Památník obětem letecké katastrofy Park, Dolany

Recenze

1. Daniel K ★★★☆☆

   Hezký uctivý památník

   téměř 3 roky zpět
2. Petr Soukal ★★★★★

   Popis Mezi obcemi Malé Přítočno a Dolany na Kladensku se 13. února 1947 odehrála letecká nehoda. Dne 13.února měl být letoun při prvním letu provedeném v Československu přelétnut k výše zmíněným úpravám do Avie v Čakovicích. Tento let prováděla posádka ve složení piloti Jan KUHL a Josef HAINSEL a radiotelegrafista-mechanik František PAPÁČEK. Letoun měl naplánován odlet z Ruzyně ve 13.40 hodin. Skutečný vzlet byl proveden ve 13.43 a krátce po startu došlo ve 13.48 k havárii tohoto letounu u Dolan v okrese Kladno. Tříčlenná posádka v letounu zahynula. Příčinou bylo obráceně namontované řízení fletneru na výškovém kormidle. Posádka tedy na události nenesla nejmenší vinu. Tato událost způsobila nedůvěru létajícího personálu vůči pozemnímu a dokonce od 16.února 1947 zapříčinila stávku letového personálu ČSA. Dnes na tuto katastrofu upozorňuje malý pomníček. Ve čtvrtek 13. února 1947 ve 13 hodin 45 minut odstartovala z ruzyňského letiště Dakota ČSA imatrikulace OK-XDU. Stroj byl v roce 1943 vyroben pro americké letectvo USAF a ČSA jej získaly v září 1946. Měl to být jen krátký přelet do Letňan, kde továrna Avia prováděla finální, kabinovou úpravu letadel po generální opravě. Posádku tvořili kapitán Jan Kuhl, radiotelegrafista Josef Hainzel a palubní mechanik František Papáček. Dakota jen těžko nabírala výšku, pak se přídí kolmo sklonila k zemi a zhruba dvě minuty po startu havarovala. Posádka neměla žádnou šanci přežít. Jak se rychle ukázalo, příčinou byla nekvalitní práce mechaniků, kteří lanka vedoucí od ovládacího kola v pilotní kabině k vyvažovacím ploškám na výškových kormidlech někde po cestě trupem překroutili a namontovali obráceně. Když po vzletu posádka zatáhla podvozek, potřebovali piloti vyvážit (takzvaně vytrimovat) letadlo tak, aby bylo „těžké na ocas“. To bylo logické, protože Dakotě se zasunutím podvozku (aerodynamické) vyvážení změnilo. Protože však bylo lanko přehozené, na pilotův správný povel reagovalo výškové kormidlo přesně opačně. Letadlo teď tedy bylo „těžké na čumák“. Kdyby mohl pilot letadlo vyvážit opět do neutrální polohy, nic by se nemuselo stát. Na to však pouhých 70 metrů nad zemí nebyl v žádném případě čas. Příčina katastrofy byla natolik zřejmá, že se mezi zaměstnance rozšířila dříve, než ji stihla potvrdit odborná vyšetřovací komise. Trestuhodná nedbalost spustila mezi létajícím personálem dlouho ovládané emoce. Nebylo to poprvé a nikdo to nechce řešit Vzápětí vyšlo najevo, že případ obráceného zapojení lanek k vyvažovacím ploškám se stal již dříve. Zkušená posádka kapitánů Emanuela Novotného a Eduarda Prchala však tehdy stihla problém rozpoznat a bleskově zareagovala. Na světlo začaly vycházet i další případy neodborného ošetření – chybějící elektroinstalace, vadné pneumatiky, nezapojené rychloměry a olejové tlakoměry a další. Ukázalo se, že zápisům palubních mechaniků do knihy hlášení závad nebyla věnována žádná pozornost. Pokud k nápravě jednotlivých chyb nakonec došlo, neexistoval o tom žádný záznam. Létání v takových podmínkách pochopitelně přinášelo velký stres. Piloti tak ze strany podniku očekávali jediné možné řešení – zastavení letů a důkladnou prohlídku všech strojů. Především pak očekávali, že dojde k nastavení systémových pravidel, které v budoucnu zabrání fatálnímu selhání. Jenže k ráznému řešení se nikdo z vedení firmy neměl a z celé záležitosti se stalo politikum.

   více 6 let zpět

Často kladené dotazy