Přehled katalogu
- 343 Firmy celkem
- 3.5 Průměrné hodnocení
- 88% S recenzemi
- 7% S fotografiemi
Nalezeno 343 výsledků
Procházejte vlakové nádraží v Jihomoravském kraji. Použijte tento katalog pro porovnání hodnocení, recenzí, fotografií, otevíracích dob, adres a kontaktů. 343 výsledků v Jihomoravském kraji. Průměrné hodnocení 3.5/5 na základě 36,125 recenzí a hodnocení.
“Krásné a klidné místo, pěkný přístav na Baťově kanále...”
“Pouzdranska step je unikátní jak výhledy do okolí, tak svou florou.”
“Hustopeče jsou známé nejen Mandloňovými slavnostmi. Přesto Mandloňový sad v květu, výstup na rozhlednu je zážitek, který si nenechám ujít. Doporučuji všem milovníkům přírody a dobrého vína.”
“S praktičností nádraží a systému využívání pro žití v 21 století by se dalo polemizovat dlouhou dobu, ale jako kulisy pro film od 20 století, kdy byla stanice založena ideální.”
“Když sem odtud jel naposled, byl rok 2004.. ted je zastavka ktasna prospikovana elektronikou, možno zakoupeni listku bez mobilu a vše opravené... Pěkný”
“Vedoucí prodejny je člověk na svém místě. Odborník, který umí poradit, ochotný. Nenabízí jen nejdražší produkty.”
“Šikovná stanice s občerstvením i WC. Moc dobré.”
“Dětský park, kdes se v letních parných dnech dá schovat před sluncem...”
“Historická architektura 50. let, v tomto případě krásná stavba. Stav bohužel z velké části původní, takže je pochopitelné, že při běžném užívání na většinu lidí dojem neudělá. Namísto rekonstrukce je bohužel v plánu nahrazení novým moderním "umělohmotným" nádražím. Co se týče služeb pro cestující, v současnosti umožňuje klasické nádražní služby jako nákup jízdenek, občerstvení, WC či nově Zásilkovnu, avšak zatímco budova je otevřená celodenně, tyto služby jsou dostupné jen v příslušných provozních dobách. V klasické denní pracovní době je ale většinou zastihnete v provozu, nádražní přepážka bývá v provozu nejdéle, od velmi brzkého rána až do večera.”
“Biblovu znam bydlim zde je tu prijemne prostredi a da se vyjit do prirody coz je pro nas a nase pejsky skvele”
“Dobrá železniční stanice, jen někdy by mohla být lepší čistota.”
“historický vzhled zvenku, pěkné a opravené uvnitř”
“Brno hlavní nádraží je označení železniční stanice na území města Brna, součást tratí v jízdním řádu označených čísly 240, 244, 251 a 260, cestující veřejnosti nabízí běžné služby poměrně blízko centra moravské metropole, s nímž je spojeno městskou dopravou. Nádražní objekty byly několikrát stavebně upravovány, v současné době je dále modernizováno, včetně železniční infrastruktury. Komplex nádražních objektů je od 1.6.1989 památkově chráněn a patří mezi nejvýznamnější industriální objekty spojené s historií železniční dopravy v České republice. Historicky v provozu od r. 1839, v době vzniku v tehdy Rakouském císařství náleželo železniční spol. Kaiser Ferdinands-Nordbahn (zkr. KFNB, česky: Císaře Ferdinanda severní dráha) a bylo vybudováno jako tzv. koncové. Jedno z nejstarších v Česku, vznik spojen se stavbou železniční dráhy mezi Vídní a Brnem zahájenou v roce 1837, první vlak do Brna přijel 7.7.1839 a nádraží neslo název Brünn v němčině a to až do vzniku samostatného Československa v roce 1918. Trať měla začátek v rakouském nádraží Wien Nordbahnhof (železniční nultý km), odkud pokračovala přes Břeclav až do Brna (v železničním km 143,496), které se tak stalo hlavovou železniční stanicí. V roce 1841 začala stavba budovy nádraží podél kolejí (v současné jihozápadní části) a také vznikla železniční společnost k.k. Nördliche Staatsbahn (zkr. NStB, česky: Severní státní dráha) se záměrem stavby nové dráhy z Vídně přes Brno do Drážďan z důvodu zkrácení spojení. Trať byla trasována z Vídně na české území se zastávkou Hevlín, dále přes Hrušovany nad Jevišovskou a Střelice do Brna (v něm přes Lískovec, Horní Heršpice, současné dolní nádraží a hlavní nádraží). Z Brna pokračovala na Hády a blanenským prvním a druhým tunelem do Bílovic nad Svitavou a pak v trase současné železniční trati 260 do Semanína u České Třebové. V Semaníně byla trať napojena na původní Olomoucko-pražskou dráhu vedenou z Olomouce do České Třebové a dále do Prahy. Pro potřebu nové železnice byla v Brně postavena druhá nádražní budova, a dne 1.1.1849 v ní byl zahájen provoz. V Brně tak vznikly s provozem na dvou tratích i dvě nádražní budovy, později propojené středovým vestibulem. V roce 1869 bylo nádraží dál rozšířeno a napojeno na trať Mährisch-Schlesische Nordbahn (česky: Moravskoslezská severní dráha) a nádraží v Brně na ní bylo poprvé v železničním nultém kilometru jako začátek trati. Železniční dráha byla z nádraží vedena směrem na současné odstavné nádraží, dále Brno-Chrlice, Holubice a přes Vyškov na Moravě až do Přerova, kde se napojila na původní historickou dráhu z Vídně přes Břeclav do Olomouce. Oddělený provoz nádraží v Brně existoval až do roku 1898, kdy byla kolejiště dosud samostatných železničních tratí propojena. Komplex propojených nádraží byl v letech 1902 až 1905 dále architektonicky upraven v zájmu zvětšení prostoru pro cestující, přestavbou středního vestibulu a vybudováním postranních věží získal současnou secesní podobu. Po vzniku samostatného Československa v roce 1918 neslo nádraží jednoslovný název Brno. Dne 15.5.1927 byla železniční stanice provozně propojena krátkou tratí, tzv. spojkou, přes současné odstavné nádraží do Brna - Černovic a napojena tak přímo na tzv. Vlárskou dráhu směr Uherské Hradiště. V době Protektorátu Čechy a Morava (březen 1939 až květen 1945) mělo nádraží i název v němčině Brünn – Mähren (česky: Brno – Morava), následně až do roku 1951 neslo opět český jednoslovný název města. Teprve v roce 1951 byla železniční stanice pojmenována Brno hlavní nádraží. Kolejiště je vybudováno zhruba v nadmořské výšce 205 m a vzhledem ke svažitému terénu je částečně vedeno po viaduktu a navazujících mostech v původních trasách historických tratí. Celý areál je významnou technickou památkou. Nádražní komplex doporučuji k návštěvě a prohlídce architektonické kulturní památky spojené s významnými událostmi v rámci výstavby železniční infrastruktury v českých zemích (foto © Jan Šrajer). CZ221211”
“Malé a útulné vlakové nádraží. Odtud se můžete vydat dolů na prohlídku zámku Rájec nad Svitavou”
“Čisté, pěkné a tiché. Bezplatné parkování u nádraží od 22 hodin. do 8:00 Ideální pro zastávku na silnici.”