Zdravotní klinika v Kraji Vysočina

“Na paní doktorku a sestřičku nedám dopustit. V Trebici bychom potřebovali víc takových odborníků.”

“s paní Magistrou mám dobré zkušenosti dobře vystihla mou osobu jediné co se mi nelíbilo byla jediná věc když člověk řekne že zkoušel nějakou drogu hned vám to napíše do závěru ale jinak super a doporučuji”

“Pani doktorka byla vzdy mila a ochotna. Naprosto jiny pristup nez v nemocnici, kam jsem vzdy chodila s hruzou.”

“Perfektní zkušenost s očkováním proti COVID-19 v této poliklinice. Jako jedno z mála míst na Vysočině mají vakcíny, PIN2 přišel do 36 hodin a objednání na termín za 2 dny. Personál velmi milý, snaživý. Vše je dobře organizované, vizuálně označené včetně videoprezentace na www stránkách.”

“Dnes jsem navštívil ze zdravotních důvodu ORL v Jihlavské nemocnici . Pan doktor se kterým jsem měl tu čest se potkat podruhé , je velice vstřícný a milý, po druhé mě zachránil a sestřičky taky velmi milé a pečující.moc děkuji a velmi doporučuji!!”

“Malej obchůdek na rychlý nákup. Na velký nákup to není, ale na běžný denní stačí.”

“pnj blahobyt uz se tesim na dalsi pobyt, jedina neprijemnost co se mi udala na 1b, tak nekdo si vytrel svoji coko diru mym rucnikem, to nebylo moc #super”

“Příjemné místo k nákupu uprostřed náměstí, není potřeba nic shánět jinde:-)))”

“Dětská pohotovost naprostá špička. Mladý kolektiv lékařů vždy pozitivně naladěný. I přes to, že musí odbíhat na oddělení vůli akutním případům, věnují vám potřebný čas a maximální péči. Poděkování patří samozřejmě i sestřičkám a sanitářům”

“Byla jsem na dětském oddělení a moc se mi tam líbilo. Doktoři i psychologové byli hodní a pomáhali, když mi bylo těžko. Sestřičky byly milé a vždycky se o nás dobře staraly. Pracovní terapeutky s námi dělaly různé vyrábění.Líbilo se mi, že jsme mohli chodit ke koním a starat se o ně. Našla jsem si tam hodně kamarádů.”

“Dobrý den,pro všechny kteří čtou tyto "pravdivé" recenze chci říct, že pobyt v této nemocnici mi nesmírně pomohl a to že tady píšou bývalí pacienti hnusné recenze je proto, že se vyléčit nechtěli a nebo si nechtěli připustit svojí nemoc a ano musím přiznat že opravdu to nebylo vždy růžové a noci jsem brečela protože jsem chtěla domů,ale naopak potom jsem brečela když jsem odcházela. Musíte si prostě přiznat že na sobě musíte pracovat a přiznat si taky že není cesty zpět ale rozhodně neopouštějte léčebnu,pak by jste toho litovali.Personál a učitelé ve škole se k vám bude chovat tak jako vy k nim a musíme pochopit že práce s psychicky nemocnými dětmi nebo dětmi s velmi špatným chováním není úplně lehké a samozřejmě s některou sestrou si nesednete to je jasné ale záleží hlavně na vašem chování.Musím říct že narozdíl od ostatních léčeben je tato procházka rájem,protože ne všude se k vám chovají jako k pacientovi,ale spíše jako k vězni.Ke mě byla většina sestřiček vždycky hodná a měla jsem je ráda a mám je doteď moc moc ráda. Takže všichni kdo se bojí tak se nebojte protože není to tam tak hrozné jako se tady píše. Nejtěžší je první týden a pokud ho přežijete budete tam pak rádi.S pozdraven bývalá pacientka.”