Pohřební ústav Jiří SOUČEK - Plzeň

Fotografie

Recenze

1. Jana Weberová ★★★★★

   S firmou jsem velice spokojená, v kanceláři dvě příjemné paní, také přímo na pohřbu pánové vstřícní, dobře spolupracující s panem farářem i pozůstalými. Děkuji, Jana Weberová

   téměř 11 měsíců zpět
2. Ruzena Hartmannova ★★★★★

   Vážený pane Souček, omlouvám se za zpožděnou recenzi na vaši firmu.Jen Vám chci velmi poděkovat za lidský přístup při jednání ohledně posledních věci člověka. Není nač si ztěžovat, ať se jednalo o odvoz nebožtíka,nebo jednání v kanceláři.Moc děkuji Hartmannová Štěnovice

   1 rok zpět
3. Markéta Fialová ★★★★★

   Vřele doporučuji, vždy jsme se setkali s profesionálním a milým přístupem, lidským a vstřícným jednáním. Vše proběhlo přesně podle našich přání a potřeb, lepší služby si ani nedovedeme představit. Děkuji a všem doporučuji

   1 rok zpět

1. Sinecod ★★☆☆☆

   Na začátek: pohřeb proběhl v pořádku. Ale jinak? Velmi nepříjemná zkušenost. Přišli jsme tam, stáli jsme ve dveřích a paní za počítačem jako první řekla: budete mít obřad s řečníkem nebo bez? Nevím, kdo to byl, protože se nepředstavila. Neřekla dobrý den, já se jmenuji, nezvedla se ze židle, nepodala ruku, nevyjádřila upřímnou soustrast, seděla za počítačem a čekala na naši odpověď, jestli chceme mít řečníka či ne. Protože nevím, kdo to byl, budu jí říkat „ta mladší paní“. Mladší paní byla nepříjemná, štěkala na nás otázky, byla neochotná, nedívala se nám do očí. V průběhu vybírání si z katalogů květin a smutečních oznámení přišla „starší paní“. Nepředstavila se, opřela se o zeď, řekla dobrý den a začala zasahovat do našeho jednání s „mladší paní“. Po nějaké chvíli přišel nějaký muž a ptal se „mladší paní“ jestli už snídala a jestli chce kafe (ano, máte pravdu, byla to snídaně, ne oběd – bože chraň, aby obětavá rodinná firma chodila na obědy). Něco prohodili, muž odešel. „Starší paní“ odcházela a přicházela z místnosti, muž přišel ještě jednou. Pak přišla nějaká mladá holka, něco řekla těm dvěma a zase odešla. To už jsem byla dost dožraná a nedávala jsem si již pozor na svůj výraz v obličeji a nastala nepatrná změna v chování „mladší paní“, kdy si snad v tuhle chvíli uvědomila, že ona není trhovkyně a my si nevybíráme květák. Kancelář je bezútěšná, tmavě zeleně vymalovaná, v jednom rohu jsou naházené papírové škatule, pod stolem sešlapaný bačkory. Bylo vidět, že rodinná firma už je unavená a jede stylem vyber si rakev, zaplať a neotravuj a já si holt naivně myslela, že v tomhle oboru by to tak nedůstojné být nemělo. Firmu jsme si sice dobrovolně zvolili, ale z pochopitelných důvodů, kdy jsme již byli v procesu zařizování pohřbu, jsme si nemohli zvolit jiný ústav. Takovou stresující záležitost se člověk prostě snaží vyřídit co možná nejrychleji. Zabalte to a běžte prodávat botníky (sami ho potřebujete). Očekávám podobnou cirkusáckou odpověď, jakou jste dali recenzi mojí sestře, paní Dolívkové, která přesně vystihuje, jak jste s námi celou dobu jednali, tedy arogantně, přezíravě, neurvale. Pozitivní na celé situaci bylo, že jsem neměla kapacitu uvědomit si, že právě zařizuji poslední rozloučení s milovaným člověkem. Sáhněte si do svého svědomí Vy, nemám důvod psát nepravdivou recenzi na jakoukoliv firmu. Žádná empatie, laskavost a cit se rozhodně nekonala a uráží mě, jak bezostyšně ve Vaší odpovědi lžete, místo toho, abyste se zastyděli nad svým přístupem k nám. Edit: pokud byste si nás tak dobře pamatovala, jak prezentujete, tak byste měla vědět, že jsme byly matka a dvě dcery a obě jsme napsaly recenzi. Toť vše, žádné spiknutí se nekoná.

   1 rok zpět
2. Eliška Dolívková ★★★☆☆

   V první řadě je třeba říct, že pohřed dopadl dobře a vše, co jsme si domluvili, se uskutečnilo. Na druhou stranu přístup zaměstnanců pohřebního ústavu se nám zdál otřesný. Člověk by čekal, že v pohřebním ústavu vám nejdříve vyjádří upřímnou soustrast a případně nabídnou něco k pití, no, tak ne. Ještě jsme si ani nesedli a už na nás paní od počítače pokřikovala, jestli bude obřad s řečníkem nebo bez řečníka. Ve chvíli, kdy jsme vybírali rakev, se zaměstnanci mezi sebou začali bavit o tom, jestli už byli na obědě. Paní na nás byla nepříjemná, když jsme nevěděli, jak vypadá urna a tak se uráčila a urnu nám přinesla ukázat. Prostě celé to byla hrůza a my jen rozpačitě a naštvaně koukali, jestli to myslí vážně. I prostory vypadají hrozně, je to zeleně vymalovaný kancl, kde na jedné straně koukáte na sešlapané přezůvky zaměstnanců a na druhé straně hromadu papírových krabic. Obávala jsem se, že domlouvání pohřbu pro mě bude stresující a emotivní, což určitě bylo, ale ne z toho důvodu, který jsem předpokládala. Chápu, že pro zaměstnance je to rutina, ale člověk nedomlouvá pohřby často a popravdě, kdyby na mě takhle halekali v prodejně koberců, otočila bych se na podpatku.

   1 rok zpět

Často kladené dotazy