Zřícenina hradu Rýzmburk

Recenze

1. Andrea Ondroušková ★★★★★

   Nádherný pohled do kraje

   téměř 9 měsíců zpět
2. Martin Petr ★★★★★

   První písemná zmínka o Rýzmburku pochází z roku 1319. Za zakladatele hradu je považován Albert z Rýzmburka, který byl v letech 1319–1346 jeho prvním známým majitelem a který padl v bitvě u Kresčaku. V roce 1355 byl pánem hradu Děpolt z Rýzmburka, ale o tři roky později alespoň část hradu patřila Peškovi a Mladotovi ze Stračkova. Dalším dědicem Rýzmburka se stal Tas z Rýzmburka, který působil jako kanovník v Jaroměři, a hrad proto roku 1395 přenechal svému synovci Benešovi z Rýzmburka. Ten roku 1417 na hradě, přilehlém poplužním dvoře a městečku Žernovu zapsal věno ve výši 250 kop grošů své manželce Anně a krátce poté zemřel. Během husitských válek dostal Rýzmburk od císaře Zikmunda Oldřich z Černčic, zmiňovaný jako jeho majitel v letech 1426 a 1427. Po něm hrad přešel na Arnošta z Kácova. Po bitvě u Lipan se hrad vrátil Benešovi z Rýzmburka. Když zemřel, zdědila Rýzmburk jeho manželka Anna a po její smrti připadl hrad jako odúmrť panovníkovi. Roku 1456 o majetek po zemřelé Anně požádal Jan Zajíc z Hazmburka. Jeho snaze se snažil zabránit Beneš z Rýzmburka, ale roku 1463 král Jiří z Poděbrad Janu Zajícovi vyhověl. Jan Zajíc hrad v roce 1487 prodal Jindřichovi z Minsterberka. Jindřich byl poručníkem dětí Jana z Adršpachu a Náchoda, a roku 1502 Rýzmburk postoupil Janovu synovi Petrovi z Dubé a Adršpachu. Petr z hradu učinil své sídlo, ale jako špatný hospodář brzy musel prodávat některé vesnice z jeho panství. Aby ochránil zbývající majetek, přepsal roku 1508 hrad, městečko Úpici, Žernov, Červenou Horu a další vesnice na manželku Elišku ze Smiřic a jejich děti. Kromě toho zastavil své dědičné panství Litoboř. Přesto nedokázal majetek udržet, a nakonec jej musel zastavit největším věřitelům, kterými byli Zdeněk Lev z Rožmitálu a Jan Krušina z Lichtenburka. Petr ani jeho dědicové nedokázali zástavu nikdy vyplatit, a proto ji Zdeněk Lev a Jan Krušina roku 1534 prodali za 5 950 kop grošů Janovi z Perštejna. K dotyčnému majetku patřily kromě Rýzmburka také Skály, zříceniny hradů Adršpach, Střmen, Bystrý, Červená hora, pustá tvrz Ratibořice, městečka Žernov, Červená Hora, Stárkov, vsi Olešnice, Víska, Lhoty, Všeliby, Řešetova Lhota, Ratibořice, Světlá, Litoboř, Chlístov, Hořičky, Křižanov, Libnětov, Heřmánky, Bystré, Vernířovice, Studnice, Janovice, Zdoňov, Dolní Adršpach, Horní Adršpach, Teplice nad Metují, Nová Ves a pusté vsi Stračkovice, Hodkovice, Jívka, Chlívce, Výrov, Stolín a Mstětín. Podle Tomáše Šimka však hrad získal Jan z Pernštejna dědictvím po sestře Petra z Dubé a Adršpachu, která se provdala za Janova otce Viléma z Perštejna. Za Jana z Pernštejna nepotřebná panská sídla na rýzmburském panství zpustla. Jan nakonec roku 1544 prodal rýzmburské a skalské panství prodal Bernardovi Žehušickému z Nestajova za 6 050 kop grošů. Bernard prodal Tupadly a přestěhoval se na Rýzmburk, který nechal obnovit. Zemřel bezdětný v roce 1563 a majetek po něm zdědil strýc Jan Žehušický z Nestajova, který zemřel roku 1564. Všechny jeho statky přešly na Hertvíka Žehušického z Nestajova. Hertvík se svou manželkou Bohunkou, rozenou z Hustířan, sídlil obvykle na Svojanově, ale příležitostně využíval také Rýzmburk. Hervík zemřel v roce 1578 nebo 1579 a majetek zdědila vdova Bohunka. Neměl mužského dědice, a proto o jeho statky projevil zájem jaké Jan Chuchelský z Nestajova, Hertvíkovy sestry Magdaléna, Alžběta a Ludmila. Dne 6. dubna 1576 proto pozůstalí uzavřeli smlouvu, podle níž Rýzmburk připadl Magdaléně, Alžbětě a Ludmile. Tomáš Šimek uvedl, že dotyčné sestry nebyly sestrami Hertvíka, ale vdovy Bohunky. Aby zaplatily dluhy, musely sestry odprodat některé části panství (Skály, Adršpach, Řešetova Lhota, Velký Třebešov, Heřmanice, Hořičky ad.). Zbytek si rozdělily a Rýzmburk připadl Magdaléně, manželce Adama Úlibského z Újezdce a z Kounic. Magdaléna nehospodařila dobře. Většinu vesnic panství rozprodala, takže k Rýzmburku nakonec patřil jen pivovar, poplužní dvůr, mlýn, pila, olejna, obora, městečka Žernov a Červená Hora a vsi Všeliby, Stolín, Mstětín, Víska a Olešnice. Roku 1589 je postoupila Bedřichovi z Újezdce a z Kounic

   1 rok zpět
3. Lukáš Vacula ★★★★★

   Pokud chce navštívit to co zbylo z hradu tak musíte trochu hledat. Z altánku se mu jít zhruba 50m zadní cestičkou k zadní časti dome a tam do leva do keřů. Je to trochu zábava. Z hradu se toho moc nedochovalo jen par zdí a sklepení, okolí je hodně zarostlé náletovými dřevinami. Pozor na jedné straně zříceniny je prudký svah.

   téměř 4 roky zpět

1. Kenshin Usagi ★★★★★

   Od Altánu směr louka - míjíte starou studnu s rumpálem u statku a hledejte cestičku vlevo do houští, pokud je jaro a zarostlá krajina. A tam je onen hrad. Zbytky zdí a zhroucené sklepení a patra. Velký rozsáhlý hrad - kdysi.

   téměř 5 let zpět
2. Milan Bláha ★★★★★

   Vysoké valy a zbytky zdiva.Doporučuji navštívit v zimních měsících,kdy nepřekáží listí a kdy je vidět opravdu celá jeho velikost...

   téměř 5 let zpět

Často kladené dotazy