Бржевновское кладбище

Recenze

1. Michal Zdeněk Zachar (PEI) ★★★★★

   Břevnovský hřbitov není jen místem posledního odpočinku - je to živá kniha českých dějin, zasazená do magického prostoru barokního areálu břevnovského kláštera. Jeho příběh začíná v roce 1739, kdy byl založen opatem Benno Löblem jako nové pohřebiště pro benediktiny a farníky, protože původní hřbitov u kostela sv. Markéty již nestačil. Už samotný vstup barokní bránou s nápisem "Hodie mihi, cras tibi" (Dnes mně, zítra tobě) napovídá, že vstupujete na místo mimořádného významu. Geometricky dokonalý čtverec o rozměrech 60 x 60 metrů ukrývá příběhy osobností, které formovaly naše kulturní dějiny. Dnes už je hřbitov samozřejmě rozlehlejší. A teď k příběhu Karla Kryla... Víte, Kryl měl k Břevnovu zvláštní vztah. V posledních letech svého života často navštěvoval opata Anastáze Opaska v břevnovském klášteře. Byli to dva muži, které spojoval nejen odpor proti totalitě, ale i hluboká láska k české kultuře a poezii. Opat Opasek, sám básník, který prošel komunistickým vězením a exilem, se stal Krylovým důvěrníkem. Když Karel Kryl v roce 1994 náhle zemřel, bylo symbolické, že našel místo posledního odpočinku právě zde, na břevnovském hřbitově, blízko svého přítele opata. Jeho hrob se stal poutním místem - lidé sem dodnes nosí kytice a zapalují svíčky jako vzpomínku. Tento hřbitov je svědectvím kontinuity českých dějin - od barokních náhrobků ze 18. století, přes osobnosti národního obrození, prvorepublikové umělce až po významné disidenty a kulturní osobnosti současnosti. Najdete tu filozofa Jana Patočku, básníka Karla Šiktance, skladatele Petra Skoumala, fotografa Ladislava Sitenského a mnoho dalších. Je to místo, kde se historie prolíná s přítomností, kde každý kámen vypráví příběh. A přestože jde o hřbitov, není to místo smutku - je to místo paměti a kontinuity, připomínající nám, že jsme součástí většího příběhu. A nejstarší náhrobek? Ten patří Anně Barboře Schönfeldové z roku 1750. I po téměř 300 letech nám připomíná, že tento prostor je živou kronikou našich dějin.

   1 rok zpět
2. Yveta Manouskova ★★★★★

   Hezký a zatím nezkažený hřbitov.

   téměř 3 roky zpět
3. Milada Karlíčková ★★★★★

   Nostalgicke misto, velke rozlohou. Je tu pochovany napr. znamy malir Frantisek Tichy, zpevak Karel Kryl, novinar Ivan Medek a dalsi zajimave osobnosti. Stoji za to sem zajit. Krasny je take park kolem klastera.

   více 6 let zpět

1. Milan Samarek ★★★☆☆

   Tento hřbitov se mi moc líbí. Asi to bude jeho dispozicí, protože jeho terén je velmi členitý. Po návštěvě areálu přilehlého kláštera jsem zamířil sem, hlavně se podívat na poslední místo spočinutí Karla Kryla i jiných, jak se dnes říká VIP. Myslím, že ti pohřbení by to o sobě neřekli a ani by o takové označení nestáli. A když už zkratky, tak ještě jednu: R I P.

   více 7 let zpět
2. Martin Wothan ★★★★★

   Jeden z nejkrásnějších hřbitovů, jaký jsem kdy viděl. Je postavený na členitém terénu, od vchodu se svažuje dolů do malého údolíčka a potom mírně stoupá. Je zde m.j. pohřbený Jan Patočka a Karel Kryl. Když jej navštívíte po Dušičkách v době, kdy je již tma a budete se dívat od vchodu směrem dolů, uvidíte nespočetně blikajících světélek a nezřetelné siluety náhrobků - působí to dojmem pohledu na "město mrtvých", viděné z ptačí perspektivy. Pokud budete mít to štěstí, že neuvidíte jiné návštěvníky, tak pocítíte cosi jako "vyrovnání s životem" a "klid v duši". Před pár desetiletími, když býval hřbitov v noci zavřený jen zámkem na řetězu, který byl pouze přehozený přes vstupní kovovou bránu, jsem si tam občas chodíval sednout - mám z té doby zvláštní zážitek: Vpravo od hlavní cesty, kousek od vchodu, je márnice. Ze zvědavosti jsem došel k jejím dveřím a otevřel je, uvnitř byly máry a na nich rakev (jestli prázdná, to netuším). Před rakví stála jedna židle a kus za ní stálo v polokruhu několik řad dalších židlí. Působilo to dojmem, jako by na všech židlích někdo byl a loučil se s tím, který je v rakvi. Byl to moc zvláštní zážitek s nepopsatelnou atmosférou.

   více 8 let zpět

Často kladené dotazy