Cestovní kancelář v Praze

“Katedrála svatého Víta působí jako místo, které člověka obklopí dřív, než do něj skutečně vstoupí. Už při příchodu na třetí nádvoří Pražského hradu máš pocit, že se před tebou zvedá něco většího než jen stavba — spíš živý organismus z kamene, který rostl po staletí. Její gotické věže, vysoké přes osmdesát metrů, působí jako prsty natažené k nebi, a když se zastavíš pod jejich stínem, uvědomíš si, jak malý člověk je. Interiér katedrály je jiný svět. Světlo pronikající skrz vitráže vytváří barevné odlesky, které se pohybují po stěnách jako tichá připomínka toho, že tahle stavba byla navržena nejen jako chrám, ale jako prostor, kde se má člověk zastavit a vnímat. Klenby vysoké přes třicet metrů působí lehce, přestože nesou obrovskou váhu, a celá stavba má zvláštní schopnost spojovat monumentálnost s jemností detailů. Každý kout tu má svůj příběh — od kaple sv. Václava až po mozaiku Posledního soudu na Zlaté bráně. Historie katedrály je dlouhá a vrstevnatá. Současná gotická podoba vznikala od roku 1344 a dokončena byla až v roce 1929, což je na stavbě vidět — není to jednolitý celek, ale spíš kronika architektonických stylů a ambicí českých panovníků. Je to místo korunovací, pohřbů, státních symbolů i tichých modliteb. Když se procházíš kolem hrobek králů, cítíš, že tohle není jen památka, ale srdce českých dějin. Celkově katedrála nepůsobí jako muzeum ani jako turistická atrakce, i když jí denně projdou tisíce lidí. Má v sobě něco, co přetrvalo staletí — kombinaci duchovnosti, moci, umění a prostoru, který člověka donutí zvednout hlavu. Katedrála sv. Víta je víc než dominanta Pražského hradu. Je to místo, kde se historie nečte, ale prožívá.”

“Je to nádherné místo na procházky . My jsme bohužel řádně zmokli. Tak nám to trochu pokazilo zážitek, ale i přesto bylo nakonec super.”

“Prostor kostela Panny Marie Sněžné se v době Vánoc proměňuje v tiché a důstojné místo plné světla, vůně jehličí a jemné nostalgie. Staré vánoční ozdoby, betlémy a drobné detaily vytvářejí atmosféru časů, kdy byly Vánoce prosté, klidné a opravdové. Návštěva není jen prohlídkou vystavených betlémů, ale především zastavením – návratem ke vzpomínkám, dětskému úžasu a pocitu bezpečí, který s sebou nesly sváteční dny. Místo vybízí ke ztišení, pomalému kroku a vnímání krásy, která není okázalá, ale hluboká a lidská.”

“Při návštěvě Karlova náměstí nemůžete opomenout navštívit kostel sv. Ignáce. Při vstupu vás okouzlí bohatá výzdoba v barvách zlata,umělého mramoru a bílého štuku. Celému prostoru dominuje hlavní oltář vytvořený z hnědého a červeného mramoru. Určitě stojí za shlédnutí.....”

“Krásné místo, zejména o vánocích.”

“Moc hezky vytvořený památník. Nedokážu si představit co všechno tam museli parašutisté zažít. Návštěvu doporučuji všem”

“Stromovka je hezký park za každého ročního období, kde si každý najde to své.”

“Velkolepý kostel v srdci Karlína, který zaujme nejen svou monumentální architekturou, ale i klidnou atmosférou. Interiér je prostorný, s krásnými vitrážemi a výraznou akustikou – často se zde konají koncerty a kulturní akce. Okolní Karlín dodává místu příjemný kontrast moderní čtvrti a historické duchovní stavby. Určitě stojí za návštěvu i krátké zastavení – ať už kvůli architektuře, historii, nebo jen pro chvíli ztišení uprostřed města.”

“Místo se svým kouzlem...když máte štěstí na zvonkohru...příjemná atmosféra i na hřbitově Slavín”

“Jednoznačně nejkrásnější a nejfotogeničtější most v Praze. Také hojně navštěvovaný. Pokud si ho člověk chce vychutnat musí si opravdu hodně přivstat, ale stojí to za to.”

“Zvláštní místo a bezkonkurenční zajímavost v Praze. Dokonale misto pro focení, natáčení videí či jen brouzdáním četnými výklenky a zákoutími umělého jeskynního systému. Rozhodně doporučuji s dětmi, které budou nadšené, navíc kousek od jeskyně je dětské hřiště.”

