Recenze

  1. Roman Anenitojedno ★★★★☆

    Trefil jsem na pokladně na moc milou paní. Preferuji totiž pro někoho nepříliš pohodlný způsob hotovostní platby. Jedna jízdenka jednosměrná (mezinárodní) byla v požadavku, paní mi nabídla i zpáteční s platností na celý kalendářní měsíc, kde by cesta zpátky vyšla na polovinu. Tudíž jsem ji akceptoval ☺️ Jediným mínusem jsou fakt nezvládatelní lidé bez domova.

  2. Petr Chladil ★★☆☆☆

    No vše se změnilo, sice je to krásné a osvětlené, v místě, kde byl teplý salonek pro cestující je zavřený obchod, WC je kdesi v suterénu - tam si netroufnu, protože socky se tu jen hemží, ve vlaku, který je plný cestujících, je velká červená tabule v několika jazycích "prosím vystupte", dveře se furt zavírají a otvírají s neustálým pipanim - připadám si jak v blázinci. Ale je půlnoc a potřebuji se dostat domů, tak to snad přežiju....

  3. Zdenek Grunt ★☆☆☆☆

    Řekne mi někdo proč vlaky mají stále dokola zpoždění? Proč vlak čeká na přípoj když za 20 minut jede další.. personál o ničem. Hrozný

  1. Rose ★☆☆☆☆

    Hlavní nádraží v Brně je bohužel velice odpudivé místo, plné narkomanů a bezdomovců, špíny a zápachu. Vyvolávací systém je nepraktický - ukazuje nástupiště k vašemu spoji velmi krátkou dobu před odjezdem.

  2. Matěj Svatoš ★★★★☆

    Od rekonstrukce je to opravdu krásná podívaná na tohle skvostnou budovu, je úžasné přijet vlakem do středu města a mít vše po ruce. Co už tak hezké není jsou všude pochcané místa, smrad místních žebráků a popelnicových labužníků.

  3. Jiří Goláň ★★★☆☆

    Velké rušné nádraží s použitelným zázemím, pár obchodů, ne příliš vábné toalety za 20 Kč. Nejhorší jsou ale uživatelé nádraží, tedy lidi. Narazíte tu na pestré panoptikum nejrůznějších existencí.

  1. Karolina Svihalova ★☆☆☆☆

    Nechutné nádraží a jeho okolí. Močení v podchodech, bezdomovci, feťáci, cigáni, a další to dělají až nebezpečné místo. Je to vizitka současného i minulého vedení města a managerské neschopnosti drah. Odporné pro turisty i běžné cestující. Raději se tomu vyhněte jako celému Brnu.

  2. Marek David ★★☆☆☆

    Klasický hlavák. Neberu teď úpravy, přestavbu a s tím spojené komplikace. Ale přímo na schodech před hlavním vchodem 8-10 na karate ožralých týpků mezi 12:30 a 13:00(než jsem odjížděl) a nikdo s nima nic nedělá.... Ani vedle v autech stojící městská policie. Ale reklamu si dělá každý sám...

  3. Zdeněk “Zeekey” Kysilka ★☆☆☆☆

    Brno hlavní nádraží – ostuda druhého největšího města Pokud hledáte kombinaci špíny, zoufalství a naprosté organizační katastrofy, Brno hlavní nádraží vás určitě nezklame. Tento „dopravní uzel“ připomíná spíše zanedbané autobusové stanoviště než moderní železniční stanici. Nejprve prostředí – špína a odpadky na každém kroku, lavičky obsazené pochybnými existencemi a atmosféra, která spíše než bezpečný veřejný prostor připomíná scénu z dystopického filmu. Člověk tu musí neustále hlídat své věci a doufat, že nebude obtěžován nějakým podivínem. Toalety? Raději nezkoušet. Pokud nemáte žaludek na extrémní hygienické podmínky a odér, který by se dal krájet, doporučuji to vydržet. Pokud už se odvážíte, připravte se na zážitek, který si budete pamatovat ještě dlouho. A teď to nejlepší – informační systém. Jakmile vstoupíte, nečekejte, že se hned dozvíte, odkud váš vlak odjíždí. Nástupiště se na tabuli objeví sotva pět minut před odjezdem, takže pokud nejste sprintér, máte smůlu. Chaos, panika, zmatky – dokonalý způsob, jak cestujícím co nejvíce znepříjemnit život. Celkový dojem? Brněnské hlavní nádraží je ostuda. Pokud můžete, vyhněte se mu obloukem. Jestli je Brno „srdcem jižní Moravy“, tak jeho nádraží je bolavým místem, na které by bylo nejlepší zapomenout.

