Zkamenělý Zámek

Recenze

1. Jiří Sodomka ★★★★☆

   Pěkná místo uprostřed lesů, ideální na víkendovou procházku do přírody.

   1 rok zpět
2. Jakub Morávek ★★★★★

   Z parkoviště u zámku Karlštejn 1,5 km vycházka, která je vhodná i pro děti. Po cestě 2 studánky. Skalní masiv zajimavý hlavně ze západní strany.

   1 rok zpět
3. Jožin (faktograf) ★★★★★

   Zkamenělý zámek je skupina skal a podle pověsti z 19. století připomínaly místním z okolí zříceninu stavby. Dnes lze tuto představu připustit jen v bujné fantazii, návštěvník má dojem spíše "zkamenělého hradu". V každém ročním období zajímavá lokalita, pokud se vytvoří mlha, je na tajemné místo zaděláno. Světle zelené listy buku a bříz v temném prostředí lesa na jaře tvoří kouzelnou kulisu přírodnímu výtvoru, v létě tmavší zeleň oživují oranžové až červené plody jeřábu, podzim září barvami a sníh dává lokalitě zimní kouzlo. Převládají jehličnany, zejména smrk, méně jedle, zastoupeny jsou i listnaté stromy, především buk, javor klen, ve skalách i bříza a jeřáb. Atraktivní pro turisty i nadšence fotografie. Romantické povahy by si měly vybrat i příhodné počasí. Jaké je v lokalitě v dané chvíli, lze snadno zjistit – webová kamera nedaleké meteorologické stanice Českého hydrometeorologického ústavu ve Svratouchu je on-line. Turistická modrá trasa od loveckého zámku Karlštejn je nenáročná, zvládnou ji i malé děti, poněkud náročnější je v opačném směru od Křižánek (Milovské Perničky). Přístup též ze Svratky lesní cestou z České Cikánky k rozcestníku Pod Zkamenělým zámkem (dále po modré). Od roku 1970 v Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy a od roku 1977 na ploše více jak 3 ha přírodní památkou a významnou geologickou lokalitou. Dnes na k.ú. města Svratky v Kraji Vysočina, v historii však na katastru vesnice Svratouch (Pardubický kraj), v 18. století součást rychmburského panství (Filip Kinský aj.). Skalní výchozy v zalesněné lokalitě, v rozsahu poloh 720 až 765 m n. m., z hlediska regionálního geomorfologického členění georeliéfu situovány v geomorfologickém okrsku Borovský les, jsou součásti Žďárských vrchů v Hornosvratecké vrchovině (geomorfologický celek). Skupinu rulových skal tvoří sedm pojmenovaných skalisek s názvy: Hlava, Hradiště, Skříň, Spárová věž, Rasovna a nejvyšší Zámecká věž (vrchol v nadmořské výšce 765 m), níže k Z-JZ od Zámecké věže asi 130 m vzdálený skalní blok Pivovar. Skaliska vznikla procesem mrazového zvětrávání ve starších čtvrtohorách, také zvětráváním a gravitačními posuny svahem. Skaliska tvoří dvojslídné ortoruly, hrubozrnné a tzv. okaté (připomínají oční panenky). Ve skalách pukliny a puklinové jeskyně, ve svahu balvanový proud a kamenné sutě. Skály, balvany i lesní stromy jsou porostlé vegetací mechů a lišejníků. Tzv. mrazové sruby se nacházejí na okraji krátkého a bezejmenného slepého hřbetu (rozsocha). Od hlavního hřbetu s Bubnovaným kopcem (780 m) oddělen mělkým sedlem. Hlavní hřbet se táhne v mírném oblouku od výškového bodu Karlštejn (783 m), nad rozhraním s Devítiskalskou vrchovinou (g.o.), po Čtyřpaličaté černé skály (až 733 m) nad Milovskou kotlinou (g.o.). Hřbet se skalisky oddělen úžlabími, na SZ s Mlýnským potokem (v dolním toku Cikánecký), na JV s bezejmennou vodotečí (levostranný přítok Svratky v Milovské kotlině, v obci Křižánky). V dávné historii využit pro stavbu příkopy opevněného hradiště, ve středověku snad malá dřevěná stavba typu malého hradu. Koncem 19. století v lokalitě archeologické nálezy (kosterní pozůstatky, hliněné střepy, části železných předmětů), svědčí o osídlení v pravěku (neolit) a historickém slovanském sídlu (hradiště), i v současnosti jsou nad skalisky v terénu zřetelné příkopy a náspy (pozůstatky opevnění). Multikulturní lokalita (hradiště, ve středověku asi malý hrádek), jako tvrziště s archeologickými stopami od roku 1958 kulturní památkou. Historické prameny uvádí označení skal německy mluvícím lesním personálem „kahler Stein“ (vysl. kálrštajn), česky holý kámen. Zkomolením vzniklo v původní písemné podobě Karlštein, později ustáleno v češtině Karlštejn. V letech 1770–1776 (asi 900 m na SZ od skal) na mohutném vrchu, dnes Karlštejn (783 m), nechal vybudovat lovecký zámek Filip Kinský. Na zámek a osadu u něho tzv. přenesen název nejbližšího místa (Karlštein). Poté skály označovány také Starý Karlštein a podle pověsti z 19. století pak Zkamenělý zámek (z toho dnes zeměpisný název skupiny skal a zvláště chráněného území).

   více 6 let zpět

1. Vasa Ro ★★★★★

   Seskupení skalních věží připomínající zámek? Já bych na tomto místě viděl spíše hrad ;-)

   více 6 let zpět
2. Yvona Pražáková ★★★☆☆

   Ve Žďárských vrších je o mnoho více zsjimavejsich útvarů. Přesto stojí vidět kvůli tomu, že se jedná o pravěké Hradiště.

   více 7 let zpět

Často kladené dotazy