Recenze

  1. Nela Nova ★★★★★

    Zajímavé sochy moderního umění. Pěkná prochazka a nádherné výhledy do okolí.

  2. Martin Stepanek ★★★★★

    Nádherný sochařský cyklus předních českých sochařů v čele již bohužel zemřelým Vladimírem Preclíkem. Cyklus se nachází poblíž obce Stanovice nedaleko Dvora Králové nad Labem.

  3. Tomas Juza ★★★★★

    Zajímavé a k procházce lákající místo. Zajímavé a poznáníhodné sochy a díla. Je pravda, že cesta od Betléma je poměrně náročná. Sestup je prudký, navíc jílovitá zemina klouže. O výstupu ani nemluvím. NAštěstí se dá výstup zjednodnušit po staré naučné stezce. Za sochou Hledače (viz foto) je cedulka a to je začátek cestičky nahoru k rozcestí. Není to až tak zarostlí, takže se to dá v pohodě projít a vynechat ten hank po jílovici.

  1. Michal Mánik ★★★★★

    Současná křížová cesta odkazuje na původní křížovou cestu vystavěnou v letech 1725–1735 žirečskými Jezuity po dohodě s hrabětem Šporkem o výměně pozemků. Ta měla devět výjevů: 1. Vyslání, 2. Loučení s učedníky, 3. Olivetská hora, 4. Zajetí, 5. Bičování, 6. Korunování trním, 7. Nesení kříže, 8. Přibíjení na kříž, 9. Ukřižování (= Kalvárie). Původní cesta měla délku cca 620 m a vedla od ostré zatáčky silnice mezi Žirší a Stanovicemi ke kapli Povýšení sv. Kříže (Kreutz Kirch). Kaple byla stavěna v letech 1729–1730, dodnes se po ní zachovaly základy. Křížová cesta zanikla v průběhu 20. století zbouráním zbylých zastavení viditelných ještě na vojenské letecké mapě z r. 1936 a rozoráním polní cesty s alejí hrušní. Mapa je vyznačena na mapě I. vojenského mapování a mapě nadačního panství Choustníkovo Hradiště (1754). Na možnost navázat na původní křížovou cestu upozornil v roce 2000 Mgr. Jiří Kaše, jeden ze znalců Braunova díla. Křížová cesta vznikla z iniciativy akademického sochaře Vladimíra Preclíka., který založil roku 2004 stejnojmenné občanské sdružení Křížová cesta a přizval ke spolupráci 15 českých sochařů tří generací se zkušeností tvorby v kameni a s blízkým vztahem k východním Čechám: Vojtěcha Adamce, Václava Fialu, Stanislava Hanzíka, Jana Hendrycha, Ellen Jilemnickou, Ivana Jilemnického, Jiřího Kačera, Daniela Klose, Jana Koblasu, Maria Kotrbu, Jiřího Marka, Čestmíra Mudruňku, Jaromíru Němcovou a Michala Šaršeho. Sochy vznikaly v průběhu čtyř let a materiálem pro ně byl hořický pískovec. Některé z nich byly vytvářeny přímo v kamenolomu, další v ateliérech. Sochař Preclík se otevření cesty nedožil a nespatřil ani svou sochu Katedrála prosby, kterou až po jeho smrti podle autorova modelu realizoval spolu s kameníky sochař Zdeněk Hejl. Zůstalo tu však autorovo zamyšlení nad plastikou, které je současně i krédem této křížové cesty. Do „srdce“ Katedrály prosby vložili členové občanského sdružení speciální nerezovou schránku s replikou Preclíkovy sochy Opora a text se zprávou pro budoucí generace o záměrech projektu a jména všech autorů soch. Pro netradiční křížovou cestu bylo vybráno úpatí zalesněného svahu nad železniční tratí mezi Žirčí a Stanovicemi. Některé ze soch stojí přímo na hraně terasy nad touto tratí. Celý areál je dlouhý přibližně jeden kilometr a je volně přístupný z kteréhokoliv místa. Nachází se na trase naučné stezky „Půjdem spolu do Betléma“, která vede z Kuksu do Braunova Betléma, a na červené turistické trase. Před výstavbou cesty se v letech 2005–2008 vedly spory a nedorozumění o zamýšlené trase, která nerespektuje zaniklou křížovou cestu. S jejím průběhem se křižuje přibližně 10 m východně od sochy Krajina kříže (Čestmír Mudruňka) a Hledač (Michal Šarše), přímo v místě k tomu chybí jakákoliv informace. V roce 2008 došlo ke konečnému odsouhlasení a realizaci zamýšleného projektu. Dne 4. října 2008 byla cesta slavnostně otevřena a posvěcena královéhradeckým biskupem Mons. ThLic. Dominikem Dukou O.P.

  2. Zdenek Kudrnac ★★★★★

    Ze Stanovic nebo ze Žírče je to malý kousek ke křížové cestě 21. století, Příběh utrpení a naděje člověka. Moderní pojetí křížové cesty v podání sochařů, kteří do z pískovce vytesali svá díla zobrazující kalvárii žírečských jezuitů a hraběte Šporka. Příjemná procházka po louce je lepší v odpoledních hodinách, protože sluníčko lépe osvětluje 15 soch, z nichž za zmínku stojí socha Brána naděje od Jaromíry Němcové, Krajina kříže od Jaromíra Medruňky, Slza od Václava Fialy nebo Katedrála prosby od Vladimíra Preclíka. Věřím, že se tyto sochy nestanou terčem vandalů jako v případě Branova betlému. Přijďte se pokochat uměním a příjemnou procházkou barokní krajinou.

Nová recenze

Často kladené dotazy

Jak se dostanu k Křížová cesta 21. století?

Trasu k Křížová cesta 21. století najdete zde odkaz

Advertisements