Základní škola a mateřská škola Ostrava-Svinov

Recenze

1. renata renat ★☆☆☆☆

   Moje zkušenost na této škole: Byla jsem žákyní této školy a bohužel na ni nemám dobré vzpomínky. Zažila jsem tu dlouhodobou a systematickou šikanu – nejen od spolužáků, ale bohužel i od některých učitelek. Spolužáci mě pronásledovali, čekali na mě u šaten, nadávali mi do „špíny“, „děvky“, „cikánky“ – přestože Romka nejsem. Dokonce mě jednou fotili na toaletách. Cítila jsem se bezmocně, poníženě a osamoceně. Na školním pobytu jsem udělala chybu při počítání peněz – učitelka na mě začala křičet, že jsem hloupá a horší než prvňák. Když se stejná chyba stala jiné žákyni, byla naopak uklidňována a pohladěna. Nikdy jsem nepochopila ten rozdíl v přístupu. Jednou mě dvě učitelky zavolaly do kabinetu a tam na mě křičely, že jsem údajně vydírala spolužačku a chtěla po ní peníze, protože mám nemocnou sestru. Obviňovaly mě bez důkazů, křičely tak, že to slyšela celá třída. Já jsem měla takový strach, že jsem se nedokázala ani bránit. Když mě pak pustily zpátky do třídy, cítila jsem se zničeně – spolužačka se smála a všichni se na mě dívali jako na zločince. Svěřila jsem se jedné spolužačce, že maminka čeká dítě a že máme strach, že by mohlo mít Downův syndrom. Doufala jsem v pochopení, ale ona to použila proti mně, a vše se obrátilo proti mně. Cítila jsem se ještě hůř. Později mě také obviňovali, že kradu řetízky – opět bez důkazů. Toto období bylo pro mě psychicky nejhorší. Nakonec jsem kvůli prospěchu propadla a opakovala šestý ročník. Šikana trochu polevila, ale i tak jsem dál zažívala výsměch a ponižování, dokonce i při doučování, kde mi bylo říkáno, že neumím číst, že jsem hloupá. Tohle všechno vedlo k tomu, že jsem se začala bát chodit do školy. Trpěla jsem úzkostmi, depresemi, psychosomatickými příznaky jako zvracení, průjmy, bolesti hlavy a hrudi. Dokonce jsem dostala trojku z chování, protože jsem kvůli tomu chyběla – přestože se později ukázalo, že vše bylo omluveno. --- Dnes je to už pět let, co jsem školu opustila, ale následky si nesu dodnes. Mám noční můry, úzkosti, neumím navazovat přátelství, bojím se lidí, mám strach mluvit. Píšu tohle nejen kvůli sobě, ale také proto, aby se takové věci už nikdy nikomu nestaly. Doufám, že se škola změnila. Ale já nikdy nezapomenu. 4 učitelky, 7 žáků… jedna velká, dlouhodobá šikana. Bylo to važně pro mě těžke napsat a hlavně tak aby jsem neměla z toho sama problémy protože už s touhle školou nechci mít nic zpolečného „Popisuji jen svou osobní zkušenost, nevím, jestli ji sdílí i někdo další. Nechci tím školu pomluvit nebo jí ublížit, jen chci upozornit na to, co jsem zažila, a ulevit si.“ Děkuji.

   téměř 7 měsíců zpět
2. Stella Ražgeva ★★★★★

   Nejlepší škola nikdy nechci odejít je to tam super

   více 7 let zpět
3. Jan P ★★★★★

   Škole zdar

   více 8 let zpět

1. Kiu Chi ★★★★★

   Super zážitky a hlavně dnes už vzpomínky

   více 8 let zpět

Často kladené dotazy