Privamed - City Hospital

Recenze

1. David Liska ★☆☆☆☆

   Tahle nemocnice bohužel patří těm horším. Moc jsme tomu nevěřili, když jsme toto slýchávali v našem okolí, ale bohužel jsme měli možnost se o tom přesvědčit. Jednou z největších slabostí je komunikace ze strany personálu. Tedy spíše NEkomunikace. Naše babička, 91 let, ležák, sem byla po zdravotních problémech umístěna z FN. Po pár dnech se Privamed rozhodl o jejím přemístění zpět do domu s pečovatelskou službou. O tomto přesunu ale příbuzné, ani personál pečovatelského domu neinformovali. Babičku odpoledne přivezli a odevzdali ji do rukou personálu pečovatelského dumu. Bez pořebných léků (antibiotik) a přirozeně pro babičku nebyla takto narychlo v PD připravená strava. Bohužel po několika dnech babičku kvůli zhoršenému zdravotnímu stavu znovu hospitalizovali v Privamedu, kde následně i skonala. A opět PRIVAMED nezklamal s komunikací. O smrti jsme se dozvěděli až po dvou dnech, když jsme přišli za babičkou na návštěvu, a to velmi necitlivým způsobem od sestry.

   1 měsíc zpět
2. Aneta Bendová ★☆☆☆☆

   Zaměstnankyně na příjmu na magnetickou je neuvěřitelně protivná. Začalo to u pozdravu a pokračovalo, když mi značně otráveně a oprskle diktovala email na jejich pracoviště. Nic jsem ji neudělala a přišla jsem se vší slušností, tak nevím proč to má tahle paní zapotřebí. Jestli ji nebaví práce s lidmi, tak ať si najde něco jiného.

   téměř 2 měsíce zpět
3. Marie Formanová ★☆☆☆☆

   Dnes jsme se na chodbě vaší nemocnice stali svědky naprosto neetického chování. Nějaký kolemjdoucí pán (mohl to být i zedník, kteří tam zrovna pracovali), oslovil paní, která se tam s obtížemi dostavila. Chtěl vědět, co jí je, a to před námi všemi. Neměl vizitku, neřekl, kdo je. A dejte prosím ke vchodu alespoň papírovou ceduli, kde je vchod, nemohli jsme ho v tom staveništi najít.

   téměř 2 měsíce zpět

1. Denisa Blechová ★★★★★

   Velké poděkování paní primářce Patricii Waldmanové a sestřičce Markvartové za jejich péči a lidský přístup k moji mamině Marii Jírové.

   téměř 6 měsíců zpět
2. Zdenka ★★★★★

   Velmi si vážím přístupu personálu na interním oddělení (1. a 3. patro) a JIP nemocnice PRIVAMED. Přes vážný zdravotní stav a vysoký věk pacienta došlo během hospitalizace k výraznému zlepšení – opět se začal zajímat o rodinu i o dění kolem sebe. Do nemocnice pravidelně dochází přibližně každé 2 až 3 měsíce kvůli stabilizaci zdravotního stavu, a vždy se setkáváme s profesionálním a zároveň lidským přístupem. Personál je ochotný poradit, vysvětlit a podpořit, nejen na odděleních, ale i při běžném kontaktu v prostorách nemocnice. Pobyt byl díky tomu zvládnut důstojně – nejen po fyzické, ale i psychické stránce. Takový přístup si zaslouží uznání.

