Cestovní kancelář v Jihočeském kraji

“Nádherné místo vše upravené krásná říčka možnost vstupu z parku rovnou do restaurace Depo kde mají výbornou tankovou Plzeň a výbornou kuchyni včetně milé a rychlé obsluhy pejsci jsou zde vítáni okamžitě dostali čerstvou vodu až pod rypáček. Mohu jen doporučit.”

“Ojedinělé poštovní muzeum v areálu kláštera Vyšší Brod, rozsáhlá expozice o vývoji spojů a poštovních služeb od středověku až po současnost. Na několika podlažích nabídne chronologicky uspořádanou prohlídku poštovních služeb ve všech možných podobách.”

“Moc hezké místo. Možnost použít interaktivní aplikaci. Doporučuji vyzkoušet.”

“Skvělé koupání. Čistá i když studená voda Malše kousek za přehradní hrází.”

“Ač nejsem pobožný, je tu krásně. A jak vznikl název? Název Svatý Kámen získalo poutní místo díky legendě, vážící se k balvanu, na němž se údajně zjevila Panna Maria. A mimochodem, v roce 1949 došlo k uzavření poutního místa a k jeho potupné devastaci jednotkami Pohraniční stráže. Mobiliář byl zcela zničen a v 70. letech se zlikvidovaly budovy kláštera. Teprve po roce 1989 se přikročilo za podpory Rakouska a Německa k rozsáhlé rekonstrukci poutního kostela a kaplí, završené slavnostním vysvěcením všech objektů v roce 1993.”

“Kostel Nejsvětější Trojice v Trhových Svinech je nádherná barokní stavba z 18. století s výjimečnými freskami, sochařskou výzdobou a impozantní kupolí, která dominuje městu. Interiér je dobře zachovalý a nabízí klidné místo k zastavení, focení nebo tichému obdivu umění. Parkovat se dá přímo u kostela na malém veřejném parkovišti zdarma. Celkově je kostel skvělým místem pro milovníky architektury, historie i klidného zážitku mimo dav turistů. Více podobných typů na výlety najdete u mě na ig: _nikii_photo”

“Nádherný výhled jak východ tak na západ, určitě potěší nejedno oko!”

“Krásné místo. Bývalá vojenská hláska z roku 1988 stojí na místě dřívější triangulační věže. Po odchodu vojáků nebyla volně přístupná, až v roce 2001 začala sloužit telekomunikačním účelům a zároveň veřejnosti. Výstupem po ocelovém schodišti na vyhlídkovou plošinu ve výšce 32 metrů se vám naskytne výhled na okolní Novohradské hory, část Šumavy a za dobrého počasí i na Alpy.”

“Přírodní rezervace Žofínský prales je společně s pralesem Hojná Voda nejstarší rezervací v pevninské Evropě. Založil ji r. 1838 hrabě Jiří František August Buquoy. Od r. 1991 je prales při rakouské hranici oplocen a nepřístupný veřejnosti.”

“Nádherné místo, bez náporu cyklistů, dá se projít okolí vše zvládnou i malé děti. Za kostelem je tekoucí voda a suché WC, obojí udržované a v super stavu. Místo působí duchovně a člověku jdou hlavou různé myšlenky při pohledu na zřícený kostel. Církev toto místo udržuje přesně tak jak se to sluší. Dá se sem i dojet, ale přijít pěšky je rozhodně silnější zážitek.”

“Prekrasny kostel a jeste krasnejsi vesnicka.”

“Terčino údolí je nádherné místo pro klidnou procházku i celodenní výlet. Upravené cesty vedou kolem říčky, loukami i lesem, a celý park má příjemně romantickou atmosféru. Největší atrakcí je umělý vodopád, který přitáhne pozornost návštěvníků. Nechybí tu lavičky, dřevěné lávky, historické stavby ani malá zákoutí, kde si můžete sednout a užívat ticho. Parkování je možné u vstupu a cesta do údolí je nenáročná, takže to zvládnou i rodiny s dětmi. V sezóně tu bývá víc lidí, ale prostor je velký, takže se to rozptýlí. Celkově úžasné místo pro ty, kdo hledají kombinaci přírody, klidu a trochu historie.“”

“Jedno ze zajímavých míst v údolí”

“trochu kazí výhled na krajinu, ale jinak hezké”

“Milé překvapení, stezka je dlouhá tak akorát, chůze po dřevěných chodníčcích je fajn, jen pokud je vlhko, mohou být velmi kluzké, tak je třeba dát pozor. Potvrzuji, že to absolutní ticho (když zrovna nedojdete skupinu 6ti malých dětí s maminkami, které si tuto relaxační procházku spletly s návštěvou dětského hřiště s pískovištěm, přičemž děcka křičí "jak na lese") je vskutku velmi příjemné a nabije vás energií. Stezka je plná naučných tabulí s pěkným povídáním a zajímavostmi o tomto mikroregionu. A ještě jedno upozornění, určitě bych stezku nevolil při silnějším větru, neb je to opravdu prales, spoustu popadaných stromů na podmáčeném povrchu a docela bych se bál, aby na mě něco nespadlo. Ale jinak 100% doporučuji!”

