больница Томайера

Fotografie

Recenze

1. Hynek Holub ★☆☆☆☆

   Po příchodu na urgentní příjem jsem se svou sestrou, u níž bylo podezření na zlomeninu ruky, oslovil paní u recepce. Chtěl jsem předat potřebné dokumenty a stručně vysvětlit situaci, abych sestře v této nepříjemné chvíli alespoň trochu ulehčil. Reakce, které se mi však dostalo, byla velmi nečekaná a nevhodná: „Ona neumí mluvit?! Tady jsme na oddělení pro dospělé.“ Během přibližně šesti hodin čekání jsem navíc zaslechl řadu konverzací mezi recepční a pacienty. Bohužel ani jedna z nich nepůsobila vstřícně či profesionálně, naopak – chyběla elementární lidská slušnost a empatie. Chápu, že práce na urgentním příjmu je extrémně náročná a stresující, nicméně to podle mého názoru nemůže ospravedlnit nevybíravé a nepříjemné chování vůči pacientům a jejich doprovodu. Nemám v úmyslu zbytečně poškozovat jméno nemocnice, ale toto je bohužel jediná upřímná recenze, kterou na základě své osobní zkušenosti mohu poskytnout.

   1 měsíc zpět
2. Filip Bodnar ★☆☆☆☆

   Když máte opravdový problém (dítě 2roky) a přijdete do čekárny kde je cca 30 dalších dětí, co mají rýmu a smrkají a sestra vám řekne, že si máte vyzjistit kdo je poslední (polovina čekárny Ukrajinci) ..je to fakt super a doporučuji si zavolat radši hned sanitku.. co by zde alespoň trochu pomohlo, je pořadník.. aby jste věděli na čem jste a ne že budete vlastně 4 hodiny bojovat aby se na vás nezapomnělo...Ale vaše dítě spíše umře ve frontě, než se tu dočkáte pomoci. Je to profesionální rýmište, kde vám stejně nepomohou s opravdovým problémem. Personál - sestra a lékař ani nekomentuji.

   téměř 2 měsíce zpět
3. D K ★☆☆☆☆

   Přijeli jsme v noci s malým dítětem (6 let) na pohotovost po úrazu prstu. Ještě předtím jsme byli v Motole, kde nás přijali slušně, vysvětlili, že ortoped je na velké operaci a že čekání může trvat do rána. Naložili obvaz a nabídli několik možnosti: počkat, přijet ráno nebo jet na jinou pohotovost, třeba na Bulovku nebo do Krče. Nikdo nás „neodmítl“, pouze férově informovali. V Krči jsme ale zažili šok. I přesto, že v čekárně nebyl ani jediný pacient, absolutně prázdno, sestra se ani na dítě nepodívala a hned prohlásila, že „určitě zlomenina to není” a že volat lékaře kvůli “natrženému prstu” nebude. Mluvila hrubě, že „i se zlomeninou lze chodit několik dní“ a že noční příjezd je „zneužívání služby“. Až když jsme požádali, aby nám vydala písemné odmítnutí ošetření (tj. aby napsala, že případ nepovažují za pohotovostní a odmítají poskytnout péči), sestra náhle změnila postoj a teprve poté zavolala lékaře. Do té doby odmítala cokoliv řešit. Lékař pokračoval stejným tónem. Křičel, že „ve 2 ráno jsme přijeli s ničím“, tvrdil, že „z dálky je vidět, že to není zlomenina“, že „i pětileté dítě pozná, že to zlomenina není“ a že rentgen „vůbec není potřeba“. Vyšetření bylo rychlé, povrchové a nepříjemně hrubé – syn řekl, že mu to bolí, ale lékař to ignoroval. Ve zprávě, kterou vystavil, však uvedl nepravdivé informace: – že otok nebyl (byl patrný), – že bolest byla minimální (nebyla), – že nás Motol „odmítl“ (nepravda). V Krči navíc sundali obvaz, který naložili v Motole, a nic zpět nedali. Lékař nám dokonce vyhrožoval, že podá stížnost na pojišťovnu za „zneužívání služby“, ale nechtěl říct, co by v ní údajně psal. Doporučil, ať dítěti dáme prášek na bolest a „uložíme ho spát“ místo návštěvy lékaře. Ráno jsme se vrátili do Motola, kde nás bez křiku a bez obviňování vyšetřili důkladně – a potvrdili zlomeninu (abruptio basis falangis). Přesně to, co Krč odmítala vůbec připustit. K recenzi přikládám dvě lékařské zprávy – z Motola a z Thomayerovy nemocnice. Vypadají jako dokumenty ze dvou odlišných světů. Jeden systém, jeden městský obvod – a tak drastický rozdíl v přístupu, profesionalitě a úctě k pacientovi. Dokud vedení nemocnice nezmění způsob fungování této pohotovosti, doporučuji se jí v noci vyhnout, pokud máte možnost jet jinam. Pokud chce vedení nemocnice situaci řešit, může zde pod recenzi napsat kontakt na odpovědnou osobu. Okamžitě se ozvu a poskytnu veškeré podklady i detaily případu.

