Fyzioterapie Jana Šimonková

Recenze

1. Adéla Metelcová ★☆☆☆☆

   Včera jsem byla s osmiměsíční dcerou na fyzioterapii u paní Jany Šimonkové. Vlastně už při objednávání mi svítila červená kontrolka. Volala jsem s paní den před odletem na dovolenou. Nečekala jsem, že by mi nabídla termín fyzioterapie hned další týden. (Teď už tuším, proč má tak volno.) Když jsem jí řekla, že to bohužel nemůžeme, jestli bychom mohli dorazit až nejdřív za 10 dní, protože zítra odlétáme na dovolenou, začala mě poučovat, že u dětí vše strašně rychle letí a že teda asi máme holt jiné priority. No a včera jsme jely na první návštěvu. Paní mi ukázala na stěně plakát, kde měla vyobrazeno, co má dítě v jakém měsíci umět, ať jí řeknu, kde jsme. Dozvěděla jsem se, že je dcera 2 měsíce pozadu, protože zatím neleze a neplazí se. To, že lezení přeskočila a už sedí (ale nekvalitně, shrbeně), podle paní fyzioterapeutky není problém. Pak se mě ptala, jestli by vadilo, kdybychom cvičily v ordinaci na podlaze, kde se chodilo v botách, protože v tělocvičně měl kolega ještě klienta. Zeptala jsem se, jestli by neměla alespoň nějakou podložku. Odbyla mě, že jsme dnes teprve druzí klienti a tvářila se, že to asi moc řeším… Dcera nosí helmičku kvůli slehlé hlavičce. Paní fyzioterapeutka mi hned vpálila, že to jsme ji teda málo dávali na bříško. (Ano, tento problém již X měsíců řeším a jsme na moc dobré cestě. Kázání od paní Šimonkové mi přišlo v tuto chvíli už dost zbytečné.) Dál se ptala, kolik nás helmička stála, načež utrousila: “Tak aspoň, že ji nemáte z umělýho oplodnění, to dnes stojí taky strašný prachy,” aniž by znala okolnosti mého otěhotnění. No a pak jsme se teda vrhly na nácvik lezení. To probíhalo tak, že jsem měla být tak 2 metry od dcery. Ona byla po chvíli už nesvá, protože mě chtěla v neznámém prostředí u sebe, a začala plakat. To byl podle paní fyzioterapeutky ten správný moment na to, aby se naučila lézt. Následovaly asi 2 minuty pláče, kdy já se snažila motivovat dceru, aby lezla za mnou, i když zatím neleze, a fyzioterapeutka jí postupně šoupala nohama, aby “dolezla” až ke mně, chuděra s nudlí až na zem. A takhle to mám dělat prý i doma, když pláče, tak za ní nechodit, protože jinak se nenaučí lézt. Podle paní fyzioterapeutky dělám zásadní chybu ve vývoji své dcery, když ji nenechám plakat a jdu k ní. Jsem na dceru prý zbytečně moc hodná. Je vidět, že mám zatím jen 1 dítě, až budu mít třetí, tak bude dudlík prý podávat pes… No, po týhle šílenosti jsem se optala, jestli nevadí, když bych chvíli kojila. Tak se mě paní fyzioterapeutka optala, jestli je možný, že má dcera hlad. (Neřeším hlad, řeším sakra neutišitelnej pláč!) No nic, kojily jsme a já jsem se v mezičase dozvěděla, že když nabízím kojení jako regulaci stresu, učím tak dceru zajídat stres a zadělávám jí do budoucna na obezitu. A ještě je teda prý problém, že jsme za 8 měsíců nezvládly nacvičit nějaký pravidelný režim v kojení. Když jsme se chystaly k odchodu, ještě jsem byla poučena, že do toho počasí by dcera měla mít ponožky (venku asi 25 stupňů). Dcera byla už rozladěná a začala plakat, když jsem ji položila do kočárku. Vytahovala jsem nosítko a už jsem tušila, co přijde. Paní je odpůrce nosítek a nemám se divit, že mi dcera už sedí, když ji posazuju do nosítka. A protože z něj všechno vidí, tak nemá motivaci už nikam lézt. Tím jsme vlastně prý rozlouskly celý problém, kvůli kterému jsem přišla. Když jsem paní Šimonkové psala, že o další cvičení již nemám zájem, byla jsem nazvána úzkostlivou, senzitivní prvorodičkou. Můj přístup (nenechávám dceru plakat) se prý negativně podepisuje na pohybových dovednostech dcery, proto má helmičku a prý jsme i na dobré cestě ke skolióze. Paní fyzioterapeutka pro dceru “obětovala čas mimo svou pracovní dobu” (o to se jí nikdo neprosil, normálně mi nabídla termín, který si sama určila) a “prokomunikovávala další FT poukaz s pediatrem” (o tom jsme spolu také nehovořily, byla to čistě její aktivita bez mého vědomí, ale bylo mi to vyčteno ve smyslu, že jsem nevděčná). Tato povýšená paní, která zamrzla v 30 let starých knihách, nikdy více!

   téměř 8 měsíců zpět
2. Lucie Michálková ★★★★★

   Profesionální přístup - energická, rychlá a systematická. Mínus jen to, že má toho hodně a neustale ji někdo volá, což je nepříjemné.

   téměř 2 roky zpět
3. David Lender ★★★★★

   Chtěla bych poděkovat paní Šimonkové za profesionální přístup. Vzhledem k tomu,že již jsem třetí rok po operaci páteře a navštívila jsem několik fyzioterapeutu,mohu tedy objektivně hodnotit a srovnávat. Mohu vřele všem doporučit. Hana Lenderová

   téměř 2 roky zpět

1. Magda Kopecka ★★★★★

   Z osobni zkušenosti mohu vřele doporučit. Paní Šimonková mě zbavila úporné bolesti, po sekci jsem nemohla sedět, byla jsem u třech fyzioterapeutů a teprve až paní Šimonková mě té nesnesitelné bolesti zbavila. Je odborník a kdykoliv mam problém se zády, tak mi pomůže od bolesti. Doporučila jsem kamarádce, která nemohla otěhotnět, po 5ti neúspěšných IVF byla dvakrát u paní Šimonkové, ta jí uvolnila pánevní dno a kamarádka otěhotněla okamžitě - v tentýž měsíc. Ted ma krásnou zdravou roční holčičku,

   téměř 4 roky zpět
2. Lenka Nemcova ★★☆☆☆

   Já se bohužel připojuji k negativímu názoru. Taktéž souhlasím, že přístup paní Šímonkové je arogantní. První návštěvu si mě spletla s jiným pacientem (stane se..ale). Na druhou návštevu jsem se omlouvala telefonicky, že mi nečekaně přišla menstruace a že proto nedorazím (ani nelze praktikovat Mojžíšovu metodu) a paní mě seřvala, proč to ruším na poslední chvíli. Přišlo mi že potřebuje terapii i ona, když jsem slyšela tu neschopnost empatie, že menstruaci člověk neporučí. Škoda!

   téměř 5 let zpět
3. Lucie Bick ★☆☆☆☆

   Bohužel velmi neprofesionální přístup, kdy se paní Šimonková chová arogantně a snaží se více prodat doplňkové služby než aby se starala o léčbu. Další návštěvu již nevyužiji.

   více 6 let zpět

Často kladené dotazy