TJ Slavia Ptice, z.s.

Fotografie

Recenze

1. Irena Michtová ★★☆☆☆

   Do stáje jsem přišla jako dospělý začátečník s cílem začít se víc hýbat, zpevnit tělo a u koní si vyčistit hlavu. Moje zkušenost ale byla spíš o nejistotě než o klidu. Domlouvání lekcí probíhá ve čtvrtek v určeném časovém okně, systém je však nepřehledný a bez jistoty dopředu. Jezdí se pouze v sobotu a v neděli. Není jasné, kolik je míst ani kdy se netrénuje (např. kvůli závodům). Termíny se někdy časově posouvají nebo řeší na poslední chvíli. Přesto mi bylo naznačeno, že se neposouvám dostatečně rychle. Během deseti tréninků jsem měla tři různé trenéry a na jednom tréninku se mi krátce věnovala i maminka majitelky (tedy další nový trenér). Na trénink, který měla vést majitelka stáje, jsem přišla na domluvený čas, zhruba hodinu čekala, poté jsem začala jezdit s její maminkou, zatímco si majitelka v klidu dávala kávu. Zapojila se až později, bez omluvy nebo vysvětlení. Člověk si pak není jistý, zda je na lekci, nebo spíš v čekárně... Teprve postupně jsem se dozvěděla, že skříňky na věci jsou určeny pouze „pravidelným“ klientům nebo členům klubu. I se zaplacenou permanentkou jsem ale jako pravidelný klient zjevně vnímána nebyla. Není ani jasné, co přesně tato pravidelnost znamená a jak se k ní vlastně dostat. Selhala i vnitřní komunikace. Například byla předem domluvená projížďka pro další osobu, o které trenérka vůbec nevěděla, což vedlo k nepříjemné situaci. Stáj může vyhovovat klubovým členům s velmi flexibilním časem a vysokou mírou přizpůsobivosti. Zkušenost byla přínosná hlavně v tom, že mi pomohla ujasnit si, jaký styl výuky a organizace u stáje hledám – a jaký ne.

   téměř 2 měsíce zpět
2. Daniela Stránská ★☆☆☆☆

   Zaplatila jsem za jezdecký klub, ale dostala jsem školu přežití. Místo normální výuky jsem skončila u nekonečné práce, která by se hodila spíš na brigádu – jen s tím rozdílem, že jsem za ni platila já, místo aby platili mně. Atmosféra? Toxická a napjatá, nálady majitelky jako na horské dráze – nikdy nevíte, co přijde. Nechyběla ani „výchovná komunikace“, která člověku sebevědomí spíš rozloží, než posílí. Peníze v trapu, nervy taky – a já bych je upřímně ráda zpátky. Tohle bych nedoporučila ani nepříteli.

   téměř 10 měsíců zpět

Často kladené dotazy