Park v Ústeckém kraji

“Moc hezký výhled. Výšlap od parkoviště u penzionu trvá tak 30-60 minut, záleží na vaší kondici. Nicméně není čeho se bát, kopec vypadá jako dosti strmá stěna, ale cesta není náročná a žádné lezení po skalách vás nečeká.”

“Jeden z dominantních vrcholů Českého Středohoří, nacházející se nedaleko Loun. Vrchol se dá pohodlně zdolat. V jarních měsících tu nalezneme vzácné rostliny typické pro tuto oblast. Výhled z Oblíku je vynikající. Jsou viditelné jak ostatní vrcholky Českého Středohoří tak Krušných hor atd...”

“Vrch Čičov je vidět z dálky a upoutá pozornost tvarem a také tím, že na něm nejsou žádné stromy ani keře, pouze stepní rostliny.Také proto je to přírodní rezervace. Je známý velkým výskytem konikleců lučních, které kvetou brzy na jařě a brzy ještě před tím, než se ostatní příroda probudí, odkvetou a bílé chmýří působí malebným dojmem po celém kopci. Nejsnáze je dostupný z obce Hořenec (asi 300 m stoupání), ale parkování je složitější. Nebo z obce Kozly, to je o kilometr dále. Stojí za návštěvu kdykoli, protože je tu hezká vyhlídka do širokého okolí.”

“Ostrý patří k mým nejoblíbenějším hradním lokalitám v Českém středohoří. Nabízí výjimečné vyhlídky, zejména směrem k Milešovce, a poskytuje celkově velmi působivý panoramatický zážitek. Místo je obzvlášť atraktivní při západu slunce, kdy se krajina zbarví do teplých tónů a výhled získává výraznou atmosféru. Návštěvu proto doporučuji plánovat na pozdní odpoledne – stojí to za to.”

“Návštěva Brány do Čech, Tři kříže, Kalvárie, je nádherný výhled na naší krajinu Českého Středohoří a vinic Velké Žernoseky. Krajina nabízí úžasné výhledy v každém ročním období. Takže mohu jen doporučit.”

“Karle Hynko Máchu, už chápu proč jsi sem chodil.”

“Příjemná nenáročná procházka. Jestli si jí chcete prodloužit, vylezte na přilehlý Radobýl :)”

“Výstava border kolií naprosto v pořádku. Pěkně zařízené místo a velmi profesionální přístup k pejskům a fenkám.”

“Nádherný výhled na všechny strany. 1,4 km od rozhledny Mostka Litoměřice”

“Pěkná přírodní rezervace. Na louce rostou různé stepní druhy”

“je to tam prostě krásné, pokaždé odjíždím domů a mám úplně čistou hlavu.”

“Jedna z nejhezčích vyhlídek na České Středohoří. Snadný výstup z Hlinné. Krása.”

“Za mě jeden z těch těžších výšlapů v Českém Středohoří. Zvolil jsem trasu z Horní Vysoké přes Lhotsko, zpátky jsem šli druhou cestou k mauzoleu a zpět do Vysoké. Výhled je nádherný, určitě to stojí za námahu.”

“Nádherný zážitek. Na Říp jsem vyrazil na koloběžce ráno z Liberce s cílem přespat právě na Pražské vyhlídce. Slunce zapadající za pohádkovým středohořím, sovy lovící hraboše na prudce se svažujícím úbočí, a pak ta do noci rozsvícená městečka, vesnice a samotná Praha zářící na obzoru. A setkání s romantiky,kteří si tu vyšlápli pro podvečerní zážitek.”

“Krásný betlém, který opravdu stojí za návštěvu. Vstupné je symbolické. Dílna plná originálních výrobků. Návštěvu rozhodně doporučuji”

