211
Adresa: K terminálu 614/11, 619 00 Brno-jih-Horní Heršpice, Česko
Telefon: +420 725 553 125
Web: terminalbrno.cz
-
-
212
-
213
“Krásné a klidné místo, pěkný přístav na Baťově kanále...”
Adresa: Vnorovy, 696 61 Vnorovy, Česko
-
214
-
215
-
216
“Pouzdranska step je unikátní jak výhledy do okolí, tak svou florou.”
Adresa: Pouzdřany, 691 26 Pouzdřany, Česko
-
217
“Hustopeče jsou známé nejen Mandloňovými slavnostmi. Přesto Mandloňový sad v květu, výstup na rozhlednu je zážitek, který si nenechám ujít. Doporučuji všem milovníkům přírody a dobrého vína.”
Adresa: Vinařská 144/24, 693 01 Hustopeče-Hustopeče u Brna, Česko
-
218
“S praktičností nádraží a systému využívání pro žití v 21 století by se dalo polemizovat dlouhou dobu, ale jako kulisy pro film od 20 století, kdy byla stanice založena ideální.”
Adresa: Velké Opatovice, 679 63 Velké Opatovice, Česko
-
219
“Když sem odtud jel naposled, byl rok 2004.. ted je zastavka ktasna prospikovana elektronikou, možno zakoupeni listku bez mobilu a vše opravené... Pěkný”
Adresa: 678 01 Blansko-Blansko 1, Česko
-
220
-
221
Adresa: Veselí nad Moravou, 698 01 Veselí nad Moravou, Česko
-
222
-
223
“Vedoucí prodejny je člověk na svém místě. Odborník, který umí poradit, ochotný. Nenabízí jen nejdražší produkty.”
Adresa: 627 00 Slatina-Brno-Slatina, Česko
-
224
-
225
“Šikovná stanice s občerstvením i WC. Moc dobré.”
Adresa: 683 01 Rousínov-Rousínov u Vyškova, Česko
-
226
-
227
-
228
“Dětský park, kdes se v letních parných dnech dá schovat před sluncem...”
Adresa: 691 03 Rakvice, Česko
-
229
-
230
“Historická architektura 50. let, v tomto případě krásná stavba. Stav bohužel z velké části původní, takže je pochopitelné, že při běžném užívání na většinu lidí dojem neudělá. Namísto rekonstrukce je bohužel v plánu nahrazení novým moderním "umělohmotným" nádražím. Co se týče služeb pro cestující, v současnosti umožňuje klasické nádražní služby jako nákup jízdenek, občerstvení, WC či nově Zásilkovnu, avšak zatímco budova je otevřená celodenně, tyto služby jsou dostupné jen v příslušných provozních dobách. V klasické denní pracovní době je ale většinou zastihnete v provozu, nádražní přepážka bývá v provozu nejdéle, od velmi brzkého rána až do večera.”
Adresa: 612 00 Brno-Královo Pole, Česko
Web: cd.cz
-
231
“Biblovu znam bydlim zde je tu prijemne prostredi a da se vyjit do prirody coz je pro nas a nase pejsky skvele”
Adresa: 613 00 Brno-Brno-sever, Česko
-
232
-
233
“Dobrá železniční stanice, jen někdy by mohla být lepší čistota.”
