Park v Plzeňském kraji

“Naprosto úchvatné místo, kde vás obklopí přátelská atmosféra. Nejen díky lokalitě samotné, ale i obrovské práci, kterou tady zastupitelstvo a obyvatelé obce Březina odvádí. Veliké poděkování, úcta a respekt.”

“Tak tady bylo super, vynikající parta”

“Pramen je na naučné stezce kolem Konstantinových lázní. Stezka asi není příliš frekventovaná, je dost zarostlá. K tomuto prameni se dá dojít i od silnice. Kolem roste spoustu kopřiv...”

“Vždy když jdu kolem se zde zastavím, napiji se a neberu nějakou vodu sebou. Voda je tu výborná.”

“Hezka zricenina, necelych 100m od parkoviste. Od veze je krasny vyhled na Rabstejn. Bez vstupneho. První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1439, ale založen byl nejspíše za vlády Karla IV. rabštejnským purkrabím Jindřichem z Rabštejna, kterému král daroval vesnice Kotaneč a Hrádek. V roce 1439 sloužil jako sídlo Janovi z Rabštejna a jeho potomci jej vlastnili do roku 1508. V tom roce hrad získal Kryštof z Gutštejna, ale už v následujícím roce jej král Vladislav Jagellonský zkonfiskoval a připojil k Rabštejnu. V roce 1518 Rabštejn od krále Ludvíka Jagellonského získali Šlikové, kteří Sychrov ponechali svému osudu. Jako hrad je naposledy zmiňován v roce 1523 a roku 1560 se uvádí už jenom jako hradiště. (Wikipedia).”

“Klidné místo k posezení. A co je (třeba pro návštěvníky města) důležité - poblíž parku, v sousedství Černé věže, se nacházejí veřejná WC. Jsou zdarma (platba dobrovolná) čistá a udržovaná (se stálou službou)!”

“Jakmile bude hotovo bude to v létě určitě hojně navštěvované místo.”

“Byl to pěkný vyslap z Černého jezera”

“Krásná vyhlídka, uprostřed lesa, klidný pěší výlet, doporučuji.”

“Super odlehlé místo v centru Plzně.”

“Hezký park. Možná hrát na trávě. Více lavici a stromů”

“Hele v pohodě žádný benga, žádnej kruhâč ani jiný podobný nesmysli!!!! Zdá se že tu vládne zdravý rozum.”

“Pekne a klidne misto stranou od centra mesta. Zajimave informace o partnerskych mestech, ktera jsou take polozena na 13.poledniku. V patek 3.9. po poledni se jen par asi bezdomovcu poklidne povalovalo nedaleko. Keska byla bonusem.”

“Krásná příroda, příjemná procházka. ☀️”

“Nejjednodušší cesta je od kempu "U hrocha", po cestě uvidíte i studánku a naučné tabule ke vzniku Odlezelského jezera.”

“Úžasné místo. Kamarád tu slavil narozeniny a nemělo to chybu. Výborné jídlo, příjemná obsluha do pozdních nočních hodin, prostor na tanec i volejbalový turnaj.”

“Výjimečně otevřeno, krásné a klidné místo které stojí za návštěvu”

“Přestože je skanzen nevelký, je tam spousta zajímavého k vidění. V rámci prohlídky je možnost vidět i interiéry staveb. Nově jsou instalovány ukázky tradiční lidové kultury a řemesel. Díky úžasné průvodkyni se nám skanzen moc líbil a určitě se vrátíme.”

“S dcerou 2,5r jsme si to moc užily! Zábava pro malé i velké. Dostanete se dobře i s kočárkem, je tu občerstvení, taky možnost ohřát si vlastní jídlo v mikrovlnce, mají tu na wc i nočník. Vstupenky jsme koupily raději online.”

“Betlém se spouští v návštěvní době každou celou hodunu Legenda o ztracených sušických jesličkách se stala jedním z podnětů, které daly dohromady dva významné řezbáře na Sušicku, Karla Tittla a Pavla Svobodu. Výsledkem této spolupráce byly nové mechanické sušické jesličky, které byly slavnostně otevřeny pro veřejnost 27.11.2004 po pouhých deseti měsících práce. Při práci jim pomáhali i další řezbáři a všichni dohromady odpracovali 4 028 hodin. Karel Tittl se narodil r. 1954 a žije dnes ve Velharticích. Od r. 2003 je členem Sdružení výtvarníků ČR a v roce 2005 se stal také členem Unie výtvarných umělců ČR. Při práci na betlému navrhoval architektonické pojetí a vyřezal velké figury a objekty. Sušický rodák Pavel Svoboda, narozený v roce 1965, je původním autorem nápadu na vytvoření betlému. Na starosti měl zejména složitý mechanismus, barevné ladění objektů a figur a vyřezával menší postavy. Pavel Svoboda zemřel po dlouhé a těžké nemoci ve věku nedožitých 48 let dne 7. května 2014. Do poslední chvíle se staral o mechanismus betlému a jeho údržbu. Betlém, koncipovaný do šesti úrovní, je v muzeu zasazen do prostoru 6 x 3,5 x 2,8 metru. Tvoří jej kolem třiceti velkých figur v popředí, přibližně 150 pevných a 150 pohyblivých figur osazených do krajiny Sušicka, z toho polovina je pohyblivých. Pohybuje se také několik z celkem 35 objektů ( mlýnská kola, vory …). Celková rozloha betlému je přes 16m2 . Konstrukce betlému je vytvořena z borovice, domy z lipového dřeva a krajina je dotvářena za pomoci polystyrenu a modelářských materiálů, vesměs jsou používány akrylátové barvy, na figury (postavy) barvy olejové. Použito bylo zhruba 30 m2 překližky, 1,5 m3 borového a více než 6,2 m3 lipového dřeva. Na projektu se finančně podílelo město Sušice, sponzoři a autoři. Finanční krytí nákladů spojených s výrobou betlému ve výši cca 700.000,- Kč si museli zajistit sami řezbáři. Nakonec sponzoři (asi 61 institucí a 45 soukromých osob) přispěli částkou zhruba 200.000,- Kč a Město Sušice betlém od řezbářů odkoupilo za částku 200.000,- Kč. Velkou posilou pro tvůrce byla dlouhodobá podpora starostky města (nynější senátorky) JUDr. Jiřiny. Rippelové a ředitelky Muzea Šumavy Mgr. Zdeňky Řezníčkové. Sušický betlém odráží „kraj starých dob“ – od klasické dřevěné architektury, přes roubenky, šumavské statky, kamenné stavby, až po takové historické klenoty, které snad budou znát jen opravdoví pamětníci – židovskou synagogu v Sušici, nebo prášilskou papírnu. V krajině jsou zasazeny klasické dominanty a představeny jsou i významné památky města Sušice a jeho okolí. © Z. Řezníčková, Z. Papeš”

“Navigace je v tomto případě na místě. Slabý signál až nulový zaručuje příjemný prožitek. Nedaleko se nachází i železniční zastávka (Břasy), z Plzně se sem dostanete poměrně frekventovaně jezdící lokálkou. Čisté, udržované a ač byl covid - hojně navštěvované místo. Vodopád je maličký, nečekejte Niagáry..”