“Na Helfenburk se jde z kopce, je to 1,5 km (z Rašovic). Podobně jako Kost jej není dlouho vidět, protože je také v údolí. Věž hradu není zcela původní. V roce 1887 totiž hrad (tedy zříceninu) koupil průmyslník hrabě Josef von Schroll (tkalcovny a textilky na Broumovsku) a ten v letech 1887-90 nechal dostavět rozbořené třetí patro. Věž má 30 m a je volně přístupná, vstupné je dobrovolné. Historii dám až nakonec, nyní zmíním zajímavosti: - u věže se jako zajímavost se zmiňuje prevet pro strážné. Nebojte, nekadili si rovnou před vchod, ten nechal prorazit v 19. století již zmíněný Josef von Schroll. Jak očekáváte, původní vstup byl pochopitelně z vnitřního hradu pro dřevěném mostě nějak do druhého(?) patra. Výstup na ní není pro otylé ani pro ty s klaustrofobií. Jsou tu dvě točitá schodiště v síle zdiva a tentokrát dle dobového zvyku pravotočivá (například ale Hazmburk má schodiště levotočivé). Nahoru vede 143 schodů, ale moc velké rozhledy nečekejte. - ačkoliv je hrad 400 let neobývaný, je poměrně zachovalý. To asi proto, že z každé okolní vesnice je to sem celkem daleko a ne po dobré cestě a tak ho stavebníci nerozebrali, jako mnohé jiné pamětihodnosti. - i když je uvnitř hradu roubenka není to bohužel občerstvovna, slouží jako zázemí spolku Hrádek Helfenburk, který se o hrad stará. Je-li vedro, je dobré si nějakou tu tekutinu vzít sebou, tady totiž nekoupíte nic. - je tu i velký unikát. Dobrovolníci zde totiž před lety vyčistili 65 m hlubokou studnu a v ní našli ohořelou hřídel rumpálu. Nyní zde dělají repliku tohoto rumpálu. - za znovuzrození hradu mohou trempové, kteří v roce 1966 začali zříceninu čistit od náletových dřevin, které jej zcela zarostly. Dělali tak ale pod dohledem okresního konzervátora z Litoměřic, pana Františka Fišera. - vnější hradba měří 277 m a je vysoká až 12 m. Zajímavé je, že nemá ani jednu baštu. A teď ta historie: Hrad má dva vstupy, přesně podle toho, že se skládá ze dvou časově i stavebně odlišných celků. Vlevo je ten původní do vnitřního jádra vybudovaném na konci pískovcového hřebene a vpravo je brána do nádvoří/parkánu vytvořeném vybudováním vnějšího opevnění. Nejstarší část hradu je na pískovcovém suku. Vznikl nejspíše v polovině 14. století, když jej pravděpodobně nechali vystavět Páni z Klinštejna, ale už v r. 1375 jej koupil pražský arcibiskup Jan Očko z Vlašimi. Opevnění nechal vybudovat třetí pražský arcibiskup Jan z Jenštejna v letech 1375-1379. Po církevních vlastnících patřil v 15. století Půtovi z Častolovic, Berkům z Dubé, dokonce i Jindřichu z Rožmberka. Protože další z majitelů, Zdeněk Konopišťský ze Šternberka, stál proti Jiřímu z Poděbrad, ten hrad i blízkou Roudnici oblehl a dobil. Jako poslední je na hradě uváděn Vilém z Ilburka, který jej místo obtížně dostupného Ronova, jenž mu také patřil, obýval. V roku 1538 umírá a rod zaniká po meči. Pak už bylo na hradě jen služebnictvo. 1622 vyhořel poté, co jej vyplenili císařští pod vedením maršála Buquoye. Po Bílé hoře patří hrad jezuitům z Liběšic. Pak už přichází na řadu průmyslník Schroll. Nyní je města Úštěku.”

“Podle barvy, je tam hodně Skalice modré, jak pěkné, tak dobrá obrana proti zvaným plavcum”

“Šli jsme z Jetřichovic do Dolského mlýna. Pěkná nenáročná procházka cca jedna cesta 4 km. Parkoviště v Jetřichovicích bylo za 100 Kč ale mimo parkoviště to je s pokutou 700 Kč, takže raději za 100 Kč na jednom z mnoha parkovišť. Cesta je přírodou a hlavně lesní ale dostatečně širokou pěšinou, která je občas trochu blátivá,ale dá se to. Dolský mlýn je hezká zřícenina, kde se točilo několik pohádek ( třeba peklo s princeznou) . Tak si tento výlet užijte !!!”

“Velmi dobré místo pro rodinné aktivity. Restaurace Orlí hnízdo uspokojí všechny potřeby, Oběd pro čtyřčlennou rodinu stojí 1400 Kč, při objednávání a placení je malá fronta, dá se platit i kartou, obsluha je zdvořilá a přátelská, jediné, co je, že si ještě musíte chvíli počkat, turistů je dost. V každém případě jsme jim vděční, vše bylo chutné a čerstvé.”

“Krásné místo s velkou jizvou po požárech. Škoda, že v kiosku u Pravčické brány obsluhují arogantní a nevychované slečny v teplácích a bez zájmu o zákazníka, zpátky do 80. let. V Divoké soutěsce fungují lodičky, ale jen tam a zpět. Cestu do soutěsky musíte absolvovat dvakrát. Bohužel cesty dál jsou zavřené. Určitě to stojí za to se tam jít podívat.”

“Nádherné místo na výlet jestli bude v té chtít vidět více krásných míst navštivte můj profil na Facebooku Georg holek a dejte sledování”

“Překrásná procházka Jetřichovice-Rynartice-Jetřichovice. Cca 8 kilometrů. Určitě stojí navštívit.”

“Oblíbené místo pro fotografy a pozorovatele vysoké zvěrě především v období říje. Cesta k vrcholu je nenáročná. Možno posedět na lavičkách.”

“Rozlehlé Arboretum plné vzácných cizokrajných stromů a keřů.”

“Příjemný personál, dostatečně velký výběr”

“Ideální místo pro rodiče s kočárkem. Možnost vyběhnout si na vyhlídky, ale tam už bez kočáru samozřejmě. Výrazně méně lidí než kolem Hřenska. Kyjovské údolí je také součástí Köglerovy naučné stezky, která je nejstarší přírodovědnou naučnou stezkou v Čechách. Jednal se o více než 5 km dlouhý skalnatý kaňon říčky Křinice, táhnoucí se od Kyjova západním směrem až k Německu.”

“Paní Císařová se o pedagogy i děti starala s péčí a ochotou. Zajišťovala celodenní domácí stravování. Parta se cítila jako doma. Prostředí hřejivé, vyžití pro děti.”

“Klidné místo stranou nejfrekventovanějších cest.”

“Krásné, nedotčené místa. Jakoby se zde zastavil čas. Rozhodně pro ty, kteří půjdou dál do nitra, pod tíhou těla se již nemusí vrátit mezi živé.”

“Už po několikáté, příjemné odpoledne.Z Teplic do Děčína na kole 2× relax na skále a zpět domů.”