Olivova dětská léčebna

Fotografie

Recenze

1. Julie Budinova ★★★★☆

   Prostředí krásné,ale to je tak vše. Jsem tu nyní se dvěma dětmi,procedury se navzájem kryjí,naštěstí starší syn chodí sám a většinou s tím nemají problém. Co je ale opravdu průšvih je jídlo, chuťově nevýrazné,malé porce masa a co nám vadí nejvíc -těstoviny,jsou několikrát týdně, děti už to odmítají jíst. Jídlo mi rozhodně nepřijde vyvážené, děti mají často pečivo a těstoviny. Nebýt vysokých penalizací za dřívější odjezd,balím kufry a jsem do půl hodiny pryč. Takhle nám nezbývá,než to přežít. Zítra odjíždíme a musím říct,že po několika stížnostech je jídlo dochucené,maso měkké a celkově je vidět,že se snaží. S procedurami jsme byli spokojeni,všichni jsou moc milí. Sestřička na oddělení C je skvělá,děti ti ji milují,stejně tak paní učitelka ve školce. Paní doktorka Saxová je rázná ženská,ale já ji mám moc ráda. Uvidíme s odstupem,jestli děti nebudou tak náchylné a zda pobyt zde měl pro nás význam.

   téměř 5 měsíců zpět
2. Daniel Horák ★★★★★

   Těžko se mi hledají slova. Ještě před pár dny jsme přijeli plní očekávání, zvědaví, co nás čeká. A teď… sedím tu a přemýšlím, jak to všechno říct. Jak se rozloučit s lidmi, kteří se mi vryli tak hluboko do srdce, že mám pocit, jako bych vás znal celý život. Ale přesto se musím rozloučit. A je to možná jedno z nejtěžších loučení v mém životě. Každý den tady byl něčím výjimečný. Ráno jsme vycházeli ven, dýchali čerstvý vzduch, vedli rozhovory, smáli se i mlčeli – a přesto to mlčení mělo sílu. Pak přišly procedury, možná občas únavné, ale i ty jsme zvládali s úsměvem a vzájemnou podporou. A pak… kaple. To tiché, krásné místo, kde se pouštěly písničky, které mi budou znít v hlavě ještě hodně dlouho. Tolik emocí v tak malém prostoru. Tolik slov, co nebyla vyslovena, ale přesto byla cítit v každém tónu. Byli jste mi oporou. Přátelé. Spolubojovníci ve všech malých i velkých chvílích. V každém z vás jsem našel kus domova – něco, co si ponesu s sebou dál. A právě proto je tak těžké se loučit. Protože vím, že s některými z vás už se možná nikdy neuvidím. Možná už nikdy neprožijeme tohle kouzelné společné léto znovu. Ale co jsme zažili, to nám nikdo nevezme. Chci vám ze srdce popřát jen to nejlepší. Ať vás život vede správným směrem, ať nikdy neztratíte víru v sebe a v lidi kolem vás. Jste silní, krásní a úžasní. A já jsem nesmírně vděčný, že jsem vás poznal A nakonec… něco, co říct musím. Zuzi… Tebe jsem tu potkal, a přitom jsem tě celou dobu vlastně hledal. Našel jsem v tobě klid, porozumění, smích, který mě zahřeje u srdce, i pohled, který řekne víc než tisíc slov. Miluju tě, Zuzi. A nikdy na tebe nezapomenu. Děkuju, že jsi. Že jsi tady byla. Že jsi mi dovolila prožít něco, co mě změnilo. Navždy si budu pamatovat, co jsme tu spolu prožili. Ať už se naše cesty rozdělí jakkoli… ty budeš vždycky v mém srdci. Loučím se se všemi. Ale hlavně – děkuju. Za každý den, za každý úsměv, za každé obejmutí. Tohle loučení bolí. Ale zároveň jsem vděčný, že jsem měl vůbec důvod, proč mě to bolí. Protože to znamená, že to stálo za to.

