Parky v Česku

“Perfektní náměstíčko, které nahradilo původní nevzhledný prostor. Vodní prvky, lavičky, příjemné posezení. Jen si to lidi bohužel sami kazí tím, že jsou to mnohdy čuňata a pouští tam své stejně nevychované ratolesti.”

“Krásné mokřady a jezírka plná vodní života a neuvěřitelný klid”

“Škoda že to zase zastaví baráky.”

“Bylo pro mě neuvěřitelné překvapení, když jsem na mapě naprosto nečekaně našel informaci o tomto místě. Shodou šťastných okolností jsem se v ulici setkal s paní Olgou Kobilkovou, autorkou tohoto krásného místa, a ta mne velmi ochotně útulným parčíkem provedla a povyprávěla příběh, jak zpustlou a znečištěnou okrajovou lokalitu obce spolu s nyní již zesnulým manželem v roce 2016 koupila a během několika let z ní vybudovala přívětivý lesík. Podobná místa jsou inspirací a je radost je navštívit. Klobouk dolů, paní Kobilková!”

“Popis Mezi obcemi Malé Přítočno a Dolany na Kladensku se 13. února 1947 odehrála letecká nehoda. Dne 13.února měl být letoun při prvním letu provedeném v Československu přelétnut k výše zmíněným úpravám do Avie v Čakovicích. Tento let prováděla posádka ve složení piloti Jan KUHL a Josef HAINSEL a radiotelegrafista-mechanik František PAPÁČEK. Letoun měl naplánován odlet z Ruzyně ve 13.40 hodin. Skutečný vzlet byl proveden ve 13.43 a krátce po startu došlo ve 13.48 k havárii tohoto letounu u Dolan v okrese Kladno. Tříčlenná posádka v letounu zahynula. Příčinou bylo obráceně namontované řízení fletneru na výškovém kormidle. Posádka tedy na události nenesla nejmenší vinu. Tato událost způsobila nedůvěru létajícího personálu vůči pozemnímu a dokonce od 16.února 1947 zapříčinila stávku letového personálu ČSA. Dnes na tuto katastrofu upozorňuje malý pomníček. Ve čtvrtek 13. února 1947 ve 13 hodin 45 minut odstartovala z ruzyňského letiště Dakota ČSA imatrikulace OK-XDU. Stroj byl v roce 1943 vyroben pro americké letectvo USAF a ČSA jej získaly v září 1946. Měl to být jen krátký přelet do Letňan, kde továrna Avia prováděla finální, kabinovou úpravu letadel po generální opravě. Posádku tvořili kapitán Jan Kuhl, radiotelegrafista Josef Hainzel a palubní mechanik František Papáček. Dakota jen těžko nabírala výšku, pak se přídí kolmo sklonila k zemi a zhruba dvě minuty po startu havarovala. Posádka neměla žádnou šanci přežít. Jak se rychle ukázalo, příčinou byla nekvalitní práce mechaniků, kteří lanka vedoucí od ovládacího kola v pilotní kabině k vyvažovacím ploškám na výškových kormidlech někde po cestě trupem překroutili a namontovali obráceně. Když po vzletu posádka zatáhla podvozek, potřebovali piloti vyvážit (takzvaně vytrimovat) letadlo tak, aby bylo „těžké na ocas“. To bylo logické, protože Dakotě se zasunutím podvozku (aerodynamické) vyvážení změnilo. Protože však bylo lanko přehozené, na pilotův správný povel reagovalo výškové kormidlo přesně opačně. Letadlo teď tedy bylo „těžké na čumák“. Kdyby mohl pilot letadlo vyvážit opět do neutrální polohy, nic by se nemuselo stát. Na to však pouhých 70 metrů nad zemí nebyl v žádném případě čas. Příčina katastrofy byla natolik zřejmá, že se mezi zaměstnance rozšířila dříve, než ji stihla potvrdit odborná vyšetřovací komise. Trestuhodná nedbalost spustila mezi létajícím personálem dlouho ovládané emoce. Nebylo to poprvé a nikdo to nechce řešit Vzápětí vyšlo najevo, že případ obráceného zapojení lanek k vyvažovacím ploškám se stal již dříve. Zkušená posádka kapitánů Emanuela Novotného a Eduarda Prchala však tehdy stihla problém rozpoznat a bleskově zareagovala. Na světlo začaly vycházet i další případy neodborného ošetření – chybějící elektroinstalace, vadné pneumatiky, nezapojené rychloměry a olejové tlakoměry a další. Ukázalo se, že zápisům palubních mechaniků do knihy hlášení závad nebyla věnována žádná pozornost. Pokud k nápravě jednotlivých chyb nakonec došlo, neexistoval o tom žádný záznam. Létání v takových podmínkách pochopitelně přinášelo velký stres. Piloti tak ze strany podniku očekávali jediné možné řešení – zastavení letů a důkladnou prohlídku všech strojů. Především pak očekávali, že dojde k nastavení systémových pravidel, které v budoucnu zabrání fatálnímu selhání. Jenže k ráznému řešení se nikdo z vedení firmy neměl a z celé záležitosti se stalo politikum.”

“Dnes už to tady tak nevypadá, žebříky se rozpadly, vše ze dřeva je pryč. Zbyla jen rokle samotná. Je klikatá, hluboká a na mnoha místech neschůdná a tak na zlámání si nohou. Současně je krásná a divoká. Hned tak někoho k sobě nepustí. Kejný potok je plný oxidů železa, takže na na mnoha místech je i rezavá.”

“Skvělé výhledy a krásná, malebná cesta, která tam vede z Mechinic. Vede obcí, po strmých schodech, přes louky a kolem paseků.”

“Krasne divoke misto na prochazku. Je tu i dobře schovana keška”

“Podzimní krásná krajina. Místy špatně schůdné (kořeny, kameny), hodně velké popadané stromy, kdy po celonočním dešti jsem myslela, že to je můj poslední husarský kousek...ale jo, dalo se to. Určitě nebrat sebou děti, kočárky apod.”

“Super kaňon místy náročný terén rozhodně stojí za to na konci Partyzánská jeskyně”

“Jez vhodný na koupání i sjíždění na lodi. Skvěle udržován.”

“PR Vrch Baba a kráter Dédek mezi Bakovem nad Jizerou a Kosmonosy hezká procházka lesem”

“Menší přírodní památka, nicméně zajímavý je výskyt vzácného Rudohlavka (vstavače) kukačka”

“Zajímavá přírodní památka, výskyt vzácné flóry a fauny, významná lokalita Vstavače bahenního a Prstnatce pleťového”

“Krásný, nově zrevitalizovaný park. Zachování zeleně je skvělé.”

“Nádherné místo,kde rostou staleté duby a kde na jaře kvetou hlaváčky jarní na přilehlé louce. Místo je prakticky nepřístupné,les je součástí obory a je oplocený,kolem trati je neprostupné křoví. Do oblasti vede jediná pěšina kolem nádraží.”

“Je to jednoduché místo s několika kozami. Přesto svobodný a přátelský.”

“Rybník super, ale kachny neakceptují mraženou mrkev :(”

“Krásný park, klidné a tiché místo k odpočinku.”