Hrad Freundenštejn (Šlikova Věž; Šlikův hrádek)

Recenze

1. Svět z ptačí perspektivy ★★★★☆

   Hezké klidné a čisté místo s úžasným výhledem na Jáchymov a Krušné hory

   téměř 5 měsíců zpět
2. Anežka ★★★★★

   Až romanticky působící místo. Občas lze vychytat I možnost prohlídky vevnitř s hezkým výhledem okny do okolí a bohatým výkladem tohoto místa. Stojí za návštěvu

   téměř 5 měsíců zpět
3. Antonín Křehlík ★★★★★

   Fajn místo i okolí ale s autem nemáte kde zaparkovat. Pokud máte někoho méně pohyblivého tak nahoře vysadit a zaparkovat u těžní věže níže a pak se projít. Pokud chcete dovnitř zjistěte si otvírací dobu.

   téměř 6 měsíců zpět

1. Tomas Andreovsky ★★★☆☆

   Hrad je pěkný ale zrovna jsme se netrefili do dne kdy je otevřeno.

   téměř 6 měsíců zpět
2. Jindrich Pletka ★★★★★

   Krásný výlet v okolí Jáchymova. Velmi krásný zbytek původního hradu. Jen škoda že není přístupné.

   téměř 2 roky zpět
3. Petr Žák (Jednou stopou Českem) ★★★★★

   Freudenstein (též Šlikův hrádek) je zřícenina hradu u Jáchymova. Nachází se asi jeden kilometr západně od města na Zámeckém vršku v nadmořské výšce 810 metrů. Je to nejvýše položený hrad v Severozápadních Čechách. Hrad založil Štěpán Šlik, který od roku 1519 v Jáchymově zahájil ražbu vlastních mincí. Byl postaven podle plánů šlikovského stavitele Jana Münnicha souběžně s městem k ochraně stříbrných dolů v letech 1516–1517. Roku 1525 se pod vlivem selské války v Sasku a Durynsku radikalizovali horníci, kteří nejprve vypálili radnici a poté úspěšně zaútočili i na hrad, který rovněž vypálili. Hrad byl po nastolení pořádku obnoven a sloužil jako sídlo horních hejtmanů a příležitostně i Šliků. Po vytlačení Šliků hrad sloužil od roku 1545 jako sídlo královských horních hejtmanů. Jedním z nich byl v letech 1548–1558 královský horní hejtman Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic. Během druhého stavovského povstání zde sídlila vojenská posádka generála stavovských vojsk hraběte Petra Arnošta z Mansfeldu. V roce 1634 se hradu i města zmocnili Švédové. Během války přešel několikrát z jedné bojující strany na druhou až byl roku 1639 byl při obléhání švédskou armádou pod velením generála Banéra poškozen dělostřelbou, a dokonce vyhořel. Po podepsání vestfálského míru odcházející Švédové hrad zbořili, aby nemohl sloužit jako možný opěrný bod při dalších případných vojenských akcích. Z hradu se dodnes zachovaly kromě nepatrných zbytků západní a východní hradby obě válcové věže. Jihozápadní, menší věž, vysoká 12 m a zakončená novější střechou, sloužila v 18. a 19. století jako prachárna horního úřadu. U této věže stojí pozůstatek polokruhové a předsunuté bašty. Severovýchodní, větší věž, dnes 19 m vysoká s původními pozdně gotickými krakorci, byla v 19. století zastřešena rovněž novou kuželovitou střechou s lucernou a upravena na obydlí městského hlásného, který dával horníkům zvonem znamení k nastoupení a ukončení šichty. V 1973 byla věž restaurována a zpřístupněna veřejnosti. Dnes je však objekt v havarijním stavu a věž není přístupná.

   téměř 2 roky zpět

Často kladené dotazy