   téměř 6 měsíců zpět
3. Verča Verčovitá ★★★☆☆

   Místo nádherné, jídlo relativně dobré, skvělé programy - paní Iva. Venkovní vyžití skvělé. Byli jsme v únoru 2023 a naprosto jsme byli ohromeni přístupem, proto jsme jeli i červenec 2024, a to byla chyba, měli jsme si uchovat pěknou vzpomínku. Nejen, že se na na turnuse objevily štěnice, ok, za to léčebna nemůže a ihned zareagovala, ani nic nazatajovala, bylo to v TV, ale přece jen, nikdo si takové zvířátko domu odvézt nechceme... Nehoráznost je ale chtít sankce za to, že někdo odjede dřív proto, že nechce být pokousán, jsem ráda, že se lidem tyto sankce vrátily. Přístup naprosto děsný, arogantní mladé sanitářky, chování i k rodičům jako ke frackům. Když máte školní a před školní dítě, nedají se nějak logicky naplánovat procedůry (a to byly prázdniny), to starší nemůžete poslat samo, s tím mladším holt na jeho proceduru jít nemůžete, protože se procedury časově kryjí, ale hlavně že je to pak vykázáno na pojišťovnu... Několikrát na to upozorňováno velice "příjemné" paní vedoucí rehabek, bohužel za celý pobyt žádná snaha k nápravě. Chování dcery (na brigádě) paní vedoucí naprostá nehoráznost, arogantní dítě. Jinak paní doktorka Arltová skvělý přístup, pan doktor Koťátko, stejně jako sestřička v té době na oddělení C, Terezka. Psychicky vyčerpané dítě na oddělení bez rodičů, kdy musela k pobytu přijet i maminka (netýká se nás), doporučování mamince tohoto dítěte ke příštímu pobytu na psychiatrické léčebně ze strany vedoucí lékařky, naprostá drzost. Pokud mě žerou štěnice a nikdo s tím nehodlá nic dělat, asi z toho nadšená nebudu, ale nemusím nutné být blázen. Na konci pobytu se na obou odděleních C a D rozmohla střevní viróza, která zastihla i mě, kdy jsem celou noc zvracela atd., ukončila jsem tedy pobyt o dva dny dříve, protože přece jen, jsme až od Olomouce a jet domů s dětmi, co budou v autě zvracet a průjmovat, nechce asi nikdo. Takže ukončeno samozřejmě se sankcí, ale bráno nejspíš podle obličeje, někdo zaplatit musel, někdo ne, dodnes se mi k tomu nikdo nevyjádřil. Poslední, co můžu dodat, nevěřte tomu, že někdo s Váma bude něco řešit, neřešil se mnou, jako s matkou, pochybuju o tom, že něco budou řešit s dětmi. Vyplnila jsem dotazník spokojenosti, s tím, že jsem se i podepsala, a tak nějak v koutku duše doufala, že budou mít tolik cti k člověku, aby na něj reagovali. Bohužel, nestalo se... Takže velice mě to mrzí, ale zklamali jste hodně, a zklamali jste nejen nás, ale většinu rodičů, co byla s náma na pobytu. Takový obrat jsem opravdu nečekala.... Ale týká se to především personálu na procedurách, vyjma kluků trenérů, ti byli fajn, i skvělá domluva. Spíš ty mladé holky, které neuměly ani odpovědět na pozdrav, arogantní pohledy, opovrhování, jako nemám toto zrovna za potřebí u někoho, komu bych mohla být matkou. Ale kde si chcete stěžovat, když jaká matka, taká Katka.... Škoda, že hrstka jedinců, tak vrhá špatné světlo na celý tým...

   téměř 11 měsíců zpět

1. Beleth Blake ★★★★☆

   Na Olivovnu vzpomínám v dobrém. Roku 2012 jsem zde byl na léčení s podváhou a ačkoli jsem tam nic nepřibral, bylo docela fajn si odpočinout. :) Vzpomínám na hraní na flétnu, asijský "festival", kdy se tam seběhla parta asijských kluků a přinesli nám jejich jídlo a různé pamlsky nebo na sauny, což jsem taky předtím neznal a byla to krása. :) Taky jsem se tam poprvé v životě dostal k počítači, což pro mě byl zázrak světa. Zkrátka velká nostalgie. Interiér je krásný, vařili tam slušně, kluci mi jednou teda povolili solničku, tak jsem si ji celou vysypal do guláše a na truc jsem to snědl, ale byla to docela sranda. Někdy děti nebyly nejhodnější a na věci si tam člověk musel dávat majzla. Pamatuju si, že jsme jeli na výlet na Ještěd do Liberce a jejich IQ Landie, kde moje nerdí mozkovna jásala až do nebes. :) Nemůžu říct, jaké to tam je dnes, ale počítejte, že to nikde není dokonalé a vždycky můžete přijít do styku s nepříjemným personálem. Nejlepší je to pak řešit přímo s vedením.

   1 rok zpět
2. Ivetka Matulova ★★★★★

   Prostředí, okolí úchvatný. Syn byl nadmíru spokojen a doufáme, že bude moc ještě vrátit. Rozhodně doporučuji.

   více 6 let zpět

Často kladené dotazy