   téměř 2 měsíce zpět

1. Veronika Králíková ★★☆☆☆

   Když už se člověk ve dvě ráno rozhodne volat sanitku, není to obvykle rozmar,ale děláte to proto, že vás něco opravdu bolí a potřebujete akutně pomoc. Když máte tu smůlu, že spádově patříte do Krče, na neurologické ambulanci vás po příjezdu sanitky přivítá sestra slovy "no ty vole, to snad ne" a oči v sloup, protože ji otravujete na noční. Pracovat s lidma je obtížné,ale toto už mi připadá opravdu silně přes čáru. Po té co se chvíli svíjíte v čekárně bolestí, přiveze sanitka další pacientku, jejíž stav není akutní a proto se stává vděčným terčem urážek ze strany službu konajících sester. Ve chvíli,kdy "zvítězíte"a ujme se vás lékařka je konečně nastolen profesionální přístup. Lékařka se snaží najít příčinu obtíží a jako jedinou ji mohu pochválit. Co trochu kazí náladu, že věškeré vaše soukromé údaje o zdravotním stavu poslouchá také další pacientka, která je usazená na sesterně u vyšetřovny. Následně dostanete vynadáno od sestry, že nesmíte tak intenzivně dýchat, protože tím zhoršujete svůj zdravotní stav a na dotaz,zda můžete u kapačky sedět, protože kvůli bolesti nezvládnete ležet,je vám řečeno, že je jí to úplně jedno. Suma sumárum,pomoci se vám dostane,ale vlastně si celou dobu připadáte,jako někdo,kdo pro své vlastní potěšení obtěžuje nebohý životem zkoušený nemocniční personál.

   téměř 4 měsíce zpět
2. Míša pepa Madrovi ★☆☆☆☆

   Ahoj, ja byla na rtg poprvé tak v krči! Vzhledem k tomu že nejdříve na mě v ženském rodě, co potom mi kontrolovali záda mi sestra musela sundat kraťasy a kalhotky! Když bohužel zjistila že mám dole to co bohužel mám dole, i když jsem trans žena bohužel bez operace tak mě ponížily smály se mi a říkali o mě zda jsem chlap či žena! Takže po rtg jsem i hned podala stížnost za neprofesionální jednání apod. Vypadám jako žena a operaci bohužel az příští rok ale za to ja nemůžu! Po 2 měsících jsem byla na pohotovosti a neměla jsem 90 kc a doktorka arogantně řekla ze mě nešetří protože nemam peníze! Ale zákon říká něco jiného! Podala jsem na ně stížnost a řekla jsem že pokud se budou chovat takhle tak na ně podám žalobu a rovnou na lékařskou komoru!!! Potahnu to i výš. Takhle se chovat nikdo nemůže. A prý že mají školení jak se chovat k trans lidem. Mají úplné nic!

   téměř 5 měsíců zpět
3. Michael Homola ★★★★★

   Naprosto špičkový personál. Podstoupil jsem operaci hlezna včetně sešroubování. Doktoři opravdu vědí co dělají. Mohou říct i za pana Tůmu který se mnou byl na pokoji. Sestřičky se k pacientům chovají velice hezky. Pokud potřebujete nějaký zákrok doporučuji tuto nemocnici. Tímto bych chtěl poděkovat celému oddělení G3. Ať máte spoustu spokojených pacientů. S pozdravem Michael Homola

   téměř 5 měsíců zpět

1. Bohumila Lyerová ★★★★★

   V pondělí 18.8.2025 nám doma po krátké, ale těžké a zákeřné nemocnici zemřel tatínek. 4.6. se dozvěděl diagnózu rakovina plic, bohužel nešlo operovat, nešlo ozařovat, už zkrátka jen čekání na konec života. A to je rána pro člověka, který se do té doby (až na kašel) cítil fit, jezdil autem, staral se o dům, pomáhal kde se dalo. V té chvíli nám moc pomohl přístup paní doktorky na plicní onkologii ve FTN a následně paliativní péče Thomayerovy nemocnice, byli vstřícní, empatičtí, zkrátka tatínek měl pocit, že se o něj stále ještě někdo stará. Chci moc poděkovat všem, kteří tuto hodně náročnou práci dělají, ale hlavně jak ji dělají, jak přistupují nejen k pacientovi, ale také k celé jeho rodině. Byli nám obrovskou oporou v době kdy jsme se o tatínka starali. Děkuji Bohumila Lyerová

   téměř 6 měsíců zpět
2. Natalie Králíková ★☆☆☆☆

   Po první nepříjemné zkušenosti z ORL, kde mě sestra před pár lety podezírala ze simulace a zlehčovala můj zdravotní stav (diagnóza: oba dva ušní bubínky vpáčené) jsem se dnes rozhodla dát této nemocnici mimo ordinační hodiny mého PL ještě šanci a přišla s podezřením na angínu. Z naprosto prázdného ORL mě z neznámého důvodu poslali na pohotovostní oddělení (B1), kde jsem čekala úctyhodné 3,5 hodiny. Když jsem se konečně dostala na řadu, zažila jsem asi nejhorší lékařský přístup v historii. Paní doktorka byla nepříjemná, naprosto neprofesionální a pasivně agresivní, připravená udělat z vás 100% idiota. Nebyla schopná mě pustit ke slovu a za celou dobu jsem ji nedokázala vysvětlit okolnosti mého zdravotního stavu (týkající se například alergie na určitá antibiotika). V lékařské zprávě mám dokonce, že mi provedla určitá vyšetření, které ale ve skutečnosti vůbec neprovedla. Po zjištění, že se nejedná o angínu, se další upřesnění diagnózy nekonalo; musela jsem se milostivě zeptat, co mi teda vlastně je. Na to paní doktorka odpověděla odbornými názvy, protože jsem samozřejmě doktor, a vím, o co se jedná. Nakonec jsem z ní vypáčila i laický název (zánět hltanu) a dál už se se mnou nebavila. Zachraňovala to možná tak sestra, která byla relativně ochotná. Pokud nechcete zažít peklo na zemi, vyhněte se téhle nemocnici obloukem!!! A všem lékařům: pokud vás ta práce nebaví a lidi, kteří potřebují lékařskou pomoc, vás obtěžují, nedělejte tuhle práci!! Ušetříte nervy nejen sobě, ale hlavně pacientům!!

   téměř 6 měsíců zpět

Často kladené dotazy