Jezový most a zdymadlo Miřejovice

Recenze

1. Pavel Klas ★★★★★

   Zajímavá technická stavba po které se člověk v klidu může projít. Z mostu jde vidět zámek Nelahozeves a když budete mít štěstí můžete se ze shora podívat na proplouvající loď. Vedle mostu na Veltruské straně je příjemná restaurace se zahrádkou.

   téměř 7 měsíců zpět
2. Martin Petr ★★★★★

   Vodní dílo Miřejovice je technická památka z počátku 20. století. Nachází se na 18. říčním kilometru Vltavy a představuje skutečnou technickou památku. Jeho součástí je i nýtovaný most s válcovým jezem, zdymadlo s plavebními komorami a Malá vodní elektrárna Miřejovice. Na místě dnešního jezového mostu postavili Chotkové v roce 1755 dřevěný most, který zanikl za povodně roku 1784. Při nízkém stavu vody jsou prý patrné jeho zbytky. Císař Josef II. nepovolil stavbu nového mostu, a proto zde pak byl jen přívoz. Vodní dílo vzniklo postupně ve dvou stavebních etapách, a to v letech 1900 až 1904 a 1928 až 1930. Jez byl postaven v letech 1900–1903. V letech 1928–1930 byl jez doplněn o elektrárenský náhon a elektrárnu a modernizován. Náhon zbudoval Ing. Faigl ze Zlonic, budovu elektrárny stavitelé Ing. Pokorný a Ing. Peka z Prahy, turbogenerátory dodala ČKD Blansko, rekonstrukci jezu provedla firma Müller a Kapsa z Prahy a ovládací velín postavil pražský závod Františka Křižíka. Na mostovce jezového mostu můžeme také  vidět úzkorozchodné koleje elektrifikované obslužné dráhy. Součástí 288 metrů dlouhého a sedm metrů širokého mostu je také pětice jezových věží (výška 5 až 10 m, šířka 3,5 m) s mechanismy na zvedání válců jezu. Její jedinečná architektura je tak působivá, že inspirovala dokonce konstruktéry z New Yorku. V roce 1904 přijeli čtyři američtí inženýři, kteří stavěli jezy na řece Mohawk, a byli nadšeni miřejovickým řešením. Nakonec od konstruktéra dokonce zakoupili licenci. Secesní budova elektrárny je jednopatrová a má obdélníkový půdorys. Nejvýraznějším prvkem je transformátorová věž, která směřuje k levému břehu. Celý komplex elektrárny a jezu vytváří jednotný architektonický celek. Elektrárna byla vybavena pěti Francisovými turbínami o celkovém výkonu 3,57 MW. Její konstrukci zajistil slavný český vynálezce František Křižík. Je zajímavé, že se v podstatě celé toto vodní dílo na Vltavě dochovalo v takřka původním stavu a že většina technické památky, jejíž součástí je také jeřábovna, i tak ještě stále slouží svému původnímu účelu. Pouze na počátku 21. století byly rekonstruovány plavební komory (jsou dvě za sebou a jejich užitná šířka je 11 m) a postaven nový velín. Celý tento komplex je považován za architektonicky vysoce hodnotnou technickou památku. Každoročně se zde na začátku září koná "HAPPENING NA STARÉM MOSTĚ"

   téměř 10 měsíců zpět
3. Vladimir Pecha ★★★★★

   Na místě dnešního jezového mostu postavili Chotkové v roce 1755 dřevěný most, který zanikl za povodně roku 1784. Při nízkém stavu vody můžete vidět jeho zbytky. Sedm metrů široký a bezmála 300 metrů dlouhý jezový věžový most přes Vltavu mezi Nelahozevsí a Veltrusy byl postaven spolu s jezem a plavební komorou v letech 1900-1904 podle projektu prof. Záhorského. Autorem válcového jezu s pěti pilíři s hradícími konstrukcemi a mostem byl František Sandler. V letech 1928-1930 byl jez doplněn o elektrárenský náhon a elektrárnu a modernizován. Původně po mostě vedla silnice I. třídy č. 8, po postavení nového silničního mostu asi o 500 metrů níže po proudu v roce 1974 byla z jezového mostu vyloučena silniční doprava a slouží už jen pro pěší a cyklisty (vede po něm dálková cyklistická trasa č. 2). On the site of today's weir bridge, the Chotek family built a wooden bridge in 1755, which was destroyed in the flood of 1784. At low water you can see its remains. The seven-metre wide and almost 300-metre long weir tower bridge over the Vltava between Nelahozeves and Veltrusy was built together with the weir and the lock in 1900-1904 according to the project of Prof. Záhorský. The author of the cylindrical weir with five pillars with a dam and a bridge was František Sandler. In 1928-1930 the dam was supplemented with a powerhouse and a power station and modernized. Originally, the bridge was used as a route for Class I Road No. 8, but after the construction of a new road bridge about 500 metres downstream in 1974, the weir bridge was closed to road traffic and is now used only for pedestrians and cyclists (the long-distance cycling route No. 2).

   téměř 3 roky zpět

1. Stanislav Řehoř ★★★★★

   Jsem unesen architektonickou a stále plně funkční památkou, která zcela jistě stojí za shlédnutí a věřím, že si ji bude užívat mnoho dalších generací. Miřejovický jezový most a zdymadlo má nádherné zdobné věže.

   více 6 let zpět

Často kladené dotazy