Adresa: 664 63 Žabčice, Česko
-
234
“historický vzhled zvenku, pěkné a opravené uvnitř”
Adresa: Střelice, 664 47 Střelice u Brna, Česko
-
235
“Brno hlavní nádraží je označení železniční stanice na území města Brna, součást tratí v jízdním řádu označených čísly 240, 244, 251 a 260, cestující veřejnosti nabízí běžné služby poměrně blízko centra moravské metropole, s nímž je spojeno městskou dopravou. Nádražní objekty byly několikrát stavebně upravovány, v současné době je dále modernizováno, včetně železniční infrastruktury. Komplex nádražních objektů je od 1.6.1989 památkově chráněn a patří mezi nejvýznamnější industriální objekty spojené s historií železniční dopravy v České republice. Historicky v provozu od r. 1839, v době vzniku v tehdy Rakouském císařství náleželo železniční spol. Kaiser Ferdinands-Nordbahn (zkr. KFNB, česky: Císaře Ferdinanda severní dráha) a bylo vybudováno jako tzv. koncové. Jedno z nejstarších v Česku, vznik spojen se stavbou železniční dráhy mezi Vídní a Brnem zahájenou v roce 1837, první vlak do Brna přijel 7.7.1839 a nádraží neslo název Brünn v němčině a to až do vzniku samostatného Československa v roce 1918. Trať měla začátek v rakouském nádraží Wien Nordbahnhof (železniční nultý km), odkud pokračovala přes Břeclav až do Brna (v železničním km 143,496), které se tak stalo hlavovou železniční stanicí. V roce 1841 začala stavba budovy nádraží podél kolejí (v současné jihozápadní části) a také vznikla železniční společnost k.k. Nördliche Staatsbahn (zkr. NStB, česky: Severní státní dráha) se záměrem stavby nové dráhy z Vídně přes Brno do Drážďan z důvodu zkrácení spojení. Trať byla trasována z Vídně na české území se zastávkou Hevlín, dále přes Hrušovany nad Jevišovskou a Střelice do Brna (v něm přes Lískovec, Horní Heršpice, současné dolní nádraží a hlavní nádraží). Z Brna pokračovala na Hády a blanenským prvním a druhým tunelem do Bílovic nad Svitavou a pak v trase současné železniční trati 260 do Semanína u České Třebové. V Semaníně byla trať napojena na původní Olomoucko-pražskou dráhu vedenou z Olomouce do České Třebové a dále do Prahy. Pro potřebu nové železnice byla v Brně postavena druhá nádražní budova, a dne 1.1.1849 v ní byl zahájen provoz. V Brně tak vznikly s provozem na dvou tratích i dvě nádražní budovy, později propojené středovým vestibulem. V roce 1869 bylo nádraží dál rozšířeno a napojeno na trať Mährisch-Schlesische Nordbahn (česky: Moravskoslezská severní dráha) a nádraží v Brně na ní bylo poprvé v železničním nultém kilometru jako začátek trati. Železniční dráha byla z nádraží vedena směrem na současné odstavné nádraží, dále Brno-Chrlice, Holubice a přes Vyškov na Moravě až do Přerova, kde se napojila na původní historickou dráhu z Vídně přes Břeclav do Olomouce. Oddělený provoz nádraží v Brně existoval až do roku 1898, kdy byla kolejiště dosud samostatných železničních tratí propojena. Komplex propojených nádraží byl v letech 1902 až 1905 dále architektonicky upraven v zájmu zvětšení prostoru pro cestující, přestavbou středního vestibulu a vybudováním postranních věží získal současnou secesní podobu. Po vzniku samostatného Československa v roce 1918 neslo nádraží jednoslovný název Brno. Dne 15.5.1927 byla železniční stanice provozně propojena krátkou tratí, tzv. spojkou, přes současné odstavné nádraží do Brna - Černovic a napojena tak přímo na tzv. Vlárskou dráhu směr Uherské Hradiště. V době Protektorátu Čechy a Morava (březen 1939 až květen 1945) mělo nádraží i název v němčině Brünn – Mähren (česky: Brno – Morava), následně až do roku 1951 neslo opět český jednoslovný název města. Teprve v roce 1951 byla železniční stanice pojmenována Brno hlavní nádraží. Kolejiště je vybudováno zhruba v nadmořské výšce 205 m a vzhledem ke svažitému terénu je částečně vedeno po viaduktu a navazujících mostech v původních trasách historických tratí. Celý areál je významnou technickou památkou. Nádražní komplex doporučuji k návštěvě a prohlídce architektonické kulturní památky spojené s významnými událostmi v rámci výstavby železniční infrastruktury v českých zemích (foto © Jan Šrajer). CZ221211”
Adresa: 602 00 Brno-střed, Česko
Web: cd.cz
-
236
-
237
“Malé a útulné vlakové nádraží. Odtud se můžete vydat dolů na prohlídku zámku Rájec nad Svitavou”
Adresa: Rájec-Jestřebí, 679 02 Rájec-Jestřebí, Česko
-
238
-
239
“Čisté, pěkné a tiché. Bezplatné parkování u nádraží od 22 hodin. do 8:00 Ideální pro zastávku na silnici.”
Adresa: sady 28. října 3212/7, 690 02 Břeclav-Břeclav 2, Česko
Telefon: +420 608 890 033
-
240