK pavilon skla je moderní stavba financována EU pro výstavu uměleckého skla místní předválečné sklárny. Jako doplňková výstava byla vystavěna studentská díla sklárny ve Valašském Meziříčí. Umělecká díla byly velmi nadčasové, některá ve stylu secese, našly by své místo v každém moderním interiéru. Na zahradě doplňovaly přírodní rostliny skleněné květy.”

“Krásné místo s historií, kam se dostanete nejen pěšky, ale i na kole.”

“Mlýnská strouha je hezký parčík. Celkem klidné, slunné místo k odpočinku v centru Plzně. Je zde dostatek zeleně. V létě sem lidé chodí posedět na dece a sluníčku. Je zde i spousta laviček. V jezírku jsou rybičky a kachny.”

“Po letech jsem rád zavítal do muzea, je to moc hezké muzeum.”

“Pěkné místo kousek od Vstiše po silnici. Lavičky na posezení. Jedna ze zastávek stopovací hry v území MAS Radbuza.”

“Pan průvodce byl skvělý a vše bylo super. Asistovaná prohlidka s výkladem. Doporučuji. Otevřeno jen o víkendu, vstupné dobrovolné.”

“Výstavy se tu obměňují, milý personál, pěkný program. Za pěkného počasí probíhají i výstavy a kulturní programy v zahradě. Úžasné Císařské slavnosti.”

“Úžasné místo s nádechem tajemna. Nádherná příroda,super procházka. Pro hledače kešek, možnost hledání.”

“Krásné místo,kde se pořádají veterán akce jízdy pravidelnosti. Genius loci”

“Rozhodně stojí za návštěvu. K samotné zřícenině se lze dostat z obce Kanice, nebo Úboč. Trasa je dlouhá cca 2 km a značena turistickou značkou, terén je sice trochu náročná ale nijak extrémní. Necelé dva kilometry jižně od Kanic na severovýchodním zalesněném výběžku Úlíkovského hřebenu se dochovaly na příkrém skalnatém ostrohu zbytky středověkého hradu, který dostal název podle jména vrchu – Netřeb. Ještě dnes je na tomto rozlehlém vrchu téměř 200 tisů, jejichž stáří se odhaduje na 600 – 800 i více let, což nás utvrzuje v názoru, že v době budování hradu ve 14. století byl vrch zčásti „netřiebený“, porostlý hustým lesem, jenž se dal těžko mýtit, a podle toho dostal jméno.”

“Pěkná kašna s vodotryskem. Skvělá atrakce pro děti.”

“Zajímavé místo, více asi není co”

“Zřícenina kostela a pozůstatky hřbitova. Hřbitov je ponechán svému osudu, pouze náhrobky jsou částečně opraveny, a právě to dává místu zvláštní kouzlo. Na kostele je nová vazba, podle místních se opravuje už nějakou dobu, nicméně postup prací brzdí nedostatek financí.”

“Přírodní památka Hromnické jezírko chrání zatopený bývalý břidlicový lom. Voda má netradičně červenohnědou barvu a v nízké koncentraci obsahuje kyselinu sírovou, která v jezírku neumožňuje rozvoj života. V minulosti zde fungovala hromnická huť, kde se z břidlice jako na jediném místě světa vyráběla dýmavá kyselina sírová (vitriol, oleum). Datum vyhlášení památky - 7. března 1975 rozloha památky - 12,4 ha nadmořská výška - 340 až 384 m n. m. přístupnost - Hromnické jezírko je celoročně volně přístupné po zelené turistické stezce doprava - nejbližší autobusová zastávka Hromnice (cca 400 m), nejbližší vlaková zastávka Třemošná u Plzně (cca 5,5 km) parkování - volně v obci Hromnice Rozloha Hromnického jezírka Hromnické jezírko je široké 130 metrů, dlouhé 190 metrů a hluboké místy až 18 metrů. Samotný lom je hluboký asi 60 metrů. Zatopená plocha má přibližně 3 ha. Léčivé účinky Hromnického jezírka Voda v Hromnickém jezírku má vysoký obsah rozpuštěných síranů (je slabým roztokem kyseliny sírové), které se vyluhovaly z břidlic - proto se v jezírku (až na některé odolné řasy) nemůže vyvinout život. Výrazné červenohnědé zabarvení pak způsobují sloučeniny železa. Voda Hromnického jezírka má údajně díky nízké koncentraci kyseliny sírové léčivé účinky na ekzémy. Hromnické jezírko - historie těžby a výroby kyseliny sírové Hromnické jezírko je památkou na těžbu vitriolové břidlice, kterou zde začali v roce 1578 dobývat cisterciáčtí mniši z plaského kláštera a kteří ji používali k výrobě léčiv. Břidlice se také používala k výrobě kamence, jež byl využíván jako bělidlo v textilní výrobě. Na přelomu 18. a 19. století se tu začala jako na jediném místě na světě vyrábět dýmavá kyselina sírová, lidově zvaná vitriol, v chemickém průmyslu také oleum. Horníci vydolovanou břidlici vršili do hald na nepropustný jílový podklad. Haldy potom prolévali vodou, která v břidlici rozpouštěla rozptýlený síran železnatý, a ten byl jako červený louh odváděn do nádrží. Odpařováním vznikl vitriolový kámen, který se dále zpracovával na kyselinu sírovou. Dýmavá kyselina sírová byla ve své době jediným známým rozpouštědlem rostlinného barviva indiga a na hromnické výrobě byl závislý anglický i německý průmysl. Později však v těchto zemích objevili levnější syntetický způsob výroby a hromnická výroba začala upadat, až v roce 1896 těžba skončila.”

