Veterinární péče v Kraji Vysočina

“Není majerka top že nějaké léky nejsou to je všude a příjemní magistri”

“Fantastická paní doktorka, pečlivá a hodná.”

“Stará se nám o koně, vynikající odborník. V případě probémů přijede i v noční době v řádu desítek minut. Ochotný a naprostý profesionál,mohu všem doporučit”

“Moc hodný a výborný doktor pro zvířátka”

“Dobrý den,musím pochválit prodavačky u salámu a pultového masa,ochotný, usměvavý a příjemný.Moc děkuji. Ernyesová Vyskytná a přeji hezký den”

“Dnes jsem navštívil ze zdravotních důvodu ORL v Jihlavské nemocnici . Pan doktor se kterým jsem měl tu čest se potkat podruhé , je velice vstřícný a milý, po druhé mě zachránil a sestřičky taky velmi milé a pečující.moc děkuji a velmi doporučuji!!”

“Ráda bych poděkovala celému ortopedickému oddělení Nemocnice Pelhřimov za jejich skvělou péči během mé hospitalizace a operace TEP kolene. Setkala jsem se zde s vysokou odborností, profesionalitou, ale zároveň i s lidským a empatickým přístupem. Velký dík patří lékařům i ošetřovatelskému personálu, kteří byli vždy ochotní, vstřícní a s úsměvem pomohli. Díky jejich péči probíhala léčba hladce a já se mohu těšit z lepšího zdraví a pohyblivosti. Jsem vděčná, že máme v Pelhřimově tak skvělé ortopedické oddělení a s čistým svědomím jej mohu doporučit všem pacientům, kteří potřebují odbornou pomoc.”

“pnj blahobyt uz se tesim na dalsi pobyt, jedina neprijemnost co se mi udala na 1b, tak nekdo si vytrel svoji coko diru mym rucnikem, to nebylo moc #super”

“Byla jsem na dětském oddělení a moc se mi tam líbilo. Doktoři i psychologové byli hodní a pomáhali, když mi bylo těžko. Sestřičky byly milé a vždycky se o nás dobře staraly. Pracovní terapeutky s námi dělaly různé vyrábění.Líbilo se mi, že jsme mohli chodit ke koním a starat se o ně. Našla jsem si tam hodně kamarádů.”

“Dobrý den,pro všechny kteří čtou tyto "pravdivé" recenze chci říct, že pobyt v této nemocnici mi nesmírně pomohl a to že tady píšou bývalí pacienti hnusné recenze je proto, že se vyléčit nechtěli a nebo si nechtěli připustit svojí nemoc a ano musím přiznat že opravdu to nebylo vždy růžové a noci jsem brečela protože jsem chtěla domů,ale naopak potom jsem brečela když jsem odcházela. Musíte si prostě přiznat že na sobě musíte pracovat a přiznat si taky že není cesty zpět ale rozhodně neopouštějte léčebnu,pak by jste toho litovali.Personál a učitelé ve škole se k vám bude chovat tak jako vy k nim a musíme pochopit že práce s psychicky nemocnými dětmi nebo dětmi s velmi špatným chováním není úplně lehké a samozřejmě s některou sestrou si nesednete to je jasné ale záleží hlavně na vašem chování.Musím říct že narozdíl od ostatních léčeben je tato procházka rájem,protože ne všude se k vám chovají jako k pacientovi,ale spíše jako k vězni.Ke mě byla většina sestřiček vždycky hodná a měla jsem je ráda a mám je doteď moc moc ráda. Takže všichni kdo se bojí tak se nebojte protože není to tam tak hrozné jako se tady píše. Nejtěžší je první týden a pokud ho přežijete budete tam pak rádi.S pozdraven bývalá pacientka.”