Vlakové nádraží ve Středočeském kraji

“Pěkná starší zachovalá staniční budova.”

“Od vlakové zastávky Posázavského Pacifiku se vydáme k dominantě Chocerad kostelu Nanebevzetí P. Marie. Odtud vede Cyrilometodějská červená stezka Posázavím. Půjdeme proti proudu, okolím Stříbrné Skalice až k Sázavskému klášteru v Sázavě. Podle vody k osadě Kloučky. Zde můžete odbočit na žlutou, vyjít na hřeben a po silničce se dostat na vrchol Čapík. Jsou odtud pěkné výhledy, také přímo na kamenolom. Pak seběhnete chatovou osadou zpět k Sázavě. U lomu je hospoda Na Marjánce. Kousek po silnici a pak vystoupat na hřeben na Krkavčí skály odkud je pohled na řeku i město Sázavu z výšky. Včetně odbočky je výlet dlouhý asi 12 km.”

“Moudra na stěnách me osvítila jako pani Marie. Vlaky jsou ok”

“Stařičké smutné nádraží. Až bude dým jen obláčkem, jen obláčkem, který hned vítr zcuchá, ať letí sbohem za vláčkem, ach, za vláčkem, mamince kolem ucha. Ať plnou parou uhání, ať uhání, lokomotiva s vlakem, ať zní to ještě se strání, ach, se strání, rozkvetlých vlčím mákem. Až vlak nám zmizí v zatáčce, až v zatáčce, jak dlouhá, tmavá stužka, snad padne jiskra do svlačce, ach, do svlačce, jak svatojánská muška.”

“Špičkově zrekonstruovaná nádražní budova, k dispozici čekárna”

“Právě jsem odešel, abychom se přesunuli směrem na Kutnou Horu (Kuttenberg), abychom přinesli dopis muži společně s mužem jménem Hans Capon.”

“Pěkná zastávka má své kouzlo. Také hodnotím pozitivně restauraci v budově žel. zastávky.”

“Jede,jede masinka-kouri se ji z kominka”

“Velmi starobylé místo. Přesně takovou, jakou jsem si Českou republiku představoval.”

“Malé udržované středočeské nádražíčko”

“Aktuální informace poskytované prostřednictvím reproduktorů a billboardu”

“Na nádraží ve Vraňanech jsem prakticky vyrostl. Toto nádraží sice nemívalo druhé nástupiště, ale zato bylo plné květin. Nádraží žilo ve dne i v noci. Posun a sestavování souprav tu jelo nepřetržitě. Byl tu bufet s vynikající zmrzlinou, nonstop prodej jízdenek, 2 čekárny, ubytovna pro zaměstnance a úschovna zavazadel. Pak někoho napadlo, že je potřeba modernizace a vedle původní budovy postavili nevzhlednou krabici, ze které je levnost a fušeřina cítit až do sousední obce. Se změnou ekonomiky začal úpadek nádraží. Dnes této nádherné budově hrozí demolice. Zbytečně. Myslím, že naší obci by víc slušela historická budova nádraží, než opelichaná panelová škatule. Proč nezlikvidovat hromadu železobetonu a neinvestovat do obnovy nádherné starobylé budovy. Prostoru pro současné technologie by se v ní našlo dost. Jen to chce investovat správným směrem a nepromrhat prostředky za nesmysly.”

“Hezká vesnice u Prahy s pěkným starým kostelem a bývalým lomem”