Hřbitov v Olomouckém kraji

“Městský hřbitov Přerov je dostupný MHD i vozem. Vznikly nové plochy parkovišťe ze strany SOU , na hřbitově se nachází zde automat na svíčky a v neposlední řadě velice slušné soc zařízení zpoplatneno za pouhých 5 kč....Cestičky i v zimním období udržovaný dle povětrnostních podmínek”

“Místo s neuvěřitelnou pohodou daleko od civilizace. Určeno pro milovníky přírody a klidu. Nemá chybu, takže sem rozhodně nejezděte... ;-)”

“Zajímavý kostel přestavěný z bývalého hradu”

“Krásně zrestaurované fresky z 13. století”

“Slunečný hřbitov. Vhodný též k rozjímání o lidském životě a jeho smyslu.”

“Římskokatolický farní kostel, postavený podle plánů vídeňského architekta.”

“Jak nemilovat místo odkud pochází polovina mého rodu - mamčina rodina? Místo, kde mne křtili a kde už dnes pravidelně v neděli navštěvuji mši svatou, nemluvě o dalších vzpomínkách, které mne k místu váží z dětsví a mládí ... jistě se najdou hezčí městečka, ale tady jsou kouzelná zákoutí - kostel a okolí je fenomenální, ale i barokní kašna na náměstí je nádherná a své kouzlo má třebas i odpočívadlo u Mlýnské směrem na Brodek...”

“Krásný, dobře řešený a udržovaný hřbitov. Nadmíru vhodný k procházkám a spirituálnímu usebrání se. A židovská část - ta je přímo romantická, z velkolepých náhrobků někdejší olomoucké elity dýchají dějiny...”

“Jeden z nejkrásnějších hřbitovů. Nádherný klid.”

“Hrobka krásná, hřbitov pustý, neexistuje již”

“Krásný kostel škoda že nebyl přístupný”

“Přestože je to hřbitov, stojí za to ho navštívit pro svou historii. Toto místo jsme objevili na dovolené u Złotého Stoku a využili jsme místní turistické atrakce zvané „Stezka pohraničních průkopníků“. Kolem polsko-českých hranic nás vozil elektromobil stylizovaný po meziválečné době s českým průvodcem Stado-Stasiu, který uměl dobře polsky, a přivezl nás mimo jiné i na toto místo. V Biała Woda v 50. letech 20. století komunistické úřady Československa zřídily jedno z několika tzv. internačních míst pro řádové sestry. Po vysídlení německých obyvatel byly do zničené vesnice násilně přivezeny řádové sestry ze zrušených klášterů 16 různých řádů a kongregací. Mezi ně patřily Školské sestry z Notre Dame, sestry svatého Boromejského, sestry norbertinky a sestry františkánky. V důsledku komunistické činnosti zde vznikl pravděpodobně největší katolický „konvent“ na světě, který během 40 let své existence přivítal přes 1000 jeptišek. Mnoho z nich je pohřbeno na místním hřbitově, který se může pochlubit přibližně 700 řádovými sestrami. Na hřbitově je také hromadný hrob obětí únorového „Pochodu smrti“ z koncentračního tábora Osvětim z roku 1945.”