“Google mapy mi furt vnucují, ať k tomuhle napíšu recenzi, tak něco píšu...”

“Již po několikáté jsem navštívila Zámek Zbiroh a opět to předčilo má očekávání. Atmosféra tohoto historického zámku, společně s velmi příjemným personálem a výbornou kuchyní vytvořila znovu krásný zážitek. Náš pobyt byl zakončen zajímavou prohlídkou zámku s výkladem, která byla poutavá a obohacující. Není jediná věc, kterou bych vytkla, kdybych mohla dát 10 hvězdiček, tak je dám. Díky sledování jejich facebookové stránky se také pokaždé včas dozvím o nějaké zajímavé akci, jako je například Silvestrovská slavnost. Všem naprosto doporučuji tento malebný zážitek.”

“Je to nejstarší zřícenina hradu v ČR. Stojí za to ji navštívit.”

“Tato věž se pyšní hned několika zajímavostmi. Jednou z nich je bezesporu její vzhled. Válcových kostelních věží v České republice není mnoho. A těch, které by byly nakloněné podobně jako je nakloněná domažlická věž, je ještě méně. Při pohledu na věž z různých světových stran je dobře patrné její odchýlení od svislé osy o 59 cm. Podle nepodložené domněnky došlo k naklonění věže již během její výstavby. To potvrzuje i předpo-kládaná přístavba kostela v 15. a 16. století. Za její naklonění může nekvalitní podloží.”

“Zámek Nebílovy. Krásná stavba, která stojí za to zrekonstruovat. Ačkoli jezdíme do Plzeňského kraje velmi často, vůbec jsme o zámku netušili, dá se projít přes dvůr a v další části si posedět u kávy. Příště se musíme zastavit na delší dobu”

“Krásný park s velkou dominantní věží, která jde vidět už z dálky. Zámek stojí určitě za prohlídku a určitě nezapoměňte i na hezký park s rybníkem, který jde obejít dokola. S parkováním je to horší, ale místo na auto najdete v blízkém okolí.”

“Vodní hrad Švihov, je úžasné místo, kde se vrátíte do minulosti. Skvělé okruh, hlavní okruh má cca 45 minut. Průvodce byl fajn a věděl o historii hradu vše. Krásná procházka kolem hradu a pěkná procházka i interiérem. Na nádvoří jsou jak WC, tak kavárna, kde si můžete dát skvělou kávu a něco dobrého. Pěkný výlet!”

“Zajímavá rozhledna. Motorkou lze vyjet až k ní.”

“Muzeum jaderného zbrojení. Člověk, který nás prováděl o tomto tématu ví opravdu hodně a jde vidět, že má i bohaté zkušenosti. Rozhodně doporučuji pro lidi, které téma "Jaderné zbraně" zajímá a chtěli by se dozvědět plno zajímavých informací.”

“Nádherné klidné místo. Dobrá přístupnost. Každý Chod by jej měl navštívit. Je to kus historie a také je tu krásný výhled na celé Chodsko. Spisovatel J.Š.Baar tu na něj shlíží ze svého pomníku, který byl obnoven po druhé světové válcem. Pomník vznikl krátce po jeho smrti avšak během druhé světové války byla jeho socha ukryta v muzeu Chodska v Domažlicích. Podstavec byl rozebrán a použit na různé stavby v Říši. Po druhé světové válce byl pomník obnoven a Baar se týká mohl vrátit dohlížet na své milované Chodsko. Pomník je dost dobře vidět z dálky - cestou z Domažlic na Havlovice a také třeba při cestě ze Stráže na Pasečnici, nebo také cestou z Újezda na Trhanov. Při mé návštěvě v dubnu občerstvení nefungovalo a cesty pro pěší nebyly zrovna dvakrát přístupné, kvůli popadaným stromům.”