Autobusové nádraží v Jihomoravském kraji

“Oproti předchozímu stavu je nyní vše o třídu jinde - prosvětlení tomu obrovsky pomohlo a tuším, že už se nyní pasažéři nemusí tolik bát o sebe a svůj majetek :-)”

“Hustopeče jsou známé nejen Mandloňovými slavnostmi. Přesto Mandloňový sad v květu, výstup na rozhlednu je zážitek, který si nenechám ujít. Doporučuji všem milovníkům přírody a dobrého vína.”

“Jen kdyby ty spoje neměly zpoždění:-(((”

“Pěkně upravená zastávka, škoda, že okolí kazí romští občané, kteří neustále na sebe pokřikují a ruší čekající”

“Brno hlavní nádraží je označení železniční stanice na území města Brna, součást tratí v jízdním řádu označených čísly 240, 244, 251 a 260, cestující veřejnosti nabízí běžné služby poměrně blízko centra moravské metropole, s nímž je spojeno městskou dopravou. Nádražní objekty byly několikrát stavebně upravovány, v současné době je dále modernizováno, včetně železniční infrastruktury. Komplex nádražních objektů je od 1.6.1989 památkově chráněn a patří mezi nejvýznamnější industriální objekty spojené s historií železniční dopravy v České republice. Historicky v provozu od r. 1839, v době vzniku v tehdy Rakouském císařství náleželo železniční spol. Kaiser Ferdinands-Nordbahn (zkr. KFNB, česky: Císaře Ferdinanda severní dráha) a bylo vybudováno jako tzv. koncové. Jedno z nejstarších v Česku, vznik spojen se stavbou železniční dráhy mezi Vídní a Brnem zahájenou v roce 1837, první vlak do Brna přijel 7.7.1839 a nádraží neslo název Brünn v němčině a to až do vzniku samostatného Československa v roce 1918. Trať měla začátek v rakouském nádraží Wien Nordbahnhof (železniční nultý km), odkud pokračovala přes Břeclav až do Brna (v železničním km 143,496), které se tak stalo hlavovou železniční stanicí. V roce 1841 začala stavba budovy nádraží podél kolejí (v současné jihozápadní části) a také vznikla železniční společnost k.k. Nördliche Staatsbahn (zkr. NStB, česky: Severní státní dráha) se záměrem stavby nové dráhy z Vídně přes Brno do Drážďan z důvodu zkrácení spojení. Trať byla trasována z Vídně na české území se zastávkou Hevlín, dále přes Hrušovany nad Jevišovskou a Střelice do Brna (v něm přes Lískovec, Horní Heršpice, současné dolní nádraží a hlavní nádraží). Z Brna pokračovala na Hády a blanenským prvním a druhým tunelem do Bílovic nad Svitavou a pak v trase současné železniční trati 260 do Semanína u České Třebové. V Semaníně byla trať napojena na původní Olomoucko-pražskou dráhu vedenou z Olomouce do České Třebové a dále do Prahy. Pro potřebu nové železnice byla v Brně postavena druhá nádražní budova, a dne 1.1.1849 v ní byl zahájen provoz. V Brně tak vznikly s provozem na dvou tratích i dvě nádražní budovy, později propojené středovým vestibulem. V roce 1869 bylo nádraží dál rozšířeno a napojeno na trať Mährisch-Schlesische Nordbahn (česky: Moravskoslezská severní dráha) a nádraží v Brně na ní bylo poprvé v železničním nultém kilometru jako začátek trati. Železniční dráha byla z nádraží vedena směrem na současné odstavné nádraží, dále Brno-Chrlice, Holubice a přes Vyškov na Moravě až do Přerova, kde se napojila na původní historickou dráhu z Vídně přes Břeclav do Olomouce. Oddělený provoz nádraží v Brně existoval až do roku 1898, kdy byla kolejiště dosud samostatných železničních tratí propojena. Komplex propojených nádraží byl v letech 1902 až 1905 dále architektonicky upraven v zájmu zvětšení prostoru pro cestující, přestavbou středního vestibulu a vybudováním postranních věží získal současnou secesní podobu. Po vzniku samostatného Československa v roce 1918 neslo nádraží jednoslovný název Brno. Dne 15.5.1927 byla železniční stanice provozně propojena krátkou tratí, tzv. spojkou, přes současné odstavné nádraží do Brna - Černovic a napojena tak přímo na tzv. Vlárskou dráhu směr Uherské Hradiště. V době Protektorátu Čechy a Morava (březen 1939 až květen 1945) mělo nádraží i název v němčině Brünn – Mähren (česky: Brno – Morava), následně až do roku 1951 neslo opět český jednoslovný název města. Teprve v roce 1951 byla železniční stanice pojmenována Brno hlavní nádraží. Kolejiště je vybudováno zhruba v nadmořské výšce 205 m a vzhledem ke svažitému terénu je částečně vedeno po viaduktu a navazujících mostech v původních trasách historických tratí. Celý areál je významnou technickou památkou. Nádražní komplex doporučuji k návštěvě a prohlídce architektonické kulturní památky spojené s významnými událostmi v rámci výstavby železniční infrastruktury v českých zemích (foto © Jan Šrajer). CZ221211”