Expozice Čarodějnické procesy

Recenze

1. Petra Doležalová ★★★★★

   Můžu jen doporučit zajímavé místo s perfektním audiovýkladem. Inkvizitor Boblig jako průvodce velice pochmurnými časy naší historie, expozice velmi vhodně umístěna do tmavého sklepa. Ponoříte se do temnoty,umocněný zážitek obzvlášť pro ty,kteří jako já četli knihu Kladivo na čarodejnice Kaplického nebo viděli film. Dýchne na vás strach,bezmoc a utrpení nevinných lidí. Odcházela jsem s husí kůží

   téměř 5 měsíců zpět
2. zdenek svejda ★★★★☆

   Za mne určitě velmi zajímavě pojaté, ovšem pouze informativní, bez hlubších kontextů. pro běžného návštěvníka pravděpodobně vyvolá hodně emocí. Určitě zajímavý nápad komentovat prohlídku jako inkvizitor Boblig. Musím ale reagovat na anonymního vj recenzenta. Jedná se pravděpodobně o potomka pan Bobliga. Zřejmě vychází z Čechurovy knihy o procesech, která je stejně scestná a neuvěřitelně hloupá, jako tento příspěvek. Chtěl jsem reagovat na některé pasáže, ale pak jsem si uvědomil, že ten člověk a komentář za to nestojí.

   téměř 6 měsíců zpět
3. v j ★★★☆☆

   Ve vnímání čarodějnických procesů je nutno překonat ještě mnoho zastaralých vzorců. Organizátoři výstavy se zatím bojí, a tak zůstávají nesměle schováni za několika větami. Nepozorný návštěvník si sotva zapamatuje, že nešlo o církevní, ale světské soudy, a už vůbec se nedozví, že rozsudek upálení vycházel z běžné, stovky let staré, civilní trestní praxe. Chybí širší kontext, pro čarodějnické procesy zásadní. Upálení bylo rozsudkem za žhářství, kacířství, travičstí, otcovraždu, incest a homosexuální nebo zoofilní sexuální styk. Všichni odsouzenci, kteří byli shledáni vinným těmito delikty, skončili na hranici. Čarodějnictví nebylo ničím výjimečným. Největší nepravdou prezentovanou v programu zůstává lpění na faktu, že oběti byly nevinné. Oběti byly obžalovány z apostaze. Minimálně tou byla také většina obětí nepochybně vinna. V mnoha případech byly vinny provozováním magie. Nemáme žádné dochované záznamy kromě děkana Lautnera, že by se kdokoliv z obviněných ve vězení nebo jiných chvílích modlil. Naopak víme, že tito lidé neznali ani základní katolické modlitby. Bylo to způsobeno specifickou horskou realitou, která byla v expozici zamlčena, i když je přitom pro vznik a vývoj procesů zde naprosto zásadní: obyvatelstvo nebylo katolické. Byli to evangeličtí Němci, kteří dlouho do žádného kostela nechodili. To se změnilo po Bílé Hoře. Katolická realita pro ně ale byla ještě dlouho cizí a vzdálená. Jako ve všech horách tu vazby výrobců i bylinkářek vytvářely jakousi undergroundovou síť. Kromě běžných individuálních animozit, které vedly k některým nařčením, byla právě ona základem pro obvinění. Tito lidé neshledávali sami za sebe nic špatného na tom, že si prodávali různé masti a provozovali magii. Někteří z nich ani nevěděli, že je to magie. Jejich přesvědčení bylo směsí pohanství, rozvolněných evangelických dogmat a vlastní pověrčivosti, tak jako je to ve všech velmi pozvolna nebo těžko christianizovaných krajích (typicky s horšími podmínkami pro zemědělství). Z dnešního i jejich hlediska tu žádný zločin nevidíme. Jenže žili ve své době a podle práva své doby vinni byli. Namísto toho, aby se modlili, když byli v úzkých – a zde dokonce ve smrtelném nebezpečí –, což je přirozená reakce každého skutečně věřícího člověka, tyto ženy klely a vulgárně nadávaly. Kromě děkana Lautnera se nikdo z nich nemodlil. Dnes nám to sice může připadat absurdní – jako by víra mohla být povinnost a bylo možné ji vynutit – ale podle dobového práva vinni apsotazí byli. Dnes bychom také nemohli za vinného považovat toho, kdo v obchodě ukradne chléb nebo pomluví svého nadřízeného. Dnes by se mu za to nestalo nic, v dobovém právu to byl ale zločin a trest za něj byl spravedlivý. Musíme rozlišovat přítomnost viny a dobovost trestu. Vina a nevina se vždy vztahuje k běžnému dobovému vnímání a praxi. Opak by sváděl k závěrům – a právě takový si odnášejí návštěvníci expozice – že čarodějnice neprováděly magii, neprosily ďábla za úrodu, nebo dokonce neotravovaly dobytek a někdy i lidi výtvory svých bylinkových mastí a nápojů. Máme doloženo, že tuto činnost lidé reálně provozovali v celé Evropě. Složení mastí se objevuje také ve výpovědích obžalovaných. Na denním programu je na Haiti nebo v Kongu apod. stále i dnes. Zde v Jeseníkách došlo ke skloubení dávných zvyků, výpadku pastorace během moha předchozích desetiletí a nutnosti fungování „na vlastní pěst“ v náročné krajině. Podtrženo sečteno, když přeskočím ten příšerný artový rádobyemotivní nesmysl v suché mlze v úvodu, expozice není rozhodně zbytečná ani špatná. Je za ní vidět obrovský kus práce. Jen to setrvávání v jakémsi jiráskovském a komunistickém pohledu, který ovlivnil veřejnost na dlouhou dobu, ji sráží na kolena. Přitom je to právě objektivita, kterou by si měla každá současná expozice o čarodějnických procesech předsevzat za svůj cíl.

   téměř 6 měsíců zpět

1. Silvia Vlčková ★★★★★

   Moc pěkná výstava zajímavé spracování.Určitě stojí za návštěvu.

   téměř 7 měsíců zpět
2. Katka Slavíková ★★★★★

   Bez průvodce, každý má svého audio průvodce, občas se signál trošku ztrácel, ale to je pochopitelné, starý dům, muzeum je v podzemí, stačilo kousek propojit tam nebo zpět a signál se chytil. I tohle je bohužel naše historie

   téměř 7 měsíců zpět
3. David Lehovec ★★★★★

   Zajímavá expozice s audio průvodcem. Kdo má rád kladivo na čarodějnice tak by měl zavítat.

   1 rok zpět

1. Robin Pospisil ★★★★☆

   Prohlídka je naprosto skvělá zpracováním. Máte zde audio průvodce na krku a uších, který vás provede celým okruhem. Jediné mínus je, že je okruh kratší, minimálně z mého pohledu. Jinak by mohlo být na ukázku více předmětů této doby, které se využívali pro dané účely. Děkujeme za prohlídku.

   téměř 2 roky zpět

Často kladené dotazy