Затерянный сад

Recenze

1. Zdenka Knesplova ★★★★★

   Nádherné klidné místo. Určitě doporučuji se zde zastavit. Jde tudy projít přímo k Muzeu policie, které také stojí za návštěvu.

   téměř 8 měsíců zpět
2. Lucie Tomanová ★★★★★

   Krásné klidné místo, kam svítí slunce celý den, teď v dubnu nejhezčí, jak všechno kvete.

   téměř 11 měsíců zpět
3. Standa Siva ★★★★★

   Zahrada je na Albertově na hradbách a je z ní krásný výhled na Vyšehrad a na druhou stranu Nuselského údolí s Kongresovým centrem a Nuselským mostem. V zahradě jsou výtvory současných umělců.

   1 rok zpět

1. Michal Čížek ★★★★★

   Krásná zahrada, na Prahu neskutečný klid a hezký výhled.

   1 rok zpět
2. Hana Zajickova ★★★★★

   Krasna zahrada. Spousta zelene. Chvilku jsme tu posedeli i postali. Je tu Pamatnik obeti dvou totalitnich rezimu. Pekne dilo. A ty vyhledy. Pekna prochazka od Muzea Policie CR pres Bastion az k Porodnici u Apolinare. Vsem doporucuji.

   téměř 4 roky zpět
3. Antonín Jelínek ★★★★★

   Zahrada Ztracenka se nejmenuje, tak jak se jmenuje, jen tak pro nic za nic. Je opravdu dobře ukryta a i přesto, že se nachází v centru města, spousta lidí o ní nemá ani šajn. Rozprostírá se mezi areálem školních budov na Albertově a nemocnicí Na Karlově. Rozlohou nepatří zrovna mezi velikány, běhat se sem asi nevydáte. To však vůbec nevadí, naopak jí to přidává na kouzle. Zahrada byla za minulého režimu v dezolátním stavu. Dnes je tomu však už jinak, prošla totiž nedávno rozsáhlou rekonstrukcí. Svahovitý terén je rozčleněn do několika teras, je protkaný cestami a cihlovými zídkami a na mnoha místech naleznete lavičky. Sednout si však můžete klidně i na udržovaný trávník. Umístění na kopci znamená super výhled a novoměstské hradby, které areál ohraničují shora, také atmosféře přidávají. Je zde neuvěřitelný klid, protože ruch velkoměsta sem proniká jen velmi omezeně.Jak se středověká Praha rozrůstala, původní hradby jí začínaly být těsné. Karel IV., zakladatel Nového Města, proto rozhodl o jejich rozšíření, tak aby byla obsáhnuta i tato pražská část. 26. března 1348, tak byl v místě Václavského náměstí položen základní kámen hradeb, které začínaly a končily, stejně jako staroměstské hradby, u Vltavy. Avšak tvořily mnohem větší oblouk. Vedly přibližně od místa, kde později vyrostlo nádraží Těšnov, přes Florenc kolem Hlavního nádraží až k místu, kde stojí Národní muzeum. Dále pokračovaly Mezibranskou a Sokolskou ulicí ke Karlovu, překlenuly Botič a připojily se k vyšehradským hradbám. Celé hradby měřily na délku 3,5 kilometru, byly 5 metrů široké a 10 metrů vysoké.

   více 6 let zpět

Často kladené dotazy