  1. Jožin (faktograf) ★★★★★

    Brno hlavní nádraží je označení železniční stanice na území města Brna, součást tratí v jízdním řádu označených čísly 240, 244, 251 a 260, cestující veřejnosti nabízí běžné služby poměrně blízko centra moravské metropole, s nímž je spojeno městskou dopravou. Nádražní objekty byly několikrát stavebně upravovány, v současné době je dále modernizováno, včetně železniční infrastruktury. Komplex nádražních objektů je od 1.6.1989 památkově chráněn a patří mezi nejvýznamnější industriální objekty spojené s historií železniční dopravy v České republice. Historicky v provozu od r. 1839, v době vzniku v tehdy Rakouském císařství náleželo železniční spol. Kaiser Ferdinands-Nordbahn (zkr. KFNB, česky: Císaře Ferdinanda severní dráha) a bylo vybudováno jako tzv. koncové. Jedno z nejstarších v Česku, vznik spojen se stavbou železniční dráhy mezi Vídní a Brnem zahájenou v roce 1837, první vlak do Brna přijel 7.7.1839 a nádraží neslo název Brünn v němčině a to až do vzniku samostatného Československa v roce 1918. Trať měla začátek v rakouském nádraží Wien Nordbahnhof (železniční nultý km), odkud pokračovala přes Břeclav až do Brna (v železničním km 143,496), které se tak stalo hlavovou železniční stanicí. V roce 1841 začala stavba budovy nádraží podél kolejí (v současné jihozápadní části) a také vznikla železniční společnost k.k. Nördliche Staatsbahn (zkr. NStB, česky: Severní státní dráha) se záměrem stavby nové dráhy z Vídně přes Brno do Drážďan z důvodu zkrácení spojení. Trať byla trasována z Vídně na české území se zastávkou Hevlín, dále přes Hrušovany nad Jevišovskou a Střelice do Brna (v něm přes Lískovec, Horní Heršpice, současné dolní nádraží a hlavní nádraží). Z Brna pokračovala na Hády a blanenským prvním a druhým tunelem do Bílovic nad Svitavou a pak v trase současné železniční trati 260 do Semanína u České Třebové. V Semaníně byla trať napojena na původní Olomoucko-pražskou dráhu vedenou z Olomouce do České Třebové a dále do Prahy. Pro potřebu nové železnice byla v Brně postavena druhá nádražní budova, a dne 1.1.1849 v ní byl zahájen provoz. V Brně tak vznikly s provozem na dvou tratích i dvě nádražní budovy, později propojené středovým vestibulem. V roce 1869 bylo nádraží dál rozšířeno a napojeno na trať Mährisch-Schlesische Nordbahn (česky: Moravskoslezská severní dráha) a nádraží v Brně na ní bylo poprvé v železničním nultém kilometru jako začátek trati. Železniční dráha byla z nádraží vedena směrem na současné odstavné nádraží, dále Brno-Chrlice, Holubice a přes Vyškov na Moravě až do Přerova, kde se napojila na původní historickou dráhu z Vídně přes Břeclav do Olomouce. Oddělený provoz nádraží v Brně existoval až do roku 1898, kdy byla kolejiště dosud samostatných železničních tratí propojena. Komplex propojených nádraží byl v letech 1902 až 1905 dále architektonicky upraven v zájmu zvětšení prostoru pro cestující, přestavbou středního vestibulu a vybudováním postranních věží získal současnou secesní podobu. Po vzniku samostatného Československa v roce 1918 neslo nádraží jednoslovný název Brno. Dne 15.5.1927 byla železniční stanice provozně propojena krátkou tratí, tzv. spojkou, přes současné odstavné nádraží do Brna - Černovic a napojena tak přímo na tzv. Vlárskou dráhu směr Uherské Hradiště. V době Protektorátu Čechy a Morava (březen 1939 až květen 1945) mělo nádraží i název v němčině Brünn – Mähren (česky: Brno – Morava), následně až do roku 1951 neslo opět český jednoslovný název města. Teprve v roce 1951 byla železniční stanice pojmenována Brno hlavní nádraží. Kolejiště je vybudováno zhruba v nadmořské výšce 205 m a vzhledem ke svažitému terénu je částečně vedeno po viaduktu a navazujících mostech v původních trasách historických tratí. Celý areál je významnou technickou památkou. Nádražní komplex doporučuji k návštěvě a prohlídce architektonické kulturní památky spojené s významnými událostmi v rámci výstavby železniční infrastruktury v českých zemích (foto © Jan Šrajer). CZ221211

Nová recenze

Často kladené dotazy

Jak se dostanu k Brno Main Train Station?

Trasu k Brno Main Train Station najdete zde odkaz

Advertisements