Turistická atrakce v Libereckém kraji

“Rozhledna Frýdlantská výšina Ve výšce 399 metrů n. m. stojí nad městem Frýdlant 21 metrů vysoká rozhledna. Na tehdejším Resselově kopci 6. července 1890 zpřístupnili dřevěnou trámovou opláštěnou rozhlednu o výšce 14 metrů. Říkalo se jí „Dresslerova výšina“, a to podle Antona Dresslera, člena Spolku, jenž se jak osobně, tak finančně o vystavění rozhledny zasloužil. Tvůrcem vyhlídkové věže byl místní truhlář Josef Haupt, který se stal později předsedou Spolku. Na jaře roku 1905 ovšem musela být rozhledna pro svou zchátralost stržena, neboť nevydržela odolávat zdejším klimatickým podmínkám. Dne 17. května 1906 došlo k položení základního kamene pro rozhlednu stavěnou na žulových základech a budovanou z červených, dvakrát pálených cihel dle projektu frýdlantského stavitele Rudolfa Hampla. Její výstavbu prováděla společnost Appel & Hampel. Náklady na vybudování věže se vyšplhaly na 9000 korun, přičemž část z této částky složil Anton Dressler. Slavnostní otevření rozhledny se za velké účasti veřejnosti konalo dne 30. dubna 1907. Turisté na rozhlednu chodili až do roku 1945. Po druhé světové válce začala rozhledna chátrat. Od roku 1958 se ale rozhledna opět uzavřela, neboť začala sloužit jako převaděč televizního vysílání a ve zděné části rozhledny fungovalo zařízení pro navigaci dopravních letadel letících směrem na Varšavu, Stockholm nebo Moskvu. Nacházel se zde všesměrový radiomaják D-VOR s identifikačním znakem „OKX“. Tak tomu bylo až do podzimu roku 1979, během něhož se telekomunikační systémy přestěhovaly na novou kovovou věž zbudovanou téhož roku poblíž rozhledny. Přemístilo se i letecké navigační zařízení, a to na maják vystavěný na loukách u Dětřichova. Během roku 1980 předalo město rozhlednu i s blízkým okolím tělovýchovné jednotě (TJ) Slovan Frýdlant a jejímu turistickému odboru. Ten sice původně s ohledem na technický stav věže uvažoval o jejím odstřelu, nakonec ale zvolil zachování vyhlídkové věže a provedl generální rekonstrukci stavby, na níž se podíleli členové odboru turistiky, kteří odpracovali 2500 brigádnických hodin, spolu s pracovníky Stavokombinátu. Otevření rozhledny a přilehlého areálu po provedené obnově se uskutečnilo 6. listopadu 1982. V roce 1992 se frýdlantský odbor Klubu českých turistů (KČT) zaregistroval jako samostatný Klub turistů Frýdlant (KTF) a s tělovýchovnou jednotou Slovan Frýdlant uzavřel smlouvu o dlouhodobém pronájmu areálu U rozhledny. Provoz rozhledny tak od té doby zajišťuje frýdlantský Klub turistů.”

“Krásný zámek...škoda, že není pořád přístupný, jen občas při nějakých akcích”

“Dvě fotky první rok 1991 a druhá 2018.Lidi prostě zničí vše.Komu to asi vadilo?”

“Misto na rozbiti huby, krasny kousek prirodni pamatky. Po vylezeni namisto hezke vykukovani ze skal.”

“Krásná vyhlídka, za perfektního počasí.”

“Zajímavé místo jako památník slavného poutníka.”

“Hezké místo při procházce bukovým lesem po vyšlapané a značené naučné stezce "Oldřichovské bučiny". V sousedství vyhlídka na Ještěd”

“Božské, klidné místo, lze si rozložit ohniště, lavičky, malé jezírko”

“Klidne a tajemne misto na Cinske ceste, cesta byla v prosinci 2020; kdyz jsem ji prochazel; prosekana a byly z ni odstraneny nalety. V terenu je neoficialne znacema bilou barvou (nejedna se o standard turisticke znacky) a to bud jednim nebo dvema pruhy. Kolem cinske cesty jsou na stromech umisteny ptaci budky, ktere se rovnez daji pouzit jako orienracni bod, rozmisteny jsou obvykle tak, ze z mista kde je budka je v dalce ve smeru cinske cesty videt budka dalsi. Cesta konci az u Hajneho kostela (na zelene znacce). Idealni alternativa pokud nechcete potkat davy lidi, vystajlova frajirky v outdoor outfitech, maminky s trekingovyma kocarkama a ukriceny rodinky co vyrazeji do okoli Bedrichova nebo na vodopad na Cernem potoce.”

“Na místě naleznete trosky můstku, kde nejvýraznější dominantou je "zarostlé" doskočiště. Při vstupu na místo je nutné přebrodit nebo obejít potok.”

“* Nenápadná, avšak o to neuvěřitelně krásná vyhlídka, kterou jsem si tu dovolil zakótovat a nazvat ji 'Vyhlídka nad Horním Pryskem' :-) * Nachází se na modré turistické trase a pokud se chystáte na vrchol 'Lipka' nebo 'Skalní divadlo', určitě tuto vyhlídku nevynechte. Odměnou Vám budou dechberoucí výhledy na okolní krásnou přírodu Lužických hor a údolí s malebnou obcí. * Na vyhlídku vedou dřevěné schody a zábradlí.”

“Nádherná neogotická hrobka rodiny Handschke, kterou rodina postavila v roce 1898, když jim zemřel syn Josef, stojí v areálu hřbitova u kostela Nejsvětější Trojice. Je krásně rekonstruovaná.”

“Je zde nádherná rozhledna jejíž výhled pokrývá celé lužické hory. Určitě nejlepší místo na navštívení v celém okolí.”

“Socha je v blízkosti Bredovského letohrádku cestou kolem vodárenské věže na začátku Lipové aleje”

“Barokní Mariánský sloup stojí v centru náměstí Bedřicha Smetany a pochází z roku 1723. Socha Panny Marie stojí na vrcholu a pod ní na podstavci stojí další sochy světců - sv. Roch, sv. Jan Nepomucký, sv. František a sv. Florián. Chráněná památka od roku 1958.”

“Nejlepší místo v celých Lidových sadech”

“Veřejně přístupný kamenný kříž, mnohdy označován jako smírčí, postavený na místě bývalého lukášovského hřbitova.”

“Prostý kříž u cesty v Bedřichově. Dřív na kameni šlo přečíst letopočet. Jen škoda, že původní výhled až do Krkonoš zakryla zcela zbytečná novostavba apartmánů...”

“Skvělý skalní útvar. Není příliš populární, ale stojí za to navštívit, pokud jste poblíž. Můžete jet nahoru po polní cestě, ale je obtížné zaparkovat, pokud na křižovatce neopustíte přechod.”

“Kaple se studánkou se nachází v obci Krásné u Pěnčína hned vedle kostela. Uvnitř je místo upravené jako kaplička. Pozor ale na schody, je zde opravdu průzračná čistá voda, tak opatrně, jinak jste mokří. Nechali jsme tu na památku malovaný kamínek.”