Parky v Moravskoslezském kraji

“Krásné místo ukryté v lesích. Voda sice není vhodná ke koupání, ale je to ideální místo pro procházku nebo venčení pejsků. V rybníce jsou vidět ryby a kolem jsou někdy rybáři.”

“Toto místo je opravdu vyjímečné a magické. Opravdu doporučuji!!”

“Krásně si zde odpočinete, nemusíte ani chytat ryby stačí si sednout na lavičku a čerpat Neví co hledá, turista neskutečnou jarní energii.”

“Vzdy kdyz jdu kolem jsem velice unesena krasou techto zdi.”

“pěkné místo, stojí za návštěvu. My prošli v rámci městského turistického okruhu”

“Jo odpočívám tam jak jedu na tu stranu Fulnek”

“Fantastické místo na procházku, možnost zajezdit si i na kole nebo 9 kolečkových bruslích. Na konci parku je i občerstvení jen pozor, neboť platit lze pouze hotovostí!!! Parkování je také k dispozici.”

“Pohodova prochazka s cilem zdolat tisicovkove vrcholy Beskyd po stezce co vede primo po statni hranici. Kota je 392. nejvyssi tisicovka. Popis vrcholu Kuželovitý vrchol 4 km východně od osady Visalaje. Leží na rozsoše Malého Polomu (HLV 244; 1061 m) směrem na Okrouhlici a Mituří, která pak spadá k soutoku Morávky a Nytrové. Vrchol porůstá smrčina s příměsí buku a jeřábu, místy dosadba jedle. Směrem k jihovýchodu (tj. k sedlu na Malý Polom) je od jara 2003 velká paseka (cca 150 x 150 m) s výhledem na Malý Polom. V nejvyšší části jsou pěkné vrcholové skalky, na strmém severním svahu pás mrazových srubů s výškou stěn až 10 m. Výhledy jsou omezeny lesem. Kóta není v mapách pojmenována. Severovýchodní svahy nesou název Zadní Polčany, ten je však společný i pro severní svahy Malého Polomu. Necelých 700 m severozápadně leží samota Kršle, což je i nejbližší pojmenované místo – odtud odvozen název Nad Kršlí. Poznámka: Podle mapy KČT 1:50 000 z roku 2001 je vrchol kótován a dokonce přes něj vede červená turistická značka. Tu ovšem v terénu v prostoru vrcholu nelze nalézt, neboť jej obchází ze severovýchodu. Popis přístupu Přístup není omezen. Vlastní vrchol se nachází 960 m severozápadně od Malého Polomu (HLV 244; 1061 m), s nímž souvisí i nejvyšší sedlem (výška 971 m n. m.). Nad Kršlí je nejsnáze dostupný z červené turistické značky mezi Bílým Křížem a Malým Polomem. Za Polomkou (983,5 m n. m.), odkud je vrchol velmi dobře vidět, ujdeme po značce ještě 1 400 m, kde odbočíme ze státní hranice vlevo svahem. Po dalších 250 m uhneme ze značky vlevo dolů na otočku lesácké asfaltové cesty. Odtud vede neznačená cesta k severozápadu a za mělkým sedlem (971 m n. m.) stoupá k zřetelnému vrcholu. Orientačně relativně nenáročné.”

“Krásné místo, na kolo i pěšky. V horku super chládek.”

“Dcera si užila dlouhou skluzavku”

“Úžasné místo pro odpočinek a relax s rodinkou. Možnost opéct si něco na ohni i grilovacím roštu. Místo s obrovskou energií....”

“Krásná turistická trasa na Praděd”

“Ve čtvrtek 6.3. zme byli s kamošem na Smrkovi (tom v Beskydach). Trasa z Ostravice po červene TZ vyživna zhruba do dvuch třetin, pak už přijemna prochazka. Ovšem bez nesmeku ani omylem, mistama čisty led. Na vrchu neni v podstatě nic,krom fotky stareho Lennona. Aj ty vyhledy nic moc. Dolu po červene do Čeladne je celkem kus a nic, kde by žiznivy člověk dal pivo. Nicmeně vylet fajny.”

“Je to nádherný starý buk a díky své výjimečnosti patří mezi chráněné památné stromy České republiky. Nachází se na naučné stezce "Údolím lapku z Drabkova" Stezka začíná v Mnichově, což je část Vrbna pod Pradědem a končí na Rejvizu. Dá se projít pěšky, nebo projet na kole a je to nejkratší spojnice mezi Vrbnem a Rejvizem. Po cestě je několik zastavení vlastně jedete údolím Černé Opavy. Stojí za to si to projít, nebo projet, myslím že je to vhodné i pro rodiče s děckama.”

“Není o čem.... Stojí? Ano Stojí to za to? Ano”

“Turistický rozcestník i s fajnovým přístřeškem cca 500 m od Kühbergu - Kraví Hory.”

“Neskutečně nádherná fontána v malebném lichnovském údolí, kde najdete mír a klid.”

“Krásná přírodní louka na které na Vás čeká v brzské jaro velikánské překvapení. Louka je plná fialových kvítků šafránu, že skoro ani neplatí rčení, že ho je jako šafránu. Krokusy, správněji česky šafrány, jsou hlíznaté rostliny z čeledi kosatcovitých. Typické jsou pro ně nápadné ozdobné květy a nepatrné čárkovité listy. Patří mezi první jarní rostliny. V české přírodě velmi vzácně roste šafrán bělokvětý (Crocus albiflorus) a šafrán karpatský (Crocus heuffelianus).”

“Hezké místo kousek za bytovkami.”

“Krásná místa takřka bez lidí. Ideální na vycházky s pejskem.”