“Staroměstské náměstí je jedno z nejkrásnějších a nejznámějších míst v celé Praze. Má úžasnou atmosféru, hlavně díky historickým budovám, kostelu svatého Mikuláše, Týnskému chrámu a samozřejmě Pražskému orloji, který je jednou z největších atrakcí. Když se člověk zastaví a rozhlédne, cítí na tom místě opravdu historii – každá část náměstí má svůj příběh. Je ale potřeba počítat s tím, že bývá opravdu hodně lidí, hlavně přes den a o víkendech. Někdy je tam tak plno, že se dá jen těžko projít. Pokud si to chcete vychutnat v klidu, doporučuji přijít brzy ráno, kdy je náměstí skoro prázdné a můžete si všechno v klidu prohlédnout, vyfotit a nasát tu pravou pražskou atmosféru. Určitě se vyplatí si před návštěvou zjistit něco o historii místa – o orloji, o popravách českých pánů, o radnici nebo o tom, jak se tu v minulosti odehrávaly důležité události českých dějin. Tím celé místo dostane ještě hlubší význam a člověk si ho dokáže mnohem víc vážit. Celkově je Staroměstské náměstí kouzelné místo, kam se člověk může vracet pořád dokola. Krása, historie a atmosféra, která se jen tak někde nevidí.”

“Původně gotický kostel svatého Tomáše vyrostl na základech starého románského kostela. Kostel byl vysvěcen v roce 1379. Nelehký osud potkal kostel v období husitském, kdy byli vyhnáni zdejší mniši, a kostel byl vypálen. O obnovu kostela se zasloužili poustevníci augustiniáni i v letech 1584-1592, společně se stavitelem Bernardem di Albertem. Další požár jej zasáhl v šestnáctém století a zřítil se také kostelní kůr. Na konci sedmnáctého století byla dokončena renesanční přestavba. Řád augustiniánů si později na zcela novou přestavbu přivolal stavitele Kiliána Ignáce Dientzenhofera, díky jehož návrhům vznikla současná barokní podoba. Při prohlídce vnitřních prostor kostela jistě neopomeňte hlavní oltář. Zde si můžete prohlédnout obraz Umučení svatého Tomáše od Petra Pavla Rubense. Jedná se však o pouhou kopii obrazu. Pokud si však chcete prohlédnout originál, navštivte Národní galerii v Praze. Pokud navštívíte bývalou kapitulní síň, tedy současnou kapli svaté Doroty, můžete se pokochat obrazy malíře Josefa Heintze. Při návštěvě kostela si milovníci umění přijdou opravdu na své. Dalšími poklady jsou obrazy od Karla Škréty. Mezi hlavní zajímavosti, díky kterým je také toto místo turisty vyhledávané, patří krypta, nacházející se v jeho útrobách. Zde nalezlo místo posledního odpočinku velké množství významných osobností. Mezi nejvýznamnější patří například Adrian de Vries. S tímto jménem jsme se seznámili při procházkách Valdštejnskou zahradou, neboť se jedná o autora sochařské výzdoby. Pokud byste jeho hrob hledali, naleznete jej v kapli svaté Barbory. Valdštejnská zahrada se nachází přímo vedle kostela, proto si můžete díla tohoto významného sochaře prohlédnout. Další významnou osobností je architekt Ulrik Aostalli nebo také Aegidius Sadeler. Tento významný rytec a grafik působil mimo jiné také na dvoře Rudolfa II. Dokonale ovládat techniku šerosvitu a počátkem sedmnáctého století také vydal mapu Čech. Dále ve zdech kostela působil velmi známý kronikář Václav Hájek z Libočan. A Karel Škréta se zde dokonce oženil. :) Fakt krásné místo, doporučuji se podívat.”

“Nádherné výhledy na Prahu. Nejlépe přijít ráno, když ještě nechodí davy turistů.”

“Bohnická vyhlídka je moc hezké a klidné místo s krásným výhledem na Vltavu.”

“Vyšehradský nebo také Slavínský hřbitov je místem odpočinku armády klasiků především, ale nejen uměleckého života. plejáda osobností českého, ale i světového uměleckého nebe bere dech. i proto překvapuje udržovaná komorní atmosféra a klid. spoustu náhrobků navíc zdobí výsostná umělecká díla, jiné jsou zase zajímavé koncepčně, další historicky.”

“Krásné místo. Byl jsem zde jako kameraman točit svatbu.”

“Byli jsme na nedělní bohoslužbě, navíc 1. 11. na desáté, takže jsem se bála, že bude narváno, ale bylo nás tak akorát. Mše byla dětská, jak je v tento čas obvyklé. Farář sympatický, přátelský. Bohužel jsme nevěděli, co se zpívá a varhaníka nebylo přes varhany slyšet, takže jsme nezpívali. Ofěra se vybírala u východu z kostela, to jsem jinde neviděla. Celkem jsem ale byla spokojená. Kostel je obsypán žebrajicimi jedinci, kteří jsou poměrně dost nepokorni, takže, když nic nerozdáváte, něco si od nich cestou vyslechnete.”

“Naprosto parádní hřiště, kde se děti zabaví dlouhé hodiny. Na místě je také občerstvení a wc. Je až k neuvěření, že je takovéto hřiště naprosto zdarma. Doporučuji parkovat u Mobelixu, který je cca 3 minuty pěšky od parku. V horní části parku je také horolezecká stěna a dobře vybavená venkovní posilovna. Vřele doporučuji!”