Nalezeno 3276 výsledků
Adresa: T. Novákové 1283/64, 621 00 Brno-Řečkovice a Mokrá Hora, Česko
Telefon: +420 604 889 899
Web: sklady-stanek.cz
“Projela zde šalina s reklamou na město Kuřim”
Adresa: 621 00 Brno-Brno-Řečkovice a Mokrá Hora, Česko
“Biblovu znam bydlim zde je tu prijemne prostredi a da se vyjit do prirody coz je pro nas a nase pejsky skvele”
Adresa: 613 00 Brno-Brno-sever, Česko
“Pěkně udržované náměstí před "nejlepším" gymnáziem ve Znojmě.”
Adresa: 669 02 Znojmo-Znojmo 2, Česko
“Je to můj oblíbený taxi. Vždy když jsem pod vlivem doručí mě na místo určený..... a po pár hodinách mě doručí zase domů... nad míru spokojenej”
Adresa: 53, Husova 76, 671 72 Miroslav, Česko
Telefon: +420 603 278 755
“Dobrá železniční stanice, jen někdy by mohla být lepší čistota.”
Adresa: 664 63 Žabčice, Česko
“V sobotu jsem potřeboval odvoz, přistavení vozu do 10 minut. Auto čisté, řidič komunikativní, vše proběhlo na jedničku.”
Adresa: 125A, Vídeňská 149, 619 00 Brno-Brno-jih, Česko
Telefon: +420 734 574 110
Web: top1taxi.cz
“Brno hlavní nádraží je označení železniční stanice na území města Brna, součást tratí v jízdním řádu označených čísly 240, 244, 251 a 260, cestující veřejnosti nabízí běžné služby poměrně blízko centra moravské metropole, s nímž je spojeno městskou dopravou. Nádražní objekty byly několikrát stavebně upravovány, v současné době je dále modernizováno, včetně železniční infrastruktury. Komplex nádražních objektů je od 1.6.1989 památkově chráněn a patří mezi nejvýznamnější industriální objekty spojené s historií železniční dopravy v České republice. Historicky v provozu od r. 1839, v době vzniku v tehdy Rakouském císařství náleželo železniční spol. Kaiser Ferdinands-Nordbahn (zkr. KFNB, česky: Císaře Ferdinanda severní dráha) a bylo vybudováno jako tzv. koncové. Jedno z nejstarších v Česku, vznik spojen se stavbou železniční dráhy mezi Vídní a Brnem zahájenou v roce 1837, první vlak do Brna přijel 7.7.1839 a nádraží neslo název Brünn v němčině a to až do vzniku samostatného Československa v roce 1918. Trať měla začátek v rakouském nádraží Wien Nordbahnhof (železniční nultý km), odkud pokračovala přes Břeclav až do Brna (v železničním km 143,496), které se tak stalo hlavovou železniční stanicí. V roce 1841 začala stavba budovy nádraží podél kolejí (v současné jihozápadní části) a také vznikla železniční společnost k.k. Nördliche Staatsbahn (zkr. NStB, česky: Severní státní dráha) se záměrem stavby nové dráhy z Vídně přes Brno do Drážďan z důvodu zkrácení spojení. Trať byla trasována z Vídně na české území se zastávkou Hevlín, dále přes Hrušovany nad Jevišovskou a Střelice do Brna (v něm přes Lískovec, Horní Heršpice, současné dolní nádraží a hlavní nádraží). Z Brna pokračovala na Hády a blanenským prvním a druhým tunelem do Bílovic nad Svitavou a pak v trase současné železniční trati 260 do Semanína u České Třebové. V Semaníně byla trať napojena na původní Olomoucko-pražskou dráhu vedenou z Olomouce do České Třebové a dále do Prahy. Pro potřebu nové železnice byla v Brně postavena druhá nádražní budova, a dne 1.1.1849 v ní byl zahájen provoz. V Brně tak vznikly s provozem na dvou tratích i dvě nádražní budovy, později propojené středovým vestibulem. V roce 1869 bylo nádraží dál rozšířeno a napojeno na trať Mährisch-Schlesische Nordbahn (česky: Moravskoslezská severní