Kostel sv. Augustina

Recenze

1. Stanislav Pietras ★★★★★

   Kouzlo ducha, krásné místo

   téměř 9 měsíců zpět
2. Otto Horný ★★★★★

   Klášterní kostel řádu obutých Augustiánů, je v současné době v majetku města. Celý objekt je chráněnou kulturní památkou. Kostel pochází z osmnáctého století. Vnitřní zařízení v němž se prolíná barokní a rokokový styl, působí velmi harmonickým dojmem. Při návštěvě Vrchlabí stojí opravdu za prohlídku.

   téměř 4 roky zpět
3. Pkaslik ★★★☆☆

   Pseudogotika. Nic vyjimečného. Výzdoba interieru dobrá, ale kostel je stále zavřený, tak jak v Česku bývá zvykem. Mnohem hezčí je místní klášter.

   více 6 let zpět

1. Josef Beneš ★★★★★

   Food Festival v Klášterní zahradě 14.9.2019

   více 6 let zpět
2. Bohuslav Bartos ★★★★★

   Klášter obutých augustiniánů eremitů ve Vrchlabí založil dědic zdejšího panství, hrabě Maxmilián František Felix z Morzinu (1673–1706), který svěřil projekt dvornímu morzinskému architektovi a staviteli Matyáši Auerovi z Rakouska. Základní kámen novostavby při plánovaném refektáři byl položen dne 12. ledna 1705, v následujícím roce však hrabě Maxmilián zemřel a stavbu převzal jeho bratr Václav z Morzinu (1675–1737). Do kláštera byli povoláni řeholníci augustiniánského řádu, jejichž oficiální inaugurace proběhla 28. srpna 1714 na svátek sv. Augustina. Roku 1760 byla založena klášterní lékárna, v roce 1881 klášterní knihovna. Dne 19. června 1895 při opravě střechy z nepozornosti klempířských učňů kostel i konvent vyhořely, opravy trvaly až do roku 1904. Od roku 1941 mělo celé jedno patro pronajaté Krkonošské muzeum pro své sbírky a expozice – nelze vyloučit, že nastěhování muzea v době druhé světové války bylo součástí úředně posvěceného útisku řeholníků, jejichž páter Johann Fischer byl zatčen Gestapem, zbaven svěcení a poslán na frontu. Poté, co roku 1950 byli augustiniáni v rámci Akce K definitivně vyhnáni, připadly muzeu všechny budovy. Správa muzea provedla řadu necitlivých zásahů, které ustaly až převodem muzea pod Správu KRNAP v roce 1966. Muzeum však nebylo jediným uživatelem, například sklepních prostor využíval státní statek k uskladnění brambor, a to dokonce v přímém sousedství hrobek. O rok později postihla budovy stavební havárie, kdy masa sněhu sjela ze střechy kostela na střechu konventu a významně ji poškodila. Budovy byly pro veřejnost uzavřeny a začala postupná, důkladná, nicméně nijak rychlá rekonstrukce: muzeum se pro veřejnost zčásti otevřelo teprve v roce 1978 a jako poslední byl koncem 80. let opraven klášterní kostel. V rámci církevních restitucí byl klášter vrácen řádu už v roce 1991, ten jej však vzápětí prodal dosavadnímu uživateli, tj. Správě KRNAP.

   více 6 let zpět
3. Alena Valaskova ★★★★★

   V kostele je vynikající akustika.Pořadají se zde koncerty umělců, ale i dětí z Liduškoy a Diakonie. Smuteční rozloučení je v tomto kostele uklidňující.

   více 6 let zpět

Často kladené dotazy