“Nádherný klášter a úžasný výhled”

“Velmi krásný kostel je dominantou městečka.”

“Jezďíval jsem od 9.oddílu až do posledního, myslím 16.... nejlepší léta mého dětství.... Sokolí nejde nemilovat...”

“Krásné místo s minimálním zásahem člověka, jezírko jsme navštívili o víkendu a nepotkali ani živáčka, je tu klid a příjemná atmosféra. Terén nedoporučuji pro kočárky, bohužel kvůli suchým stromům není možnost pokračovat dál, musíte se tedy vrátit po lávkách zase zpět.”

“Tahle rozhledna určitě stojí za návštěvu a hlavně za zhlédnutí a ocenění krásné práce všech řemeslníků ....”

“Průvodce byl živá encyklopedie o provazech. Vysvětlil nám vše a doslova přímo před našima očima vytvořil provaz. To bych si nikdy nepomyslel že takový provaz má několik druhů. Nezapomenutelný zážitek.”

“Město, které jako by se zastavilo v čase. Obrovský komplex zámku a pivovaru, nejširší náměstí... Cítil jsem tu historii na každém kroku. A projížďka úzkokolejkou? Nostalgie čistá!”

“Každý pátek prodej skvělé zeleniny a ovoce a hlavně brandlínské zelí kysané”

“Moc pěkné místo. Byli jsme na prohlídce místnosti, myslím, že okruh B. Koupili jsme si pak ještě i vstup na věž. Doporučuji obojí.”

“Cesta Jindřichovým Hradcem nás mimo jiné zanesla i k tomuto ne až tak obvyklému místu, které se nevidí tak často, a sice k 15. poledníku. Možná škoda, že nemají otevřeno celoročně vzhledem k možnosti pořídit si certifikát, že jsme na tomto místě opravdu byli, ale k tomu mi stačí fotka. Určitě se tam koukněte, není to daleko od náměstí.”

“Původně gotická radnice pochází z 16. století, poté následovala přestavba barokní a klasicistní podle projektu J. Schafera v letech 1801-1807. Původní budova bývala užší, protože mezi radnicí a vedlejším domem č. 89 vedla ulička s krámky na prodej chleba, odtud dodnes užívané označení pro průchod "Chlebnice". Po požáru v roce 1607 byla radnice rozšířena a ulička zvaná Chlebnice překlenuta, čímž vznikl krytý průchod z náměstí ke kostelu. Vedle radnice u vstupu do průchodu stával kamenný pranýř s okovy, který byl po omezení trestní pravomoci města a hrdelního soudnictví v polovině 18. století z náměstí odstraněn a dnes je uložen v Muzeu Jindřichohradecka. Po dalším požáru z roku 1801 byla budova natolik poškozená, že musela být v podstatě nově vystavěna. S opravou začal v témže roce stavitel Václav Fiedler. Stavbu podle vlastních plánů z roku 1803 dokončil jindřichohradecký stavitel Josef Schaffer v roce 1807. V roce 1904 byla zbořena věž za radnicí, která sloužila jako městské vězení. Ve druhém patře je obřadní síň vybavená mobiliářem podle návrhu slavného architekta Jana Kotěry. Originally a Gothic town hall dates from the 16th century, later followed by a Baroque and Classicist reconstruction according to a project by J. Schafer in the years 1801-1807. The original building used to be narrower, because between the town hall and the adjoining house no.89 an alley led with shops for the sale of bread. After the fire in 1607, the town hall was widened and an alley was bridged, creating a covered passage from the square to the church. Next to the town hall at the entrance to the passage stood a stone pillow with shackles, which was removed from the square in the middle of the 18th century after the reduction of the city's criminal jurisdiction and judicial justice, and is now stored in thec Museum of Jindřichův Hradec. After another fire in 1801, the building was so damaged that it had to be rebuilt from scratch. The builder Václav Fiedler started the repair in the same year. The construction was completed by the local builder Josef Schaffer in 1807. In 1904, the tower behind the town hall was demolished, which served as a city prison. On the second floor there is a ceremonial hall equipped with furniture designed by the famous Czech architect Jan Kotěra.”

“Komu nevadí výšky ať si vyšlápne na věž.”