dráha) a nádraží v Brně na ní bylo poprvé v železničním nultém kilometru jako začátek trati. Železniční dráha byla z nádraží vedena směrem na současné odstavné nádraží, dále Brno-Chrlice, Holubice a přes Vyškov na Moravě až do Přerova, kde se napojila na původní historickou dráhu z Vídně přes Břeclav do Olomouce. Oddělený provoz nádraží v Brně existoval až do roku 1898, kdy byla kolejiště dosud samostatných železničních tratí propojena. Komplex propojených nádraží byl v letech 1902 až 1905 dále architektonicky upraven v zájmu zvětšení prostoru pro cestující, přestavbou středního vestibulu a vybudováním postranních věží získal současnou secesní podobu. Po vzniku samostatného Československa v roce 1918 neslo nádraží jednoslovný název Brno. Dne 15.5.1927 byla železniční stanice provozně propojena krátkou tratí, tzv. spojkou, přes současné odstavné nádraží do Brna - Černovic a napojena tak přímo na tzv. Vlárskou dráhu směr Uherské Hradiště. V době Protektorátu Čechy a Morava (březen 1939 až květen 1945) mělo nádraží i název v němčině Brünn – Mähren (česky: Brno – Morava), následně až do roku 1951 neslo opět český jednoslovný název města. Teprve v roce 1951 byla železniční stanice pojmenována Brno hlavní nádraží. Kolejiště je vybudováno zhruba v nadmořské výšce 205 m a vzhledem ke svažitému terénu je částečně vedeno po viaduktu a navazujících mostech v původních trasách historických tratí. Celý areál je významnou technickou památkou. Nádražní komplex doporučuji k návštěvě a prohlídce architektonické kulturní památky spojené s významnými událostmi v rámci výstavby železniční infrastruktury v českých zemích (foto © Jan Šrajer). CZ221211”
Adresa: 602 00 Brno-střed, Česko
Web: cd.cz
Adresa: Hlavní 73/53, 696 04 Svatobořice-Mistřín-Svatobořice, Česko
Telefon: +420 777 620 420
Web: kontejnery-kyjov.cz
“Upravená stanice s čekárnou, nástupiště taky spravene”
Adresa: 697 01 Kyjov-Kyjov 1, Česko
“Malé a útulné vlakové nádraží. Odtud se můžete vydat dolů na prohlídku zámku Rájec nad Svitavou”
Adresa: Rájec-Jestřebí, 679 02 Rájec-Jestřebí, Česko
“Autobusová zastávka s novinovým stánkem”
Adresa: 623 00 Brno-Brno-Kohoutovice, Česko
“Čisté prostředí, dobře situované zastávky, dobrá dostupnost z každé strany”
Adresa: 628 00 Brno-Brno-Líšeň, Česko
“Jedná se o zastávku u vlakového nádraží. Jezdí zde spoustu autobusů různými směry. Ale je potřeba si zjistit odkud jaký autobus jede.”
Adresa: 664 59 Telnice-Telnice u Brna, Česko
“Super Hospoda pro normální lidi”
Adresa: 664 51 Šlapanice-Šlapanice u Brna, Česko
“Čisté, pěkné a tiché. Bezplatné parkování u nádraží od 22 hodin. do 8:00 Ideální pro zastávku na silnici.”
Adresa: sady 28. října 3212/7, 690 02 Břeclav-Břeclav 2, Česko
Telefon: +420 608 890 033
“Ulozny kontejner jsem potreboval zajistit kvuli rekonstrukci bytu cca 60m2 a kriteriem byla vzdalenost, cena a zabezpeceni. Vyuzil jsem pobocku Sklady-Stanek v reckovicich, v hlidanem objektu kasaren. Cena za pronajem byla ferova, bez nejakych kauci a dalsich zbytecnych nakladu. Pristup ke kontejnerum byl kdykoli. Komunikace s panem Stankem byla vyborna. Kontejner jsem mel pronajaty na dva mesice s moznosti prodlouzeni, coz jsem vyuzil do konce zari. Vzdy jsem zavolal panu Stankovi, doslo k zaplaceni a pronajem bezel dal. Mohu jen doporucit a urcite vyuziju sluzeb v budoucnu, kdyz bude treba.”