   téměř 7 měsíců zpět
3. Tereza Lišková ★★★★★

   Vynikající péče na interním oddělení i v pavilonu následné péče – skvělá zkušenost! S nemocnicí Privamed mám osobní zkušenost jak z interního oddělení, kde jsem byla hospitalizována, tak z oddělení následné péče, kde se nyní nachází moje maminka. V obou případech musím vyzdvihnout profesionální a empatický přístup lékařů i zdravotního personálu. Na interním oddělení jsem se setkala s mimořádnou péčí, vstřícností a ochotou. Lékaři i sestřičky se snažili vše srozumitelně vysvětlit a vždy byli připraveni pomoci. Oceňuji také čistotu a organizaci celého oddělení. Oddělení následné péče, kde je nyní moje maminka, prošlo výraznou modernizací, což je obrovský přínos pro pacienty. Prostředí je krásné a příjemné, ale nejvíce si vážím lidského přístupu personálu, který se o pacienty stará s obrovskou trpělivostí, respektem a skutečnou snahou pomoci. Je vidět, že jim záleží na tom, aby se zde pacienti cítili co nejlépe. Děkuji celému týmu nemocnice Privamed za jejich skvělou práci. Mohu jen doporučit.

   téměř 10 měsíců zpět

1. Kateřina Fúdorová ★☆☆☆☆

   Moje babi před nástupem sem říkala, jak se necítí být vůbec stará ikdyž ji tělo zlobilo. Byla vděčná, laskavá a snažila se vše přijímat tak, jak to je… po pár týdnech zde z ní udělali psychicky zlomeného člověka, který se bojí říct si o cokoliv, protože je to obtěžuje. Domů, pokud se vám vrátí váš příbuzný domů bude ležák, který si bez pomoci nezařídí nic, protože přesně k tomu tady vše směřuje. Je mi jedno, jestli jde o malý počet personálu, i to málo co jsem viděla mě vede k tomu, že tohle není důstojné.. Tohle je odporné…. Nebyla jsem pacient, soudím jen z toho, co jsem viděla jako pravidelný návštěvník..Otřesná zkušenost. Málo personálu na tak velký počet pacientů. Z venku moc hezká budova a to je všechno. Pokoje jsou v hrozném stavu, na malých pokojích nacpané tři lůžka tak, že pacienti ani nemohou projít. Představte si, že vaše babička nebo dědeček potřebuje večer na záchod, a vlastně mu řeknou ať vykoná potřebu do plen, že ho ráno umyjí. Ačkoliv by stačilo jen je doprovodit pár kroků na wc. K obědu/večeři nedostanete kompletní příbor, ale třeba lžíci, PROTOŽE NEMAJÍ PŘÍBORY PRO VŠECHNY, a pak ten nemohoucí člověk, který se snaží, být soběstačný protože jinak dostane vynadáno se snaží upitvat lžící třeba maso, které je tuhé jako podrážka mých pohorek a ani já ho úspěšně nenakrájím. Leží váš příbuzný na konci chodby? Tak to má asi nápoj ze dna nádoby. Opakovaně se stávalo, že “melta”, “kakao”,”kafe” v sobě mělo už cucky a kusy ze dna. A co je nejhorší? Ta neúcta k lidem. Pocit, že jste úplný povl, že je obtěžuje Vám pomoct… “Sestřičko pomůžete mi se otočit?” “Teď nemám čas” Zazvoníte si, že potřebujete pomoct a nekdo přijde za par hodin?? Jedinou výhodou bylo, že mě tam pustili mo návštěvních hodinách, abychom babi pomohli aspoň se najíst nebo ji přinesli něco jiného k jídlu. Na pokojích vydýchaný vzduch, protože na malem prostoru je až příliš lidí. Žádná televize, rádio, nic.. hnusné zdi, neútulno. Lidé zde po nějaké době začínají být depresivní a není se čemu divit. Mohla bych psát hodiny o zážitcích, které jsem tu jako návštěvník mohla strávit. Kdybych mohla dala bych -10000 hvězd. Babi nám měli vrátit domů, NIKDO NÁM NEBYL SCHOPNÝ VČAS ŘÍCT, že tělo reaguje špatně a dozvěděla jsem se to až v momentu, kdy jsem aktivně zařizovala přesun jinam. Pokud je to možné doporučuji vám své příbuzné přesunout třeba do hospicu svatého Lazara. Domluvíte se tam na všem a jsou velmi ochotní.

   téměř 2 roky zpět

Často kladené dotazy